To si žádá silný žaludek!

5. srpna 2014 v 11:35 | Misantrop

Sledovat lidi při jakékoli činnosti, to si žádá silný žaludek!


Nemocný žaludek vede k skepticismu, k nedůvěře, v němž klíčí smutné sny a touha zemřít. To jsem často pozoroval. Nebyl bych se snad zabil, kdyby mi dnes večer sloužil žaludek.


Lidé už jsou přejedeni sladkostmi, mají z nich zkažený žaludek. Potřebují hořký lék, sžíravou pravdu.


Vegetariánská, či lépe řečeno veganská strava, je vzhlednější, barevnější, voňavější, chutnější, lehčí a rozmanitější než stále ty samé zahnědlé a zamřelé fádní flaksy masožroutů, nad nimiž se každým jemnějším duším zvedá žaludek.


DON JUAN: Ať žije ten, kdo věčně usiluje, kdo umí věčně hladovět!
LEPORELLO: Ó díky! - To asi kvůli vašim zásadám mám pořád hlad. - Ale můj žaludek jen řve: "Ať žije, kdo se věčně cpe!"
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Nerad se starám o jídlo. Pomyšlení, že musím jíst a pít mě rozčiluje (nebo lépe řečeno: mám vztek, že se musím mimo jiné starat i o svůj žaludek, připadá mi to ponižující).


Popisy nejrůznějších druhů lidských perverzit, úchylek, zvráceností, hnusných oplzlostí a nechutností, nad nimiž se misantropovi zvedá žaludek, odporností vykonávaných hlavně těmi nejctihodnějšími a nejváženějšími autoritami doby druhé poloviny 18. století, jako jsou zvláště chlípní mniši, kteří by ze všech nejvíc měli zachovávat cudnou čistotu pohlavní, dále různí šlechtici, soudci, církevní hodnostáři, poslanci parlamentu, notáři, lékaři, předsedové, finančníci, profesoři náboženství a morálky, výběrčí daní, vysocí královští úředníci, důstojníci, pachtýři a jiní - zkrátka pilíře lidské společnosti -, takovéto pornografické popisy obscenit a perverzit, jimiž lidé běžně vyjadřují svou lásku a sexualitu, nesvědčí právě o autorově lidumilnosti a úctě k lidské důstojnosti. Román 120 dnů Sodomy je tedy bezesporu útokem na lidskou důstojnost!


Stránky jsou od nějakého vypůjčovatele tak špinavé a ušmudlané, že se z toho zvedá žaludek a kriminalisté by z nich mohli pořizovat otisky prstů - to jsem nezažil. Některým lidem knihy do jejich nečistých pracek opravdu nepatří.


Lížete si svoje nemyté zasrané prdele a prochcané kundy s kvasinkovými výtoky, kouříte zatvarohované čuráky a ještě pak vcucnete tu vystříklou mrdku, vy hovada! Zvedá se mi z vás úplně žaludek!


Magna pars liberalitatis est moratus venter.
Velikou částí bytosti svobodné jest žaludek dobře zkrocený.
(Seneca: Dopisy)


V jedné bažině povraždí stádo hrochů, "protože to jsou obludy"; černoši, s pro ně nezvyklou vervou, tahají jejich zdechliny na břeh, v příslibu přídělu masa, ládují se hroším tukem a za ukrutného hnilobného zápachu rozvěšují zbytky naporcovaného masa po okolních stromech, aby se vyudily na slunci. Masakr zázrakem přeživší zbylí hroši pak vyluzují v noci otřesný nářek nad padlými druhy. Mně se z toho zvedá žaludek a hnusem se odvracím - od četby i od lidstva -, a to se ještě "vědecká" výprava diví - pro mne zcela nepochopitelně -, že před nimi všechna zvěř prchá, což si "badatelé" vysvětlují jakýmsi "strachem z neznámého".


Přiblblí rybáři nalévající si své nafouklé pivní teřichy dalšími zteplalými lahvovými pivy. Fuj, odporné! Z lidí se mi zvedá žaludek.


Ani žaludek, jak se mi zdá; tomu se příčí všechna taková zlost a zášť a takové překypování pěn. Tvému žaludku chce se mírnější potravy: nejsi řezník.


Že je člověk syt lidí, říká jen tehdy, když je nemůže strávit, a přece jich má ještě plný žaludek.


Vy moderní léčitelé společnosti, kterak ji chcete vyléčiti, když z daleka se vyhýbáte vyšetřiti a pravým jménem pojmenovati ony šeredné a ohavné nemoci, jimiž lidstvo trpí, když, ač celý organismus churaví a nalézá se v rozkladu hnilobném - stále tvrdíte, že trpí jen - ten žaludek?


V 17. století mistr Šukadéva tvrdil, že pro zdraví člověka je velmi užitečné jíst co možná nejvíc syrové stravy, neboť právě ty její nestravitelné součásti, které vycházejí z těla nespotřebovány, čistí a masírují žaludek a střeva, což je velmi důležité.


Dnes si celý třetí stav nepřeje nic jiného - a to právem - než aby si mohl v klidu a podle potřeby ulevit a škytnout, aby mu žaludek dobře trávil.


Vláda zjistila, že je pro ni výhodné, jestliže lidé čtou jenom o vášnivých rtech a ranách na žaludek.


Snažte se ovládat čtyři věci: žaludek, spánek, sex a prchlivost.


Láska. Na toto téma se popsalo vydřevnělé panství lichvinské, sešrotované v papírnách, a nakdákalo se odporností, že to stačí na doživotně zkažený žaludek.


Z nejhorších humanismů se zvedá žaludek a misantrop by za takové zvrhlé názory nejradši mučil, vraždil, popravoval, zabíjel, celou zem vylidnil.


Nemám tenhle svět rád. Nic naplat, nemám ho rád. Společnost, v níž žiji, se mi hnusí; z reklamy se mi zvedá žaludek; z informatiky je mi na blití.


U některých národů se, jak známo, udržuje ustanovení, že příbuzní snědí nebožtíky, a dokonce prý se často zlobí na nemocné, že se maso nemocí zhoršuje.
K tomu ještě nalezneme nějaké koření, kterým změníme chuť; neboť žádné maso není samo o sobě chutné, ale úpravou se jaksi přizpůsobí a žaludek, který si je dříve ošklivil, spřátelí se s ním.


Pánové,
Chci se z téhle podělané planety zdekovat co nejdřív. Už třikrát jsem se snažil předávkovat, ale pokaždé mě rodiče přistihli a nechali mi vypumpovat žaludek. Co dělám špatně?
- Zkrocený z Richmondu

Milý Zkrocený,
vyhledej co nejodlehlejší místo. Dobré jsou hluboké lesy, ještě lepší jsou opuštěné průmyslové budovy, ale vždy se ujisti, že se nikdo nedívá. Nezapomeň polknout pilulky na lačný žaludek, jinak se probudíš v kaluži zvratků. Přejeme Ti propříště více štěstí.
(Euthanasijská církev: Nad dopisem čtenáře)


Co je mu, žaludek?
Ó ten se tváří jako filosof!
(Menandros: Čí je to dítě?)


Věřím sice, že člověk přecpaný masy a propadlý obžerství nesnadno nabývá ponětí o věcech duchovních; nesouhlasím nicméně s těmi, kteří si myslí, že po dlouhých a tuhých postech vniknou dále do pozorování věcí nebeských.
Stačí vám vzpomenout si, že spisy těchto postitelů poustevníků jsou tak nechutné, suchopárné a nezáživné, jako byla jejich těla, když je spisovali, a že je nesnadno, aby duchové zůstali dobří a jasní, když tělo je vyhladovělé. Žaludek kručí, žíly sají z vlastní podstaty masotvárných údů a zatlačují v pozadí tuto těkavou mysl, zanedbávající ošetřování svého kojence a přirozeného hostitele, totiž těla.


Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži vodou, srdce ohněm - a dobře bude.


Máš-li žaludek zdravý i prsa a nohy, pak nic ti
většího nebudou moci ni královské poklady přidat.


"Z musu se člověk donutí chodit i po provaze. Já i jen když to vidím, tak se mně vždycky točí hlava a svírá žaludek, ale myslím si: no co, když toho bude k živobytí třeba, polezeš i ty po provaze, Ivane Věkove!"


Když masitou stravu si v hltavý žaludek spustil,
zločinu otevřel cestu.


Jak můžeš porozumět své vlastní mysli, když máš v hlavě samý chlast, jsi úplně vygumovaný a zvedá se ti žaludek?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm