Člověk - ten ubožák

31. května 2014 v 13:52 | Misantrop

Tys bůh, člověče, máš velká předsevzetí! Je-li tohle tvé předsevzetí, jdi se s ním oběsit, ubožáku!


Ať najdou jen můj hrob či mohylu, na jejímž kameni bude vytesán tento nápis z Timona Athénského:
ZDE LEŽÍ UBOŽÁK, CO MU UBOHOU DUŠI VZALI.
VŠAK JMÉNO NEZVÍTE: MOR VÁM, VY PODLÍ POZŮSTALÍ!


Ó ten ubožák! Peníze, svatba, příjmy - kolem nich se točí jeho život! Škoda jen že chybí stroje, aby nahradily takovou chamraď v loži manželském, v kostele, na poli i v kuchyni!
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Na lidské řeči dá jen hloupý ubožák.
(Molière: Amfitryon)


Nevím, co bych udělala, kdyby mi někdo z lidí řekl blázne! - jestli bych se na něj jen pohrdavě podívala a řekla třeba ubožáku, nebo jestli bych ho strašně ztloukla a řekla: I kdybych byla blázen, ty to o mně říkat nebudeš!, nebo bych se jen nahrbila a zase mlčela a zase byla smutná.


Právě teď jde nějaký ubožák na procházku. Rarita. Nějaký podivín. Nemyslete si, že policie neví o návycích takových bláznů, lidí, kteří se jdou ráno projít jen tak pro nic za nic nebo kvůli nespavosti. Nikdy se nemůže vědět, kdy se takováhle informace hodí.


Xkrát verbálně nevybíravými slovy je mi dáváno na vědomí, že jsem ubožák, který nemá ve společnosti slušných lidí co dělat.


Lid tvrdě utlačuje kdekoho, odírá ho, poškozuje utištěného ubožáka a protiprávně utlačuje bezdomovce.
(Bible: Ezechiel)


Kdo pohrdá moudrostí, je ubožák.
(Bible: Kniha moudrosti)


Smradlavý svatý František. Ano, smradlavý ješitný pitomeček, který se nafukuje, jako by byl Ježíš, a nakonec v sobě ubije všechen smysl pro slušnost a nadělá ze sebe jen ohyzdné smradlavé fragmenty skutečného lidského tvora. Chodí po světě a vzrušuje se tím, že olizuje malomocné! Fuj! Ten nechutný perverzní ubožák! Myslí si o sobě, že je pod jeho důstojnost líbat ženské; chce být povznesený nad vším tak sprostým, jako je přirozená zdravá rozkoš, a jediný výsledek toho je, že v sobě ubije všechno, co v něm ještě zbylo ze slušné lidské podstaty, a je pak z něho smradlavý perverzní ubožák, kterého může vzrušit jen olizování vředů malomocných. Ne aby je vyléčil, kdepak! Jen aby je olízal. Pro vlastní potěšení, ne jejich. Vždyť je to hnus!


Puškin vytrpěl před smrtí strašlivá muka, ubožák Heine proležel léta v paralýze - proč by si neměl postonat nějaký Andrej Jefimyč nebo Matrjona Savišna, jejichž život je bez obsahu a byl by naprosto pustý a podobný životu améby, nebýt utrpení?
(Čechov: Pavilón čís. 6)


LICET SUPERBUS AMBULES PECUNIA,
FORTUNA NON MUTAT GENUS
(Horatius, Epódy 4,5-6)
Ač kráčíš nadmut pýchou nad svým bohatstvím,
tvůj původ štěstí nezmění
Smysl: i když jsi boháč penězi, duchem zůstáváš ubožák.


Opravdu si to zasloužíš, abys byl větší ubožák než havrani a vrány, kteří si mohou létat, kamkoliv chtějí, a svá hnízda přemisťovat a křižovat mořem, aniž při tom vzdychají nebo touží po svých někdejších domovech.


Pro srovnání se podívejme na bengálského tygra - ten ideál půvabu, krásy, fyzické dokonalosti a vznešenosti. A pak se podívejme na člověka - na toho ubožáka. Je to živočich s parukou, s trepanovanou lebkou, s naslouchátkem, se skleněným okem, s lepenkovým nosem, s porcelánovými zuby, se stříbrnou průduškou a s dřevěnou nohou - kreatura pospravovaná a záplatovaná od hlavy až k patě.


Ubožáku, vždyť jsi otrok děvčete a dokonce prodejného děvčete! Proč tedy ještě dál se nazýváš svobodným? A dívce, která ho nenávidí, posílá dary a žadoní a pláče, a pak zase, když měl u ní nepatrný úspěch, je na to hrdý. Jak by tento člověk mohl mít svobodu?


Pro jakou Charibdu
se, ubožáku, stále trápíš?
Mocnějších vášní jsi, chlapče, hoden!
(Horatius: Ódy)


V novém Reinlebensbornu, pořadové číslo 3, pokračují odklízecí práce; nepovažuji je však za ohrožení mého klidu. Zapřáhli tam nějakého koně, což jsem žel zjistil až následně podle stop; býval bych se byl podíval alespoň dalekohledem na ubožáka, jehož také donutili pracovat, kdežto on by se jistě raději proháněl po nedozírných svobodných stepích s ostatními koni. Jenže to by nesměl být člověk člověkem.


Není většího ubožáka, než je člověk, který usiluje vypátrat, co se asi děje v duších jeho bližních, aniž tuší, že by stačilo, kdyby se zabýval jen božstvem ve svém nitru a jemu opravdově sloužil.


Šalomoun sic dal se zviklat;
modly vzývaje svých ženin,
služby bláznovské dal příklad;
jejich bůžci měli čumák,
z býka roh či zoban z ptáka. -
Ty však boha chceš mi stvořit
z dřevěného ubožáka!


Hvajninimové, kteří žijí pod vládou rozumu, nepyšní se svými dobrými vlastnostmi, právě tak jako já bych se nepyšnil tím, že mi nechybí noha nebo ruka. Těmi se přece žádný rozumný člověk nechlubí, třebaže by bez nich byl ubožákem.


Bože, slyšíš
a nepýříš se, jakým ubožákem
stal se tvůj člověk, tvoje skvělé dílo?


Ach, ubožačka je -
je křesťankou a musí z lásky trápit;
patří k těm blouznivcům, kteří si myslí,
že znají obecnou a jedinou
tu pravou cestu!
(Lessing: Moudrý Nathan)


Stařec Fíneus byl vychrtlý jako stín, pomalu se belhal a holí si ohledával cestu. Byl slepý. Ale to nebylo jediné neštěstí, jež dolehlo na tohoto ubožáka, kdysi mocného a šťastného panovníka. Bohové ho obdařili věšteckým duchem, a to mu přineslo tyto strasti. Fíneus vyzrazoval lidem úmysly bohů, a proto byl krutě potrestán.
Všechny plavce pojala hluboká soustrast nad ubohým starcem. Nejvíce ho však litovali Boreovi synové Kalajis a Zétés. Setřeli slzy z očí a přistoupili blíž k starci. Zétés ho uchopil za ruku a pravil: "Stařečku, myslím, že nežije na světě ubožejší tvor, než jsi ty. Proč tě bohové tak trestají? Pohněvals je asi svým uměním věšteckým.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm