Všechny kostely jsou falešné

18. července 2014 v 9:28 | Misantrop

Kostely, chrámy, mešity, synagogy, a jak se všechny ty blázince jmenují, jsou plné samých hloupých lidí - je jedno, jsou-li to nevzdělané staré baby nebo mladí vysokoškoláci.


Radši bych byl bankovním lupičem nebo bych vykrádal kostely, než dělníkem.
Vykrádat banky, kostely, utéct do lesa, do jiné země, kamkoli, toulat se, žebrat; neplatit daně, aby bylo víc peněz na jídlo, cokoli, jen ne se smířit se svým postavením biologického stroje u běžícího pásu státní mašinérie!


Chrámy a kostely, pagody a mešity, ve všech zemích všech dob, v nádheře a velikosti, vyrostly z metafyzické potřeby člověka, která s nezničitelnou silou provází potřeby fyzické. Ovšem ten, kdo je satiricky naladěn, říká, že to je skromný sluha, který se spokojí s malým platem. Občas si vystačí s těžkopádnými fabulemi a s nevkusnými pohádkami: stačí jen připomenout dalekosáhlé výklady existence Boží a opor morality.


Kostely = bezkonkurenční svatyně odpornosti.


Všechny chrámy jsou falešné, všechny mešity jsou falešné, všechny kostely jsou falešné. Neodsuzuji je - pouze konstatuji fakt, protože to jsou výtvory vašich představ. Vy můžete mít radost leda ze sebe sama. Můžete se radovat ze své fantazie, ze svého snového světa.


Kdyby kněží a duchovní použili před sto lety prostředky, kterými se dnes snaží zaplnit kostely, byli by nařčeni z kacířství, bylo by jim spíláno do ďáblů, často by byli i pronásledováni; zcela jistě by byli bez okolků exkomunikováni.


Nero měl i dobré stránky: psal básně a miloval vášnivě umění. Díky jeho velké sbírce uměleckých děl se zachovaly mnohé slavné sochy či reliéfy, jež by jinak křesťanská chátra rozbila nebo zabudovala do kamenných zdí svých mrtvolně chladných kostelů.


Flanďáci by měli být vlastně vděčni vykrádačům kostelů. Vždyť je psáno:
"Spíš projde velbloud uchem jehly než bohatý do království nebeského."


Neměl by chodit do kostelů, kdo chce dýchat čistý vzduch.


Člověk hledá a nemůže najít jakéhosi "Boha" na nebesích, hledá ho po kostelech a jiných ratejnách, ale že ho navštěvují cvrlikající bohové, kteří mu zpívají melodie sladší než vyžilé songy superstars, k tomu je hluchý, slepý, blbý - a lidský!


Naslouchal. Úplné ticho, vše zdálo se pokojně spáti. A Jeník pozdvihl vděčně srdce ke komusi, jenž nedává zahynouti; nebyl to nikdo přísný a krutý, ne, nebyl to bůh, jenž se dává uprošovat v kostelích; někdo jiný to byl, veliký a milující, jenž popřává stromům po dlouhé zimě zazelenati se a rozkvésti, krásný a usmívající se dárce života... Jeníkovy rty chvěly se neslyšnými díky.


"Co chcete," řekl Martin, "tihle lidi už jsou takoví. Představte si všechny věci, které si odporují, všechny možné neslučitelnosti - a všechny najdete v kostelích a v divadlech, ve vládě, v soudních dvorech u tohoto směšného národa."


Ty naše tak seriózní moralisty, zamilované do bližního a vůbec do všeho, vcelku nic nedělí od křesťanského stanoviska, až na to, že nekáží v kostelích.


Na světě je plno směšných náboženských snobů. Lidí bez vitality, kteří se nikdy nezmohli na jediný skutečný projev života, kteří k ničemu nemají živoucí vztah; lidí, kteří nemají sebemenší osobní ani praktické ponětí, co to je Bůh, ale bučí v kostelích, mumlají nad modlitebními knížkami a perverzně si pustoší svou neutěšenou existenci tím, že si počínají shodně s vůlí jakési libovolné abstraktní představy, které si zamanuli říkat Bůh.

"A alou do kostela!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm