Dobráky ceníme málo

9. září 2014 v 16:22 | Misantrop
Z českého filmu O věcech nadpřirozených (1958)

"Drahý pane, těší nás velice, že jste k nám přisedl a vás to bude zajisté též těšit. Každý je nám vítán! Račte vědět, že stůl tento jmenuje se 'stolem pěti dobráků'. My jsme čtyři z nich, pátý dnes nepřijde! Buďte nám vítán na jeho místě!"
A čtyři dobráci jali se "bavit"; nejdříve o jídlech, pak o uliční dlažbě, pak o jistém příteli, který po vypití jen dvou sklenic vína je opilý. Mluvili o všem tom nesmírně nudně, obávajíce se ve své dobráckosti, tj. zbabělosti, něco podstatného o těch věcech říci.
Z opilého přítele se dostali dobráci na prase, z prasete na zvířata vůbec - a v nazírání na zvířata a soucitu s nimi se jeví, jak známo, nejzřetelněji srdce i duch člověka.
"Mému otci chodila kuna na slepice," vyprávěl veselý. "Nalíčil na ni a šťastně ji chytil... A víte, co jí udělal? Vypíchl jí oči a nechal ji běhat v komoře bez oken. Víte, ona potvora, třeba nevidí, mohla by vyskočit na okno a utéci... Kamarádi, to vám bylo k smíchu, jak běhala zběsile po světnici, do oken hlavou vrážela - i po stěnách šplhala - věříte tomu? A můj otec práskal nad ní ustavičně bičem a švihal ji - ona tak směšně kvičela. Mně bylo tenkrát dvacet let a myslil jsem, že smíchy duši pustím! Checheche!" A při této vzpomínce rozchechtal se znovu, až mu slzy kanuly. Ostatní dobráci s ním.
"Ano, poněvadž žádné zvíře není zvířečtější, žádné hovado zhovadilejší, než dobráci vašeho rázu!"
"Vy si to vše necháte líbit?" ozval se od vedlejšího stolu hlučný hlas. "Jste přece jen dobráci! Já bych s takovým člověkem zatočil zcela jinak!"
"Co?" zvolal tlustý hostinský. "Mé dobráky urážet? To je neslýcháno! Pane - kliďte se odtud!"
Vittorio zamířil rychle ke dveřím... Ale již uchopil jej onen tlustý muž za límec. Ostatní, i hospodský, řítili se rovněž k němu. Též dobráci.
Představoval si s rozkoší, jak by dobrákům, tlustému, jenž jej popadl za límec, hospodskému, lebku roztříštil, kdyby je potkal o samotě!


Na veřejnosti se bouchalové snaží vystupovat málem jako nějací dobráci, ba jako velcí milovníci přírody, její znalci, dokonce jako milovníci a ochránci zvířat! A veřejnost jim to žere.


Byli to většinou dobráci - ale při tom bezmyšlenkovití otroci, tedy mizerové!
(Klíma: Soud Boží)


Dobráky ceníme málo, jakožto zvířata stádná: víme, jak se často mezi nejhoršími, nejzlomyslnějšími, nejtvrdšími lidmi skrývá neocenitelná zlatá kapka dobroty, která převyšuje všechno pouhé dobráctví mléčných duší.


Každý, kdo je statečný, kdo má svou vůli, je zlý: my jsme zlé, Cesare je zlý, tigr je zlý, lev je zlý, orel je zlý, - ale hodné je hloupé jehně, holub, každý dobrácký idiot!
(Klíma: Soud Boží)


Člověk za svoji neoprávněnou existenci na tomto světě, za jediný život, za jedinou generaci dokáže zničit životní prostředí, narušit svým počínáním veškerou biodiverzitu, vyvolat dramatické změny podnebí, rozpoutat ničivé světové války - a sežrat celý vepřín. Ale jakmile se nějaký přesocializovaný jedinec dopustí nějakého "dobra", hned je to s velkou pompou vyhlašováno jako cosi obecně lidského. Přitom se jedná o jeden výjimečný případ z tisíců pravidelně se opakujících zlotřilostí, jimiž sluje lidský druh!


Tzv. "lesní vrah" Kalivoda, který v létě ulovil v lesích tři lidi, byl jen v podstatě na lovu a nyní trpělivě pyká za svou loveckou vášeň. Své ulovené kusy prý chladnokrevně dorazil ránou jistoty jako na popravě. To od něj bylo celkem šlechetné a humánní, že je nenechal dlouho se trápit. Dokonce si s nimi před smrtí popovídal, aby necítili strach - takový to byl dobrák od kosti!


Nikdy nebuďte příliš čistí, buďte vždy tak trochu punk, jinak můžete i propadnout hrdlem! Věta "Rosteš pro šibenici" platí jak pro nenapravitelné darebáky, tak i pro nepoučitelné dobráky. Kdo je příliš čistý, snáze se ušpiní a veškerá nečistota tohoto světa je na něm o to víc vidět.


Dobrák Boileau nechtěl spát ani jedinou noc pod stejnou střechou jako Kulhavý ďábel. (Víme, že Kulhavý ďábel odkrýval střechy domů, aby nahlížel, jak doopravdy lidé žijí.)


Na světě se vyskytuje jistý malý počet osob, odsouzených k tomu, že s lidmi nic nepořídí. Nezpůsobuje to nezkušenost ani nedostatečný společenský život, ale neměnný rys jejich povahy: nedovedou se totiž zbavit jakési prostoty; jejich vzezření postrádá cosi vylhaného a umělého, co bývá v chování všech ostatních, třebaže si to ani neuvědomují a sami takové způsoby těžko odliší od upřímnosti. Umí to každý hlupák. Ti, o nichž mluvím, jsou na první pohled odlišní od ostatních, říká se o nich, že se k ničemu nehodí, kdekdo jim spílá, zachází se s nimi špatně, nedají na ně a neposlouchají je ani jejich podřízení: každý se považuje za něco víc a dívá se na ně povýšeně. Kdokoli s nimi má co dělat, pokouší se je oklamat a ošidit, což by si na jiné zdaleka nedovolil: věří totiž, že je to docela snadné a že si to může dovolit beztrestně; proto jim nikdo nedrží slovo, jedná s nimi svrchu a upírá se jim, na co mají právo a co jim patří. V každé konkurenci bývají předstiženi, i lidmi, kteří stojí hluboko pod nimi, nejen pokud jde o talent a jiné niterné vlastnosti, ale i v tom, co svět nejvíce uznává a oceňuje, jako je krása, mládí, síla, odvaha a dokonce i bohatství. A tak, ať je jejich společenské postavení jakékoli, nedosáhnou ani takové vážnosti jako zelináři a nosiči. A je to svým způsobem přirozené, protože to není malá chyba či povahový nedostatek, když se někdo nedokáže naučit, co se hravě naučí i hlupáci, totiž umění, jak ze sebe může udělat někoho dospělý muž i dítě: prostě to nedovedou, ať se snaží sebevíce. Třebaže jsou přirozeně náchylní k dobru, znají tito lidé život a lidi lépe než mnohý jiný a proti všemu zdání nejsou lepší, než je třeba, aby si člověk nevysloužil ponižující označení dobrák; neosvojí si společenské chování, ne z upřímnosti nebo že si to sami zvolili, ale protože se to nenaučí a nenaučí, i když po tom touží a snaží se. A tak jim nezbývá nic jiného, než se smířit s osudem a vystříhat se hlavně toho, aby je nenapadlo skrývat nebo zastírat prostotu a přirozenost, která je jim vlastní, protože nikdy nedopadnou tak špatně a nikdy nejsou tak směšní, jako když předstírají strojenost ostatních.
(Leopardi: Myšlenky)


Uslyšíte o nepříteli lidu, než setřese prach se svých nohou! Nejsem takový dobrák jako jistá osoba; neříkám: odpouštím vám; neboť nevíte, co činíte.


Násilí je přirozená věc, kterou se nemusíme učit. Ale jak si poradit s dobrem tak, aby nás neutahalo, a zabít je nesmíš? Lidé se dokonce podivují nad tím, jak může být někdo hrubý na někoho, kdo se považuje za ohromného dobráka, který to s námi přece myslí dobře. Jak si poradit s věcí, která je čistě lidskou záležitostí?


V dějinách lidstva neznám - věřte mi -
dobráka nebo reka srdnatého,
křesťana nebo věštce výtečného,
jenž neupadl v sítě ničemy,
řevnivce nebo ducha nekalého.


Komenský jako nezbedný školáček nestydatě opisoval z latinských mouder, která pak vydával za svá, a jeho slavné heslo "škola hrou" je u někoho, kdo odmítal odložit pro "lepšie chápanie" lískovku a tvrdošíjně lpěl na starém dobrém bití žáků jako na prověřené vyučovací metodě, u takového "dobráka od kosti" je, opakuji, jakékoli spojení školy a hry jen pustým nedorozuměním. Věru pěkně drsná hra!


Ty, defraudante královského žezla, ty, dobráku, který bys kuřeti neublížil, vy všichni, kteří jste chrám proměnili v peleš, s nimiž nemám naprosto nic společného, ale mezi nimiž musím umírat!


REPENTE DIVES NEMO FACTUS EST BONUS
Z žádného boháče se nestal náhle dobrák


První povídka (Glorie) je vlastně domyšlená představa toho, jak by se asi vedlo na zemi - a mezi lidmi! - jednomu ze svatých mužů, jež kdy církevní tradice a světská sláva ověnčila svatozáří. Zjistilo by se tudíž - stejně jako v této komedii -, že svatí jsou upotřebitelní jen když jsou bezpečně mrtví a bezproblémoví, ale jako živé a přítomné že by je nikdo nechtěl, bál by se jich a vyvolávali by jen nepříjemnosti a rušivé sběhy lidu. Jak roztomilé, že jedině při vykonávání tělesné potřeby odpoutá se stydlivě gloriola na chvíli od nešťastného dobráka, jenž se jí nemůže zbavit, dokonce ani tehdy ne, když se přímo - na radu lékaře - rouhá pánubohu! A tak teprve když se onen postižený rouhá lidem, tj. když je zlý na lidi, na člověka, podle humanistů na toho jedině pravého pánaboha, teprve pak se té nechtěné okrasy konečně zbaví - jistě s předsevzetím, po této naučné lekci z morálky, že lidem se prokazovat dobro nevyplácí. V tom je první povídka podobná třetí, totiž v znázorněném pořekadle "za dobrotu na žebrotu". Ve třetí povídce se ale jedná také o tom, že kdo přivede člověka k životu, stává se pak jeho doživotním dlužníkem, nikoli naopak, a že trest za zachráněný život by měl být stejný jako trest za vraždu - k čemuž vydatně přispívá i všemocný úřední šiml, který má na to jednou svoje potvrzení a razítka a nezviklá ho ani zjevná fyzická existence živého člověka, který jím byl jednou provždy prohlášen za mrtvého. Oběť svého dobrého skutku - třebaže náhodného, vzniklého z nehody - byla pak nucena plížit se tmou tajně do svého bytu jako ten nejhorší vyvrhel, zločinec a štvaná zvěř. Připomíná mi to mé vlastní návraty do domu plného nenáviděných sousedů, jež si ošklivím, byť i jen letmo, potkávat na chodbě - a to jsem nikomu nic dobrého neprovedl, na svět nikoho živého nepřivedl!


BONUS VIR SEMPER TIRO
Dobrák je stále prosťáček
Dobrý člověk posuzuje jiné podle sebe, nepodezírá je ze špatností a je proto často a snadno klamán. Formulace je jemnou parafrází Martialova → Semper homo bonus tiro est.

SEMPER HOMO BONUS TIRO EST (Martialis, Epigramy 12,51)
Dobrý člověk je vždy nováčkem
Srov.: Fabullus se často zklamal / To je běžná věc / Nováčkem je neustále / každý poctivec (tamtéž). Smysl: je nezkušený, neobratný a lze ho oklamat.


Pocit, že trpí nevinně, ještě víc ho posiloval ve vzdoru. Cožpak nemám právo, ujišťoval se, vzepřít se tyranskému Diovi, i když je nejvyšším pánem na nebi a vládne všem bohům i lidem?
A tak Prométheus začal pohrdat všemi dobráky, kteří ho přemlouvali k pokoře, začal nenávidět Moc a Sílu, ty surové pochopy svrchovaného vládce Dia, a přestal mít úctu k jeho bázlivým a povolným sluhům, jakými byli Héfaistos a Hermés.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm