BÝLOŽRAVCI v literatuře a filosofii

25. července 2014 v 12:50 | Misantrop

Vegani jsou zmateni, když jsou dotázáni, jaké pohnutky je přivádějí k jejich způsobu života. A co odpovídají? Mravnost, náboženství, osobní přesvědčení, starost o životní prostředí, soucit, popřípadě též pokrok. Samé bláboly!
Správná odpověď, po níž se stává otázka "proč?" nepatřičnou, zní: "Protože jsem mírný a býložravý, a ne člověk. Nikoho by přece nenapadlo ptát se laně, proč nezabíjí. Od lidstva se ve mně odštěpuje nový živočišný druh."
Mírná a býložravá zvířata, která se narodila jako člověk, už nebudou snášet společný stůl, příbytek a prostředí s vraždícími lidskými zvířaty a budou vyhledávat jiná prostředí, kam lidé nepronikají. Býložravost u nich nebude věcí odpírání, ale právě naopak. Přirovnal bych to k takovému stavu věcí, kdy víte, že se vám někdo vysmrkal do jídla. Taky byste to jídlo s odporem odstrčili.


Tak asi vznikli masožravci. Býložravých už bylo tolik, že se na všechny nedostávalo potravy, a tak ti agresivnější z nich začali požírat slabší.


Zvířata živící se rostlinami, jako kůň, vůl, skopec, zajíc, mají všechny zuby ploché; masožravci, jako kočka, pes, vlk, liška, je mají špičaté. Co se týče střev, mají býložravci některá, jako tračník, která chybějí masožravým. Protože člověk má zuby a střeva jako zvířata býložravá, zdá se, že by se měl přirozeně řadit do této třídy. Tento názor potvrzují nejen anatomická pozorování, ale jsou mu velmi příznivé i starověké památky. "Dikaiarchos," říká sv. Jeroným, "uvádí ve svých knihách Řeckých starožitností, že za vlády Saturna, kdy země byla ještě sama sebou úrodná, žádný člověk nejedl maso, ale všichni se živili plody a zeleninou, které rostly samy." Tento názor se může opřít také o zprávy mnoha současných cestovatelů. F. Corréal dosvědčuje mezi jiným, že většina obyvatelů Lucayes (starý název pro dnešní Bahamy - pozn. Mis.), které Španělé převezli na ostrovy Kuba a San Domingo i jinam, zemřela, protože jedli maso. Z toho je jasné, že nedbám mnoha výhod, které bych mohl uplatnit. Protože kořist je téměř jedinou příčinou zápasu mezi masožravci a protože býložravci žijí mezi sebou ve stálém míru, je jasné, že pro lidské pokolení by bylo lepší, kdyby patřilo k těm posledním. Snadněji by zůstalo v původním stavu a mělo by méně příčin a příležitostí jej opustit.


Zvířata taky vedou válku: je to válka masožravců proti býložravcům.


Jsem natolik odlišný, že by se mělo o mně uvažovat jako o odlišném živočišném druhu. Jako je rozdíl mezi psem a vlkem, mezi kobylkou a sarančetem, mezi krysou a potkanem, tak je rozdíl mezi mnou a lidmi, "člověkem". Rozdíl je tu totiž zásadní: člověk žije jako otrok - Já žiju svobodně. Člověk je tvor společenský - Já jsem tvor samotářský. Člověk je všežravec - Já jsem býložravec.
Jsem býložravec. Nejenže miluji všechna zvířata bez výjimky - jako svůj vzor, ale také si jich vážím pro jejich vitalitu. Dokud bych měl snadno po ruce rostlinnou stravu, nikdy bych nedokázal zabít zvíře. Dokud se moje zájmy a moje bezstarostnost nekříží se zájmy jiných tvorů, neublížím jim. To bych radši ublížil člověku.


Zvířata nešílejí, jakkoli masožravci vykazují jistou zuřivost a býložravci jisté běsnění.


I my, býložravci, musíme zabíjet rostliny, abychom mohli žít. Stranou zabíjení stojí jen plodožravci, ale jíst jen plody rostlin je vyhrazeno jen někomu, všechna zvířata by se takto neuživila.


V oficiálních příručkách výživy je možno se dočíst, že člověk od přírody není býložravec, že jeho zažívací ústrojí je jiné než u koně, krávy nebo kozy. Vůbec již není možné přirovnávat člověka k dravým zvířatům masožravcům. Člověka je možno přirovnat k opici, která je mu nejblíž.
Savci-masožravci se liší od býložravců v následujícím:
1. Masožravci mají krátkou délku střev, aby bylo možno rychle vyměšovat rychle hnijící částice masa. Býložravci mají střeva delší.
2. Masožravá zvířata mají špičáky a drápy k chytání kořisti. Jejich čelisti se pohybují pouze jedním směrem - dolů a nahoru. U býložravců jsou zuby přizpůsobeny k ukusování rostlin a žvýkání - čelisti se mohou pohybovat i do stran.
3. Dravci nemají potní žlázy v kůži; regulace tepla se provádí ústní dutinou a oddechováním. U býložravců pocením se.
4. Masožravá zvířata nemají ve slinách ptyalinové kyseliny, zato v žaludeční šťávě mají 10krát více solné kyseliny, což jim umožňuje i trávení kostí. Pijí chlemtáním, zatímco býložravci sáním.
Již z toho je zřejmé, že člověk patří k býložravcům.


Stačí odhodit pouze to nejhrubší idiotství, abych nahlédl: jsou-li oni lidmi, nemohu být člověkem já; a nazývám-li sebe člověkem, nesmím je nazývat lidmi. Rozdíl nemenší než mezi maso- a býložravci. Pochopit jej stačí už proměnit odvěkou, všemocnou noc v Den.
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Jím převážně syrovou stravu, ale "trávám" nemůžu furt přijít na chuť - vysvětluji si to tak, že jsem sice podědil po předcích genetickou informaci, říkající, že jsem stejně jako Homo Sapiens stavbou těla býložravec, ale spíš jeho subspecies: plodožravec. A opravdu: neznám plodovou zeleninu, ovoce nebo zrno, jež by mi nechutnalo.


Veganův úkol, daný jeho vnitřní podstatou a ničím jiným, je zbrusu nový a nejtěžší: má přesvědčit všechny šelmy a dravce, aby přestaly lovit kořist a začaly se živit rostlinami; má přesvědčit masožrouty i býložravce, aby regulovali svoje početní stavy na rozumné, praktické hranici. Jednou větou, vegan má přesvědčovat tvory, s kterými se nedomluví, nebo kteří mu nerozumějí. A to platí i o lidech, jako je třeba McDonald.


Spokojenost je hrob vývoje k lepšímu. Šelma, spokojená s ostrostí svých drápů a tesáků, by jednou zjistila, že už nedokáže zabít kořist. Laň, spokojená se svou hbitostí, rychlostí a ostražitostí, by jednou zjistila, že už nedokáže uniknout nepříteli. Situace je ale taková, že stále hladové šelmy slídí po potravě a býložravci pořád ve strachu utíkají.

Trpaslík chce poučovat velikána

Související:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm