Vysoko myslit - vysoko jednat

25. března 2014 v 15:58 | Misantrop

Vysoko myslit - vysoko jednat.


Mezi pruhy ranního rozbřesku vysoko na nebi se již prohánělo několik skřivanů.
Ukázal jsem jen na několik jeřábů, kteří právě letěli vysoko nad námi, a řekl jsem, že teď musím také pryč, do veliké dálky.
To je právě nejkrásnější, když vyrazíme za časného jitra a tažní ptáci letí vysoko nad námi.


Bezbožný, posměvačný, skeptický zlosyn, který si dělá co chce, je rozkladným prvkem každé společnosti. Tím, že stojí vysoko stranou všeho davu a všech jeho posvátných mínění, tím také víc pohrdá a nenávidí.


Každý má takovou hodnotu, jakou si sám přiznává. Jestliže se někdo hrbí samým sebesnižováním, má být snižován, ale kdo se vyvyšuje, má být vyvyšován. Zatím jsou však vysoko hodnoceni jen ti, kdož se snižují k lůze, aby jí byli vyvýšeni.


Můžeme se občas bůhvíjak obdivovat řečníkovým výlevům výmluvnosti, ale nejvznešenější psaná slova jsou obvykle tak daleko a tak vysoko nad pomíjivou řečí mluvenou jako je hvězdná obloha nad mraky.


Co je knězi po vědě! Stojí na to příliš vysoko! A dosud kněz panoval! - Určoval pojem "pravdy" a "nepravdy".


Mezi hodnostním pořadím přírody a společenské konvence je křiklavý kontrast, v jehož vyrovnání můžeme doufat až v nějakém zlatém věku lidstva. Zatím mají ti, kdo stojí v jednom i v druhém pořadí velmi vysoko, to společné, že většinou žijí ve vybrané izolaci.


Necením se tak vysoko, abych stála proti nim. Jen má nenávist bude proti, ta nenávist, která nikomu neublíží a mně bude asi jen škodit.


Ať zastihnete zvíře v jakékoli situaci, vždy je to fascinující, očišťující a osvobozující podívaná, která bere dech a svádí k nápodobě. Marně bychom se je snažili nachytat na nějaké ponižující "hrušce", při nějaké zahanbující činnosti. Vše, co vidíme, je bůh, bohozvíře, nedostižný vzor! Cosi, co vysoko ční nad člověka!


Při tomto uspořádání si stojí velmi dobře ti, které postavila příroda nízko, avšak ti nemnozí, které postavila vysoko, přijdou zkrátka; proto se tito lidé snaží vyhýbat společnosti a v každé, pokud je početná, převládá obyčejnost.


Kdo pěstuje filosofii jako lék, roste duševně, nabývá sebedůvěry, a čím více se mu blížíš, tím více ti před zraky roste. Je nepřemožitelný. Podobá se vysokým horám, které z dálky zdají se menší, a teprve když přistoupíš blíže, objeví se ti, jak vysoko ční jejich vrcholky. Takovým je, Lucilie, filosof, který se zabývá skutečností, a ne hříčkami. Stojí vysoko, podivuhodný a vznešený pravou velikostí. Stačí mu jeho velikost. Je povznesen nad všechno lidské a v každém postavení je věren sám sobě.


Svléknul jsem se do naha a vylezl jsem si vysoko do koruny mého posvátného dubu. Rázem jako bych omládnul o milióny let a nebyl už člověkem, ani Tarzanem, ale opicí.


Já už jiný nebudu. Ten čertík ve mně stále vyskakuje ven. Jsem ochoten za to i hrdě pykat. Tím totiž stojím vysoko nad nimi, nad tou lůzou.


Osaměle stojí zde tento strom na horách; vysoko vzrostl nad lidi a zvěř.
A kdyby chtěl mluvit, neměl by nikoho, kdo by mu rozuměl: tak vysoko vzrostl.
Takto jen vzroste člověk vysoko, až ho stihne a zlomí blesk: vzroste pro blesk vysoko dost!


A proč by nemohl právě ten člověk, z něhož by vycházely nejzhoubnější účinky, stát v čele celé čeledi "člověk" - tak vysoko, tak nadřazený, že všechno závistí vůči němu zahynulo?


Znám svoji cenu. Když sám sebe vidím vysoko nad okolní živou přírodou, není to žádná humanistická domýšlivost, ale realita.


Nechápu tu lidskou naci
- proč tak vysoko se cení -
Vždyť jsou to jen - oblečení
a - mluvící - opičáci!


Vysoko nad zemí v koruně dubu mě lehce ovívá teplý větřík a hřeje jarní sluníčko. Nechce se mi sestoupit zpátky na zem a znovu se po ní jako bloud plahočit.


Vždycky jsem se cítil dobře jenom na výšinách.
Plošinka na svahu nebo na skále, ve výšce pět set šest set metrů, přírodní balkón, zalitý světlem a s výhledem na moře v dálce, vytvářel prostředí, kde se mi dýchalo nejlíp, zvláště když jsem byl sám, vysoko nad lidským mraveništěm.


Nyní je tu lovec; někdo, kdo stojí vysoko, převysoko nad člověkem - Misantrop!


Persea ze staré báje považuji za šťastného člověka, a to hned ze dvou důvodů: že měl křídla a nikoho nemusil potkat a že se pohyboval tak vysoko, takže nemusil s nikým mluvit a s nikým se zdravit.
(Aelianus: Vlez mi na záda)


Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého.
(Bible: Přísloví)


Posaď blázna vysoko, bude nohama klátit (kopat).


"Nebuď tak hrdý na svůj let!" řekla liška orlovi. "Vzlétáš přece jen proto tak vysoko, aby ses tím lépe mohl rozhlédnout po mršině."
(Lessing: Bajky)


Stane se,
že rákosu květ vyběhne vysoko
a všem se vzdálí, až zůstane sám;
že marně ho stíhá i jeho stín
a ozvěna, ta jej stěží chytá;
tak stojí osamělý, vysoko se vzpíná,
a žádný z obyčejných tónů k němu nedoléhá.


Jednoho dne podařilo se jí utéci ze sklenice se žebříčkem. Skočila z okna dolů do zahrady. Pršelo, jen se lilo, a tu vylezla radostně na nejvyšší větev lípy a vysoko nad celým okolím v lijáku ozvalo se její svobodné: "Kvák!"
(Hašek: O spletené rosničce)


Vysoko, vysoko na samém vrcholu štítu
Do čtyř stran hledím, prostoru nikde konce není
Tak naprosto sám tady sedím a nikdo o mně neví


Náš pocit ponížení a zklamání kvůli nekulturnímu chování našich spoluobčanů byl neoprávněný. Ve skutečnosti neklesli tak hluboko, jak se obáváme, protože předtím nevystoupili tak vysoko, jak jsme se o nich domnívali.
(Sigmund Freud)


EXCELSIS MULTO FACILIUS CASUS NOCET
Osud škodí mnohem snáze těm, kdo stojí vysoko


Nelétej příliš vysoko: všimnou si toho!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm