Myšlenky jsou svobodné

14. května 2014 v 13:39 | Misantrop

Na tomto místě skromně předložím své vlastní myšlenky, jež - alespoň jak doufám - nevyvolají nejmenší námitky.
(Swift: Skromný návrh)
Tyto listy budou vlastně jen nedokonalým deníkem mých snění. Budou se týkat především mne, protože samotář, který přemýšlí, se nutně často zabývá sám sebou. Své místo tam najdou také všechny cizí myšlenky, které mě na procházce napadnou. Řeknu, co jsem si myslel, přesně tak, jak mě to napadlo, a s tak malou souvislostí, jakou obvykle mívají myšlenky včerejška s myšlenkami zítřka. Avšak pochopit ty pocity a myšlenky, jež jsou denní pastvou mé mysli v tom zvláštním stavu, v němž se dnes nacházím, znamená nově poznat mou přirozenost a povahu.
Chci, abyste dokonale poznal lidský život, a proto vám vysvětlím, co všecky ty osoby, které vidíte, dělají. Odkryji vám též pohnutky jejich činů a odhalím vám i jejich nejtajnější myšlenky.
Především existují dva druhy spisovatelů: jedni píší kvůli věci, druzí kvůli psaní. Ti první přišli na myšlenky nebo prošli zkušenostmi, o nichž se domnívají, že by stály za sdělení; ti druzí potřebují peníze, a proto píší, pro peníze. Myslí za účelem psaní. Poznáme je podle toho, že své myšlenky rozpřádají co možná do šíře a rozvádějí i polopravdivé, křivé, křečovité a vratké myšlenky.
Kde je svoboda myšlení, tam se člověk s lehkostí pohybuje ve svém kruhu, kde je myšlení pod nátlakem, tam se i dovolené myšlenky vynořují s bojácnou tváří.
Určitě existují jiné světy než ten náš, jiné myšlenky než myšlenky davu, jiné úvahy než spekulace sofistů.
"Nejlepší myšlenky jsou vlastnictvím všech," jak tehdy napsal téměř omluvně, leč pravdivě moudrý Seneca, když si dovolil šířit i jiné než své vlastní myšlenky, totiž myšlenky filosofa Epikúra.
Miloval díla toho básníka, jenž ve století všeobecného hlasovacího práva a v době ziskuchtivosti žil stranou literatury, chráněn před okolní hloupostí svým opovržením, libuje si, dalek světa, v překvapeních intelektu, ve vizích svého mozku, rafinuje myšlenky, již nádherné, roubuje jim byzantské jemnosti, udržuje je v dedukcích, lehce naznačených, jež sotva spojovala nepostřehnutelná nit. Tyto zapletené a umělkované myšlenky svazoval přiléhavým, samotářským a tajným jazykem, plným větných zkrácenin, eliptických obratů, odvážných trópů.
Někdo řekl, že myšlenky jsou organické výtvory. Zrozením dostávají tvar a tento tvar je činnost. Ten, v jehož hlavě se zrodilo více myšlenek, je činorodější než ostatní. Proto musí geniální člověk, připoutaný k úřednickému stolu, umřít nebo zešílet, stejně jako člověk silné konstrukce umírá při sedavém a domáckém způsobu života na mrtvici.
Vášně nejsou nic jiného než myšlenky na prvním stupni vývoje.
Hloupé myšlenky. Ale nám se velmi dobře hodí, protože jsme dobytek. Na to se vždy zapomíná. Jsou to myšlenky hloupé, ale i vznešené a blahodárné. Lidé vycítili, že by, nebýt těchto myšlenek, musili vesměs přijít o rozum.
Slast vznešených myšlenek mu byla dostupná. Někdy v hloubi srdce zakoušel neznámá, bezejmenná muka a žal i touhu, která ho unášela kamsi do dálky, patrně tam, do toho světa...
Stává se také, že se jeho nitro naplní opovržením k lidským neřestem, ke lži, k pomluvě, ke zlu, zaplavujícímu svět, a vzplane touhou odhalit člověku jeho mravní zkázu; náhle se v něm rozhořívají myšlenky, vzdouvají se a táhnou mu hlavou jako vlny na moři, pak vyrůstají v záměry, až v něm rozpálí všechnu krev.
Snad každý stín, snad každý třpyt
navíc by půvab umenšil,
jenž v havraním je vlasu skryt,
zábleskem tvář jí osvětlil,
kde myšlenky se zdají dlít
tak čisté, jak zdroj čistý byl.
(Byron: Jde v kráse)
Hluk je nejimpertinentnější ze všeho přerušování, jelikož přerušuje i naše vlastní myšlenky. Kde však není co přerušit, tam se ovšem nic špatného necítí. - Nic mi nedává tak zřetelný pojem o tuposti a bezmyšlenkovitosti lidí než to, že dovolí práskání bičem. Tyto neočekávané, ostré, mozek ochromující, všechno přemýšlení rozbíjející a myšlenky vraždící rány musí bolestivě vnímat každý, komu se v hlavě točí jen něco podobného myšlenkám.
Myšlenky, tak jako blechy, skáčou z člověka na člověka, ale nepokoušou jen tak kdekoho.
Všimnul jsem si, že lidé mají rádi myšlenky, které je nenutí myslet.
Všecky jejich myšlenky o bohu, jejich myšlenky, nejvyšší, nejslavnostnější a nejúctyhodnější myšlenky jsou přece nezvratným důkazem věčné, nezničitelné a všemohoucí hlouposti!
(Maupassant: Šlechtici v Cannes)
Myšlenky, jež se blíží na nohách holubičích, řídí svět.
Všecky myšlenky, lásky, plány, heroismy, všecky ty vzdušné věci se hodí leda k tomu, aby se tím dal člověk vycpat pro muzeum Vesmíru, s nápisem Ejhle, člověk. Punktum.
Krásný verš je jako smyčec jezdící po našich zvučných vláknech. Nejsou to jeho myšlenky, jsou to naše myšlenky, jež básník v nás rozezpívává.
Nejlepší myšlenky mě napadají buď při poslechu hudby, anebo v přírodě, kde je přece také mnoho muzikálních zvuků: od zpěvu ptáků až po šumění deště, moře, větru a dunění a výbuchy bouří.
Myšlenky jsou svobodné.
Škoda, že děda po sobě nezanechal žádné písemnosti, v nichž by zaznamenal pro svého vnuka nějaké své zážitky či myšlenky - určitě byly noblesní. Snad je to tím, že byly natolik prosté a obyčejné, natolik nekonfliktní a nekomplikované jako je sám život sedláka, žijícího ještě podle toho prastarého přírodního koloběhu, vyjádřeného heslem Blut und Boden, jenž je naší generaci již cizí a jenž se již nevrátí, neboť dobré věci se nevracejí, myšlenky natolik klidné a hladké jako hladina rybníka, že ani nebylo co zapisovat.
Jedním z rysů geniálnosti je nevláčet své myšlenky brázdou vyjetou obyčejnými lidmi.
Pokud někdo zjistí, že se mé myšlenky podobají někomu jinému - tak jako Já to zjišťuji - a označí mě za plagiátora neschopného originality, pak by musel stejně označit i vzory plagiátu a po nich vzory vzorů plagiátu. Plagiát neexistuje, nebo je všechno plagiát. Vždyť každý, kdo mluví, naučil se tomu od jiných a ti zase od jiných atd. a dospěli bychom k bodu, kdy se naši předci dorozumívali pouhými skřeky. Zdá se vám, že se některé moje myšlenky podobají myšlenkám jiných spisovatelů? Pak to bude asi nejspíš tím, že jsou si ty myšlenky vskutku podobné, nemyslím tím stejné, protože napsat stejnou myšlenku a neopsat ji, by byla stejná rarita, jako dva lidé-dvojníci.
V Nové Anglii jsme si zvykli říkat, že k nám každý rok zalétá čím dál méně holubů. Naše lesy jim neposkytují žádnou potravu. Stejně tak se zdá, že ke každému člověku, který roste, zalétá rok od roku stále méně myšlenek, protože hájek v našich myslích je zpustošený - prodaný jako palivo na zbytečné ohně ctižádosti nebo odvezený na pilu - a tak už nezbývají téměř žádné větvičky, na nichž by se usadily. Už si u nás nestaví hnízda ani se nerozmnožují. V nějakém vlídnějším období se možná nad duševní krajinou mihne sotva znatelný stín vržený křídly nějaké myšlenky při jejím jarním či podzimním tahu, ale když vzhlédneme, nedokážeme objevit podstatu té myšlenky jako takové. Naše okřídlené myšlenky se změnily v drůbež.
(Thoreau: Chůze)
Notáři to kupují za dvacet tisíc franků; myšlenek je v tom za tři sou. Ale bez myšlenky neexistuje nic velkého a bez velikosti nic krásného!
Den ode dne se to hromadí a bobtná, zkušenosti, zážitky, myšlenky o nich a sny o těchto myšlenkách, - nesmírné, úchvatné bohatství! Pohled na ně působí závrať; nechápu již, jak lze chudé duchem oslavovat jako blažené!
Štěstí, zahálka přivádí k myšlení, - všechny myšlenky jsou špatné myšlenky... Člověk nemá myslit.
Ubohý Simplicie, nyní se rozluč se vším a vezmi odplatu za své darebné myšlenky.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm