Veškeré naše ušlechtilé ideály

31. srpna 2014 v 11:59 | Misantrop
Carlos Schwabe: Splín a ideál (akvarel, 1896)

Veškeré naše ušlechtilé ideály jsou původně našimi sny, a my bdící, my probuzení, my násilím zburcovaní, nečiníme nic jiného, než že usilujeme o to, abychom znovu usnuli a aby se náš krásný sen vrátil do naší mysli a do naší skutečnosti.


Nechápu celé ty moderní generace revolucionářů, od beatniků přes hipíky až po punky, jejichž jediným cílem bylo se zpít, zkouřit a zfetovat za zvuků sice mnohdy geniální hudby, činíce se tak ovšem nepoužitelnými pro establishment, ale také sami pro sebe a pro své ideály.


Války se nevedou za jakési vymyšlené a namyšlené ideály míru a svobody. Nevedou se dokonce ani kvůli přírodním zdrojům nebo kvůli životnímu prostoru. To jsou jen druhotné, zástupné důvody. Prvotní příčinou válek je vždy regulace přelidnění.


Nikdy se nemůžu přizpůsobit věcem, o nichž vím, že jsou změnitelné! A to nejsou nějaké utopické ideály, to jsou věci, které jsem uskutečnil!


Chtěl jsem vést boj za svaté ideály,
však zjistil jsem, že svět je mrzce chápe!


Ideály a vzory jsou pro člověka nebezpečné!


Šúdrové - nejnižší kasta sluhů, zemědělců: Jsou to lidé, kteří jsou evolučně nevyzrálí pro vyšší ideály.


V moderní době samozřejmě velká část hloupých lidí přejímá konzumní "ideály" zglobalizovaného světa, ale hrstka inteligentnějších jedinců, na nichž každá vysoká kultura jedině vždy záleží, napříč celým světem vyznává a uznává nekonečnou moudrost starých Indů, a nejen Indů.


Jejich právě tak krásné, jako falešné ideály míru a lásky slouží jen k tomu, aby uspaly bdělost naivních slabochů a zmírnily odpor všech potenciálních obětí jejich násilnického řádění.


Soulad duše a těla - co je v tom všechno skryto! My jsme v tom svém šílenství ty dva pojmy od sebe oddělili a vynalezli jsme realismus, který je vulgární, a ideály, které jsou prázdné.


Čuang-c' nehlásal ideály asketismu a i když sám žil v chudobě, neviděl v tom žádnou přednost kromě toho, že si uchovává volnost. Jeho ideálem je člověk, který spojuje mudřectví uvnitř s královskostí navenek. Je to ideál, který byl blízký i ideálu antickému, zvláště stoickému.


Ten hajzl první křesťanský císař Konstantin, takzvaný "Veliký" (nevíme co "veliký" - asi kokot) - zfalšoval Vergilia tak, aby se zdálo, že tento veliký pohanský básník předpověděl příchod Kristův a že opěval ve svých básních křesťanské "ideály" (ideály čeho? - prznění přírody?).


Dílna, kde se vyrábějí ideály - mně se zdá, že páchne samou lží.


Vaše ideály kotví vesměs na půdě ubožácké lidskosti, zvířeckosti, nejsou ideály. Bydlí všechny v jednom patře; můj o patro nad nimi.
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Nikdo nesdílí s Vilémem jeho čisté ideály, podle nichž má umění povznášet ducha, přinášet poučení a zušlechťovat duši.


Ideály jsou jistě velice krásné, ale i mydlinkové bublinky jsou velice rozkošné. A což, jestliže život ve své skutečnosti nemá nic společného s ideály, zrozenými jen ve snění a spočívá jen ve frázích?
(Arcybašev: Hlasatelé a život)


Když se vydává do dalekých krajů, musí být připraven zapomenout na ledacos, čemu se až dosud naučil, a přivyknout všemu, co je od života v novém prostředí neodmyslitelné; nezbude mu než opustit dosavadní ideály a božstva, a začasto musí jednat i proti samým zásadám, jimž až dosud podřizoval veškeré své jednání a chování.
(London: V odlehlých končinách)


"Na profousovi je nejlepší vidět," pokračoval ve svých úvahách jednoroční dobrovolník, "jak vojna zesuroví člověka. Jistěže náš profous, než nastoupil službu vojenskou, byl mladý muž s ideály, plavovlasý cherubín, něžný a citlivý ke každému, obhájce nešťastných, kterých se zastával vždy při rvačkách o holku na posvícení v rodném kraji. Není pochyby, že si ho všichni vážili, ale dnes... Můj bože, jak bych mu rád dal přes hubu, otloukl mu hlavu o pryčnu, shodil ho po hlavě do latríny."


sv. František z Assisi (1182-1226) - křesťanský mystik a mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů, ojedinělý, výjimečný zjev mezi křesťanskými světci. Pro své ideály dobrovolné chudoby a lásky ke všemu tvorstvu (tj. nejen k lidem a k zvířatům, ale i např. k větru, slunci a vodě) bývá dnes považován za patrona ekologie, někdy též dokonce až za jakéhosi prvního evropského buddhistu (či lépe džinistu), který se nápadně vymykal svému dobovému křesťanskému okolí.


Mávni rukou nad životem, protože nestojí za to, aby ses s ním spojoval; jeho dotek může čestného člověka jen pošpinit; obrať se k ideálům! Beze sporu - je to překrásné; to se snadno nešpiní, protože to zachraňuje před nutností hrabat se v zemi; je to vznešené, protože zacházení s ideály zušlechťuje duši a srdce.


Čím častěji se na ten film dívám, tím více se mi líbí a stále mám na něm co nového objevovat. Křesťanské ideály zničeny křesťanskými ideály!
(Misantrop: komentář k: Viridiana)


"Cožpak nepřiznáváte vůbec lásky, založené na shodě ideálů, na hodnotách duševních?"
"Pročpak bych nepřiznával, ale v takovém případě není potřebí, aby spolu dva lidé spali (promiňte mi hrubý výraz). Ale ta shoda ideálů se nevyskytuje mezi stařečky, nýbrž vždycky jen mezi hezkými a mladými lidmi," řekl a zasmál se nepříjemně.


Neplatí se penězi, i když o peníze jde vždycky až v první řadě. Platí se ztrátou ideálů, dříve tak přehnaně zdůrazňovaných a právě tak ztrácených. Nicméně o peníze přijdete také.


Dějiny "vyšších citů", "ideálů lidstva" - a je možno, že je musím vyprávět - mohly by skoro také vysvětlit, proč je člověk tak zkažený.


Je plná ideálů, které já už mám dávno za sebou.


Léčba je tak dokonalá, že zabije ve vás i všechnu lítost a nelibost nad ztrátou bývalých ideálů.
(Villiers de l'Isle-Adam: Léčba doktora Tristana)


Všechno to tíhnutí k zásvětí, odpor vůči smyslům, pudovosti, přírodě, vůči zvířeti, zkrátka dosavadní ideály, které jsou všechny životu nepřátelské, jsou ideály popíračů světa.


Je to opravdu úžasné: žijeme tu všichni, žijeme, a pak umřeme! Nač jsou tedy, - nemluvím už ani o našich všedních starostech, zlostech a radostech, - ale nač jsou tedy naše ideály?
(Arcybašev: Podpraporčík Gololobov)


Zdálky jsem viděl dva bouchaly, jak vstupují do lesa. Pozoroval jsem je dalekohledem. Jsou to od pohledu hrubá, tupá hovada, bez známek jakéhokoliv citu. Lační jen po krvi, touží jen po zabíjení; to jsou všechny jejich touhy a ideály, jediný jejich zájem, jediný jejich životní koníček, jediná jejich zvrácená radost i zábava: zabíjet.


Už dost! Konečně přestanu dělat sám před sebou šašky, oblbovat se všelijakými ideály! S vírou je konec, s láskou taky! Lidé jsou pro mne vzduch!
(Čechov: Darebák Platonov)


Přeji Ti vše, co Ti bude přáno a ještě víc, abys uskutečnil své ideály a nenechal se ušlapat přízemními botami.
(Hepnarová: Dopisy z vězení)


JO, CHLAPČE, KDYŽ JSEM BYL TAK MLADEJ JAKO TY,
MĚL JSEM PLNOU HLAVU IDEÁLŮ A MYSLEL JSEM SI,
ŽE LIDSTVO POTŘEBUJE PŘEDEVŠÍM VÁZY...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm