Tóny písně ti budou vyprávět

23. dubna 2014 v 13:48 | Misantrop

HERMÉS podává Apollónovi lyru

O přemnohých věcech překrásných
ti jejich tóny budou vyprávět
a měkký její hlas ti přítelem
a společníkem bude v samotě
a zhojí strasti srdce krušící.
Zde vezmi tedy a buď šťasten s ní!
(Sofoklés: Slídiči)


Nejhorším trestem by pro mne bylo toto: Sdílet nevytopenou celu s bandou otravných idiotů a nemoci poslouchat hudbu, nemoci zpívat a nemít žádné rezonující předměty, jež by vyluzovaly rytmické tóny.


Za základní bas světa jako hudby považuje Schopenhauer neživou hmotu, za melodii pak rostlinstvo a zvířectvo, včetně člověka. Falešné tóny a disonance všeho druhu jsou mu reprezentovány monstrózními hybridy napůl člověka a napůl zvířete.
S tím jediným Já nesouhlasím. Myslím, že tím jediným, co kazí hudbu světa, je falešná disonance ztělesněná právě a jen člověkem. Všechny ostatní přírodniny, vyjma člověka, jsou v plném souladu, i když ve věčném boji a sváru.
Poslouchám kosy, jak se opodál ukládají ke spánku. Já činím totéž, ale spát se mi ještě nechce. Teď je konečně ta pravá chvíle na Brandenburské koncerty. Honosné tóny Bachovy geniální skladby se mísí s hlasy nočních ptáků, našich nejhojnějších sov kalouse ušatého a puštíka obecného. Je to kouzelné.


Té verbeži ovšem na hudbě nevadí nějaké její decibely, jichž ostatně nikdy není víc než kolik jich vyprodukuje obyčejná rušná ulice. Dokonale jim stačí tyto kouzelné tóny byť jen zaslechnout, ba jejich averze se týká samotné existence hudby.
Když slyším mocné tóny dobré hudby, s texty, které mi jdou přímo z duše, poslouchám je raději sám. Oni by řekli, že to je nesnesitelný randál a řvaní nějakého ožraly.


Už první tóny proslavené divy uchvátily tak mocně jeho duši, že se až rozechvěla; zapomněl nadobro na vše kolem; neviděl nic, pranic, jen dychtivě, lačně naslouchal. Ticho hlubokých hvozdů, kvílení běsnícího větru ve slujích, hukot vod, valících se po skalinách, a kouzlo snášejícího se soumraku, to vše učinilo z tohoto hrdého a mladého muže básníka, a sotvaže uslyšel tento úchvatný, jedinečný hlas, zdálo se mu, že se v něm ozývají nejen pozdravy jeho domova, ale i prosba, aby se tam co nevidět vrátil.


Od hřbitova sem vítr zanáší pochmurné tóny pohřebního pochodu a mne napadá: - Nějací sobci truchlí nad odchodem blízkého zemřelého a vyjadřují svoje sobectví smutnou písničkou, smutečními šaty a obličeji, a někteří taky pláčem. Ti jsou ještě horší.


Sotva můžeme něco očekávat ode dne, máme-li tomu říkat den, do něhož nás neprobudí náš strážný duch, ale mechanické šťouchance nějakého sluhy, kdy nás nezburcuje naše vlastní obnovená mohoucnost a vnitřní podněty, doprovázené nikoli továrním zvoncem, ale chvějivými tóny nebeské hudby a libou vůní prosycující vzduch - k vyššímu životu, než byl ten, z něhož jsme se pohroužili do spánku.
Nemohu s jistotou tvrdit, že jsem kdy ze své mýtiny zaslechl kokrhat kohouta, a napadlo mě, že by už jen kvůli tomu zpěvu stálo za to chovat si takového kokrháče jako zpěvného ptáka. Tóny, které vyluzuje tento kdysi divoký indický bažant, jsou nepochybně ze všech ptačích zpěvů ty nejzajímavější, a kdybychom tyto ptáky dokázali vysadit do volné přírody, aniž bychom je zdomestikovali, jejich kikirikání by se brzy nejvíc proslavilo v našich lesích, a daleko by předčilo husí kejhání i soví houkání. Procházet se takhle za zimního rána lesem, který oplývá těmito ptáky, tedy jejich rodným lesem, a slyšet divoké kohoutky kokrhat na stromech tak jasně a zvučně, že se země na míle kolem otřásá a slabší hlasy ostatních ptáků zanikají - jen si to představte!


Když přispěchal do lesa,
bylo jitro jasné,
slyšel ptáky zpívat
jejich tóny krásné.
(Balada o Robinu Hoodovi)


Vždyť ona, ta ušlechtilá nelidská zvířata, jsou krásná, svobodná a divoká - a vždycky byla -; jsou však zároveň i tichá nebo vydávají libozvučné hlasy a tóny -. Jaký nebetyčný rozdíl mezi těmito všemi svobodnými a divokými zvířaty zde a tím chlévským dobytkem, zvaným lidé, tam dole v té jejich chlívárně! Tam mám neodolatelnou chuť mučit, vraždit a vyhlazovat do posledního kolene tu hnusotu, lidé zvanou; tady, při pohledu a při poslechu zvířat a ptáků mám tužbu zcela jinou, opačnou - chránit, bránit a obdivovat se jim, být jako oni, stejně krásný a ušlechtilý, stejně tak i volný a divoký.


Když žena sopránem zazpívá chvějivé, libozvučné tóny, mé oči se při naslouchání té lidské harmonii naplňují utajeným plamenem a bolestně jiskří, kdežto v uších jako by mi zněl poplašný zvon kanonády. Z čeho asi pochází ten hluboký odpor ke všemu, co přímo souvisí s člověkem? Když však akordy vzlétají ze strun nástroje, s rozkoší naslouchám těm perlivým tónům, rytmicky probíhajícím pružnými vlnami ovzduší. Vnímání nepřináší mému sluchu nic než tak libý dojem, že se nervy a myšlenky rozpouštějí; nepopsatelné obluzení zatemňuje omamnými kouzly bystrost mých smyslů i živé síly mé představivosti jako clona tlumící denní světlo.


Zrak je aktivní, sluch pasivní smysl. Proto působí tóny rušivě a nepřátelsky na našeho ducha, a to tím víc, čím je sluch činnější a vyvinutější: rozrušují všechny myšlenky, narušují momentální myšlenkovou sílu. Naproti tomu neexistuje žádné analogické rušení zrakem, žádné bezprostřední účinky viděného jako takového na myšlenkovou činnost; nýbrž nejpestřejší rozmanitost věcí před našimi zraky připouští zcela nerušené, poklidné myšlení. Podle toho žije myslící duch zrakově ve věčném míru, sluchově ve věčné válce. Z onoho původu sluchového nervu se také vysvětluje velké rušení, kterým trpí myšlenková síla prostřednictvím tónů, kvůli nimž myslící hlavy a vůbec lidé plní ducha bez výjimky nemohou snášet hluk.


Je krásné ticho vůkol a rajské liduprázdno. Všude je spousta srn, zajíců, hrabošů, kachen a ovšem nejvíc nejrozličnějšího ptactva, které vesele poletuje sem a tam, vyluzujíc ze svých chvějících se hrdélek ty nejsladší tóny přírody, jaké znám. Je to krása pozemská a nebeská.
"Doma" mě čekal dárek od táty: po dlouhé době jedno nové CD. Je to nahrávka Mozartovy Velké mše c moll s Vídeňským pěveckým sborem a Berlínskými filharmoniky za řízení slavného Herberta von Karajan. Okamžitě jsem ten disk vsunul do přehrávače a pustil. Božské tóny noblesního Mozartova chorálního díla zaplavily místnost. Je to ta skladba, při jejíž pouhé četbě not z partitury upustil Formanův filmový Salieri v dojetí nad tou nebeskou krásou notové archy na zem, slze a neovládaje se v náhlém omámení citů. Je to bezesporu nejlepší Mozartova skladba, pokud to není vůbec nejlepší skladba všech dob.


Horský potok proudem zvoní,
vodopádem bije do kamenů své nefritové tóny,
po kouzelných vlnách běží hlasy stesku,
jak ozvěnou pak krouží kolem po skalisku.
(Lu Ťi: Pozvání samotáře)


Je tu pták, má pestře barevné peří
Sedává na javoru, jádra bambusu jídá rád
Pohybuje se důstojně, obřadně, jak se patří
Lahodně zpívá, tóny mají svůj řád
Včera sem přiletěl, odkudpak se tady vzal?
To kvůli mně se objevil a načas tu hřaduje
Náhle je přáno mi naslouchat hlasu hudby a zpěvu
Tančím radostí ku chvále dnešního dne


Dancer in the Dark - emotivně laděný příběh vysoce muzikální bytosti, která slyšela hudbu i tam, kde "obyčáci" slyší pouhé přeskakování jehly gramofonu na konci drážkování desky; slyší hudbu a rytmus i za pozadím továrenských strojů. A ve vězení, kde očekává smířlivě svoji popravu, na ni nejtížeji nedoléhá blízkost smrti, ale mrtvolně úzkostné ticho bez jediného zvuku. Napsal jsem, že právě tak si Já představuji to nejpekelnější ze všech pekel: místo absolutně bez zvuku. A ona chudák nábožně tiskne ucho k ventilačnímu otvoru, odkud lze zaslechnout slabé tóny sborového zpěvu ze vzdálené vězeňské kaple. Při popravě pak nádherně zpívá krásnou labutí píseň, která je však záhy přervána jejím pádem do propadliště. Píseň byla přervána, její život byl přerván. Divák je náhle zmaten a neví, čeho má litovat víc: zda jejího nešťastného života, nebo té nádherné písně. Film končí a obecenstvo se může zase vrátit ke svým profláklým každodenním existencím...



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm