Proti tomuto (politickému) systému

21. června 2014 v 13:31 | Misantrop

Industriálně-technologický systém může přežít, nebo se může zhroutit. Pokud přežije, možná bude nakonec dosaženo nízkého stupně fyzického a psychického utrpení, ale to je podmíněno absolvováním dlouhého a bolestného období úprav a stane se tak pouze za cenu permanentního snižování lidí a mnoha dalších živých bytostí na úroveň produktů techniky a pouhých ozubených kol společenského stroje. A navíc, pokud tento systém přežije, následky budou nevyhnutelné: neexistuje způsob reformy nebo modifikace tohoto systému, který by nezbavil lidi ztráty důstojnosti a autonomie.
Pokud se tento systém zhroutí, následky budou stejně bolestné. Ale čím více systém vzroste, tím hroznější budou následky jeho rozpadu. Má-li se tedy rozpadnout, ať je to raději dříve než později.
Proto navrhujeme revoluci proti tomuto industriálnímu systému. Nastiňujeme velmi všeobecným způsobem zásady, jimiž by se měli řídit ti, kteří industriální systém nenávidí, aby připravili půdu pro revoluci proti této formě společnosti.


Celý systém spočívá na jediném slově: disciplina - a dost. To se nevysvětluje, ale cítí se to. Musíš předem sám sebe přesvědčit o tom, že vůbec každý systém je dobrý, ať se ti předloží jakýkoli, a potom mu musíš podřídit celé své jednání i myšlení. Tady máš, milý příteli, životní orientaci naší doby.
Bobyrjov: To přece bývalo i dříve; i dříve se vyskytovali lidé, kteří bez námitek dělali to, co se jim poroučelo.
Nabojkin: Dříve plnili nařízení mechanicky jen proto, že to bylo nařízení, nyní je plní z vlastního přesvědčení; dříve stála v popředí oddanost k osobám, nyní je v popředí oddanost k systému.


Lidská společnost, společnost složená v mnohonásobné přesile z obecného průměru, nebyla dosud schopná vytvořit takový politický systém, který by byl spravedlivý a nebyl přitom založený na násilí, tedy systém, který by byl zdravý. Na druhé straně, zcela nelogicky a vzdor zdravému rozumu, je ten, kdo se nechce na takovém obludném systému podílet a ani nejde k volbám, označován za blázna, za nemocného.


Nebudu makat pro váš systém!
Nemůžu být šťastný v něm
Vy budete tam a já zase tam
Jo, tohle přesně udělám


Nechápu celé ty moderní generace revolucionářů, od beatniků přes hipíky až po punky, jejichž jediným cílem bylo se zpít, zkouřit a zfetovat za zvuků sice mnohdy geniální hudby, činíce se tak ovšem nepoužitelnými pro establishment, ale také sami pro sebe a pro své ideály. Nebylo by spíš lepší odvrhnout všechny ty škodlivé chemické drogy, jež jim beztak lišácky podsunuje sám systém?


Nejhorší je však to, že systém vychází z každého ohrožení své existence vnitřně posílen; že vždycky na svou obranu před virózou anarchie vynalezne nové účinnější očkovací sérum; že po každém průstřelu svých obrněných zákonů a pořádků přidá svému opancéřovanému molochu byrokracie další ocelový plát. Tento tzv. "pořádek", toto povodňové bahno, měnící svým dusivým objetím všechno živé a svobodné v odporně mazlavý adipocire, zanikne až s posledním člověkem. Dnes je Rakovina už tak dokonalá a rafinovaná, že dokonce dokázala i to, co bylo dříve pokládáno za prakticky nemožné: namluvila lidem a přesvědčila je, že teď už je všechno v pořádku a že jsou svobodní tak, že už to ani víc nejde.


Na internetovém portálu MySpace.com jsem objevil profil bývalého zpěváka z anarcho-punkové skupiny CRASS Steva Ignoranta. Potěšilo mě, že ho stále ještě systém nesemlel, tak jako jiné, a stále je to takový rebelantský Weltabwender jako Já.


Po dlouhém a marném hledání jsem pochopil, že všichni bez výjimky setrvávají v tom nejnespravedlivějším a nejnesmyslnějším systému, jaký jen mohl ďábelský duch vymyslet.


Vyslanci civilizace, schopné překonat větší vzdálenost než my, by museli být několikanásobně inteligentnější nebo by jejich společenský systém musel být tak "dokonale" organizován, jak se o tom ještě žádnému antifašistovi nesnilo v blouznění noční můry.


Čím nepatrnějšího ducha a schopností takový obchodník s kůžemi dnes je, čím jasněji mu vlastní názor ozřejmuje ubohost jeho vlastního zjevu, tím více bude chválit systém, který od něj nevyžaduje sílu a genialitu obra, nýbrž spíše bere za vděk mazaností vesnického rychtáře a dokonce vidí raději tento druh moudrosti než tu, jíž slynul Perikles.


Anarchisté budou celý život živořit a "bojovat" proti systému a nakonec chcípnou ve stejných okovech, s jakými přišli na svět, aniž by se cokoli změnilo. Většina z nich bude muset po celý život pracovat pro systém, aby se sami uživili. Budou plodit další ubožáky (jako to dělá jejich svůdce Jakub Polák), kteří se stanou stejnými otroky systému jako jsou oni sami. A nakonec vstoupí ke komoušům, protože si uvědomí, že bez státu se žádná společnost neobejde, jak si to svého času uvědomil bývalý anarchista S. K. Neumann, který se stal komoušem. A propos, co je to vlastně anarchistická komuna? Stát v malém! Svobodný jako divoké zvíře lze být pouze v přirozeném prostředí volné přírody v nezávislém postavení vůči ostatním zvířatům a hlavně vůči jedinému protianarchistickému zvířeti - človjeku. Jediný dobrý způsob, jak vyzrát nad systém, je utéct od něho do tropické džungle.


Vzpomeňme na řeckou demokracii, kterou si teď berou všichni neprávem do huby jako svůj vzor, aniž vědí, o co tehdy šlo. Jenže tehdy, ve starém Řecku, to byly malé samosprávné obce, ne miliardové státy či dokonce soustátí, jako dnes! Řídit miliardovou obec nejde pravidly převzatými z malých starořeckých obcí, kde si opravdovou demokracii ještě mohli dovolit, zatímco my ne. V té době, kdy antický svět ovládal otrokářský systém (na to nesmíme zapomínat!), žili barbaři, například staří Slované a Germáni, rovněž v malých rodových svazcích, v žádných monstr-byrokratických režimech fašistického typu, jako my dnes, my ubozí světoobčané přelidněného světa. Staří byli ještě svobodní i uvnitř svých domovských obcí, protože svobodní být mohli; bylo jich málo, tomu málu je snadné dát pravidla a řád, ale co dnešek s jeho multikulturní smíchaninou, kde soused souseda nezná a nenávidí? V tomto miliardovém galimatyáši prostě nemůže být nikdo svobodný.


Po dobré práci dobrá zábava. Toto totalitní heslo nepřestalo nikdy platit, táhne se jako červená nit napříč všemi politickými systémy. A že už jich bylo! Leč žádný z nich nebyl svobodný, i když se tak některé nazývaly či "svobodu" opěvovaly. Všechny systémy jen konzervují nebo dokonce rozšiřují lidskou společnost, tedy nesvobodu. Místo svobody se hledá dokonalá společnost.


"Dobře, dobře. Najdu si zaměstnání, ačkoli nemohu slíbit, že právě takové, jež bys nazvala teplým místečkem. Třeba ta zkušenost dodá mému psaní nový rozměr. Podílet se aktivně na systému, který kritizuji, bude samo o sobě zajímavou ironií. Kdyby tak Myrna Minkoffová viděla, jak hluboce jsem upadl."


Někteří říkají, že jejich náboženská víra či politický systém potřebují víc členů, aby udělali svět lepším, ale není žádná záruka, že potomstvo bude pokračovat v tradicích rodičů. V moderní společnosti je spíš obecnějším pravidlem opak. Mimoto, kdyby se rodili do určitého věroučného systému pouze lidé, kteří jej akceptují, musela by v takovém systému tkvět nějaká závažná chyba.


Za komunistů na spoustu věcí lidé kašlali, protože už věděli, kdo je jejich nepřítel. Teď to ještě nevědí. Ale až se jim v těch makovicích prázdných jednou rozsvítí, jako se jim nakonec matně rozsvítilo za komunistů, budou to také sabotovat na všech frontách jako Já a systém se znovu položí. A ode dneška teprve začnu! Na práci jsem kašlal sice už dřív, ale teprve teď začnu pořádně podrývat tu jejich fašistickou mašinérii!


Kolik je filozofických směrů a náboženských sekt a politických systémů, tolik je druhů bláznovství, šílenství a neuróz. Každá filozofická a politická soustava, každé náboženské učení je samo o sobě už názvem pro duševní poruchu.


Současný hospodářský systém není schopen uživit všechny obyvatele Země. Lidé umírají hlady. Dnes se už nerodí žádné nové dítě, aniž by zároveň neodsuzovalo k smrti hladem jiné novorozeně.


Nenávidím lidi, způsob jejich nebásnické moderní mluvy, způsob jejich nepoetického "života", jejich debilní vysmátost, jejich nejnovější zprávy, potrhlé aférky, "žhavé" trháky a hity, módní "vychytávky" a vynálezy, politický systém, společenské trendy, televizní a rozhlasové programy, jejich takzvanou "kulturu" vůbec. Opovrhuji dnešní mládeží, která již nerebeluje, tak jako jsme se bouřili my, ale která je ještě horší a měšťáčtější než jejich rodiče i prarodiče. Odpuzuje mne to všechno.


Každý politický systém, každá prosperující společnost, potřebuje velkou masu otroků; proto také každý stát podporuje porodnost. Vůbec přitom nevadí, že s rostoucím počtem lidí není potom poctivá práce pro každého, čímž vzrůstá kriminalita, byrokracie a daně; a nevadí ani to, že se potom vinou přelidnění nedaří chránit čisté a zdravé životní prostředí. Systému se armáda nezaměstnaných dokonce vyplácí, poněvadž má tak zajištěnu ustrašenou poslušnost těch nejotročtějších dělníků, kteří se musejí bát o místo, a proto udělají pro peníze všechno, protože jsou lehce nahraditelní.


Bolševismus konceduje člověku šlendrián, krádež, sexuální promiskuitu a bezproblémový potrat. Že mu nic nedává, nevadí. Za tyto hračky inerce a entropie získal bolševismus dnes už půl světa. Antientropické a antiinertní vlastnosti člověka systém absolutně nejenže nezajímají, naopak, ruší jej a provokují k protizásahům. Jinak než takto, pseudoantropologicky, nelze vysvětlit globální úspěchy a vítězství bolševismu.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm