Nenávidím slabost

27. srpna 2014 v 13:15 | Misantrop

Nenávidím slabost a nenávidím sentimentalitu.
(G. B. Shaw: Člověk nikdy neví)


Svrchovanost vždy vyžaduje silný charakter, který je schopen potlačit každou slabost, spojenou se smrtí, a dát volný průchod nejhlubšímu třasu. Je-li svět svrchovanosti, tedy posvátna, jenž stojí proti světu praktického užití, skutečně doménou smrti, rozhodně není doménou slabosti. Z hlediska svrchovaného člověka pocházejí slabost a bázlivá představa smrti ze světa praktického užití, to znamená ze světa podřízenosti.


Potřeba víry, něčeho rozhodného v ano nebo ne, je důkazem slabosti; všechna slabost je slabost vůle.


Nejobyčejnější slovo, je-li vysloveno s pravým přízvukem, může rozechvět můj hlas, nebo mne dokonce rozplakat. Kolikrát mnou bezcitní lidé pro tu slabost pohrdali! Domnívali se, že prosím o milost. To si o mně nikdo nesmí myslit!


Hrdina smrtí pohrdá, aby mohl lépe bojovat, vysmívá se jí, kráčí jí směle v ústrety. Každou bolístku, každou nemoc tají jako svou nejhorší, nejhanebnější slabost. Zatajuje ji a bolest ignoruje, snaží se na ni nemyslit. Jeho heslem je motto amerických mariňáků: BOLEST JE SLABOST OPOUŠTĚJÍCÍ TĚLO.


Ve své hlouposti si představuji, že když nemyslím já na ně, nebudou oni myslet na mne. V téhle falešné naději nacházím takovou slast, že kdyby mi to mé postavení, má slabost a mé potřeby dovolovaly, oddal bych se jí naplno.


Dějiny pospolitosti jsou dějinami slabosti lidského individua. Ze slabosti a s očima navrch hlavy se po celou historii lidi seskupovali do roztřesených bojácných houfů, aby dali raději vale svojí svobodě a aby se raději podrobili otroctví organizovaného stáda nerozumného dobytka, než aby pracovali silou vůle na svém zdokonalení ve prospěch sebe samých jednotlivě. Pokud se někdo stýká s nějakým jiným člověkem nebo nějakými jinými lidmi jen pro vlastní potěšení, je to v pořádku, ale jestliže se tenhle vzájemný styk stane potřebou (drogou!), je to odporná slabost!


Přemíra intelektu vyvolala u Helmholtze Watsona velmi podobné účinky jako tělesná slabost u Bernarda Marxe.


Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody, která ničí slabost, aby udělala místo síle.


Jevit lásku tam, kde pášou na nás zradu,
je zbabělost a slabost bez příkladu.
(Molière: Tartuffe)


Chybám a slabostem, které nutně spočívají v mé jako každé povaze, už ovšem nemohu nijak ujít. Nebudu je však rozmnožovat nedůstojným přizpůsobováním.


Vidouce slabost, snili jsme o síle.


Existuje málo věcí, které tak jistě dostanou lidi do dobré nálady, jako když jim člověk vypráví vážné neštěstí, jež ho nedávno postihlo, nebo když také před nimi nezakrytě projeví jakoukoli svou osobní slabost. - Charakteristické!


Vezmou svou slabost, vymáchají vám v ní čumák a vy pak vypadáte jako blbec.


Jeden z nejslavnějších přírodovědců, velký Hill, vynalezl čaj zahánějící přemýšlení, jistý to důkaz, že tento veliký duch považoval přemýšlení za slabost.


Obklopuje nás slabost, strach a morbidita.


Nedávej najevo dobrou vůli, ta se považuje za slabost.


"Měla jsem ráda život. Víte, tahleta směšná slabost je možná jedním z našich nejzhoubnějších sklonů."


Chci teď být jen silný; neboť filosofický duch je slabostí, je dysharmonií, - ač tato slabost a dysharmonie jest něčím vyšším, než síla a jednotnost ducha.
(Klíma: Soud Boží)


Nikdo neocení tvoji humanitu, dokud neodkryješ nějakou svoji slabost.


Goethe nebojuje nikdy. Nikdy se nehádá. Jeho hrdost i jeho slabost jsou zajedno v hnusu z boje muž proti muži.


Misantrop si musí udržovat silnou psychickou i fyzickou kondici, aby jej slabost nedonutila milovat lidi.


Prohlašujeme, že všechno je špatně; život je zlozvyk; humanita je slabost.


Společenské zákony jsou tu, pane, jen proto, aby se vedlo na světě dobře zbabělcům a lhářům. A aby mě snad moje lidská slabost neučinila také takovým, nepropůjčím se nikdy k tomu, abych byl svědkem násilí a nebránil mu, nebo abych poslouchal nepravdu a nestavěl ji na pranýř.
(G. B. Shaw: Láska mezi umělci)


Kdo má slabé tělo, není muž, ale dítě; ba ještě hůř, jemu je souzeno stát a přihlížet, jak ostatní žijí, on může nanejvýš klábosit, ale život není pro něho. Proto kdysi tělesná slabost znamenala hanbu i v těch nejkultivovanějších staletích.
(Leopardi: Tristan a jeho přítel)


Mělká lež, vymyšlená z mrzké zištnosti, další slabost ubohé lidské přirozenosti.


Dosud bylo mně těžko se rozhodnout - ale byla to slabost... I teď mně to přijde ještě obtížno - hrome! - Ale jak je to nejtěžší rozhodnutí lehké, chceme-li... Postačí obrátit úsilně myšlenky jiným směrem, představit si nečestnost své slabosti - trochu stoicismu k tomu přidat - a rozhodnutí je lehké a čin již zde.


Moudrý, jenž poznává slabost svou, nerad má co do činění s mocným nepřítelem.


Nic není podle Montaigne krutější než slabost a zbabělost.


My nemáme, co bychom světu ukázali, až na naši slabost, a proto je každému lehké i schválně i neúmyslně i přímo a mimochodem kopnout do našeho přesvědčení.


Omezená mysl dává průchod beznaději. A beznaděj slabosti a slabost je zlo.

Leckomu se všechno tak roztéká do celku, že při vlastních poklescích naříká nad slabostí lidské přirozenosti.


Když jsem četl tyto zápisky, přesvědčil jsem se o upřímnosti autora, který tak nelítostně odhaloval vlastní slabosti a vady.


Ženy jsou pohlaví horší jakosti, sexus sequior, které v každé příčině stojí teprve na druhém místě; je tedy sice třeba dbáti jejich slabosti, prokazovat jim však nadměrnou úctu je směšné a nás muže jen ponižuje a připravuje o jejich vážnost k nám.


Co je špatné? - Všechno, co pochází ze slabosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm