HMYZ v literatuře a filosofii

28. září 2014 v 14:55 | Misantrop

Mně je to všechno jedno, člověk nebo hmyz. Já nechci nikoho napravovat. Ani hmyz, ani člověka. Já se jen dívám.


Každý člověk je se svými malými city a malichernými a sobeckými problémy obtížný jako hmyz.


Když na jaře uvidím první hmyz poletovat, je to pro mne zvláštně vzácné a cítím jakousi radost z jeho pozorování. Ale v létě, když je hmyzu moc, leze mi už na nervy. Možná, že kdyby lidí bylo málo, tak bych je nenáviděl míň nebo bych k nim vůbec žádnou nenávist necítil. A asi by ani nebylo proč je nenávidět, protože v malém počtu by nenadělali takovou paseku.


Když se v lese zastavím nad nějakým hmyzem, tu si musím vzpomenout na vyšší Rozum, který stojí nad lidským hmyzem.


Člověk, hmyz ten! tvrdí směle,
že jenom jemu patří nebe celé.


Když na frontě umírali ti nejlepší, mohl se doma alespoň vyhubit hmyz.


Že po službě druhu, tj. oplodnění, u každého zvířecího individua následuje okamžité vyčerpání a vypnutí všech sil, u většiny hmyzu dokonce brzká smrt, pročež Celsus prohlašoval, že "výstřik semene je ztráta části života"; že u člověka vyhasnutí plodivé síly ukazuje, že individuum jde vstříc smrti; že nadměrné užívání oné síly zkracuje život v každém věku, naopak zdrženlivost zvyšuje všechny síly, zvláště však svalů, pročež tato zdrženlivost patřila k přípravě řeckých atletů; že stejná zdrženlivost prodlužuje život hmyzu dokonce až k příštímu jaru; -- to všechno poukazuje na to, že život individua je v podstatě jen vypůjčený od druhu a že všechna životní síla existuje téměř jen prostřednictvím zahrazení brzdící silou druhu.


Jen člověk zabíjí a ničí na potkání vše živé, co se ke své smůle vyskytne v jeho blízkosti, a to zcela systematicky a automaticky. Ani šelmy, ani hravá mláďata šelem, jež běžně nenechají nic živého na pokoji, si nevšímají takových bezvýznamných tvorečků, jako je hmyz či malí ptáci, za jejichž maličkými, pro nasycení nevhodnými tělíčky, nemá smysl ani význam se honit jako za kořistí. To dělá jedině člověk - zase jedna negativní přírodní výjimka, v podstatě zvrhlost nesouměřitelného formátu. "Žít a nechat žít", nebo hinduistické "Toto jsi ty", nezná.


Vidíme-li člověka, přepadá nás nepřekonatelný pocit hnusu. Jako když lidé uvidí nějaký "odporný hmyz". Jejich uražená estetická přirozenost jim velí okamžitě zahlušit tu "děsnou potvoru". Ale pomysleli někdy na to, že by oni sami mohli probouzet takovéto pocity hnusu?


Každé vnitřní prázdnotě a ubohosti lidí lze však přičíst také to, že sejdou-li se jednou lidé lepšího druhu kvůli nějakému ušlechtilému, ideálnímu cíli, nakonec to vždycky dopadne tak, že z onoho plebsu lidstva - který v nesčetném množství jako hmyz všude všechno vyplňuje a pokrývá a je stále připraven chytit se každého bez rozdílu, aby si vypomohl ze své nudy či za jiných okolností z nedostatku - se i tam jich několik vloudí nebo vtlačí a potom brzy buď celou věc zničí, nebo ji tak změní, že bude skoro úplným opakem původního záměru.


A tak zjišťuji, že jsme degenerovali směrem dolů z nějakého vzdáleného prapředka - z nějakého mikroskopického atomu, který si možná pro své potěšení vandroval mezi mocnými horizonty kapky vody - od hmyzu k hmyzu, od živočicha k živočichovi, od plaza k plazovi, stále dolů tou dlouhou cestou neposkvrněné nevinnosti, až jsme se dostali do nejspodnějšího stadia vývoje - kterému říkáme lidská bytost. Pod námi - už není nic.


Lze si představit myslící bytost, pro kterou by bylo snazší vidět věci budoucí než minulé. V pudech hmyzu je leccos, co nás přesvědčuje, že hmyz je více řízen budoucím než minulým. Kdyby zvířata měla právě tolik vzpomínek na minulost jako předtuch do budoucnosti, leckterý druh hmyzu by nás předčil, takto ale, zdá se, je síla předtuchy vždy v obráceném poměru ke vzpomínce na minulost.


Rád pozoruji zvířata, hlavně hmyz. Ale nezajímám se o jejich fyziologický mechanismus a o přesnou anatomii. Rád sleduji jejich chování.


Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Co se to se mnou stalo? pomyslel si. Nebyl to sen.


Mimochodem: kvůli ředitelovi jsem se před nedávnem před ostatními ztrapnil, když jsem projevil neznalost jeho jména. Jako by mi po něm něco bylo. Já mám hlavu v oblacích a odtud z té nebeské výše jsou všichni lidé titěrní jako hmyz, od sebe nerozeznatelní a na jejich jmenovky není vidět.


Jak známo, věřící a praktikující buddhisté jsou vegetariáni. Jejich náboženství nedovoluje zabíjet zvířata a jíst maso. Mezi hinduisty existuje sekta džinistů, kteří tento zákaz dodržují až do krajnosti; dbají na to, aby ani nezašlápli, ani nesnědli nějaký hmyz, červíčka.


Jste nejstrašnější hmyz. Jste hrůza protikladů.
Vy nacucané vši, kdo smete vaši vládu?


Byl bych učinil muže a ženy nikoli k obrazu velkých opic, jak ve skutečnosti jsou, nýbrž k obrazu hmyzu, jenž, když byl žil jako housenka, promění se v motýla a na konci života nemá jiné starosti, než milovat a být krásný. Byl bych položil mládí na konec lidské existence.
Kdybych byl bohem nebo spíše demiurgem - neboť filosofie alexandrinská učí, že tito nejmenší tvorové jsou spíše dílem demiurgovým nebo jen některého tvořivého démona -, kdybych tedy byl demiurgem nebo démonem, byl bych si vybral tento hmyz za vzor pro člověka: Byl bych chtěl, aby člověk jako ten hmyz odbyl si nejprve ve stavu larvy nechutné práce, jimiž se živí.


V mozku vynořila se mu otázka: Jsou lidé, tento bídný hmyz, hodni, abych jim dobře činil?
(Klíma: Bílá svině)


LIDÉ - ZEMĚ CIZOPAS!
Hmyzu na ní přesila...!
Krev jí ssají milliony!
Ryje v ní a skáče po ní
lidská veš - jak kobyla!
Jestli jednou dopálí se!
- Štípat-li se nedá více!
- Přichystá se k odvetě!
- Začne mačkat ten hmyz drzý!
To bude pak pláče, slzí
a poprasku po světě!


Na tomto světě jsme, jak nám Věda dokazuje svými vzorci, při tom všem pouze dočasný a obtížný hmyz.


Naneštěstí je všude kolem plno lidí, a tak se lze jen velmi nesnadno vyhnout nepříjemnému styku s nimi právě tak, jako je nesnadné se vyhnout obtížnému hmyzu v letních vedrech.


Kniha o hmyzu Neobvyklá setkání se mi líbí čím dál méně. Poučná je sice velice velmi, ale je mi čím dál zřejmější, že vědecké poznávání života hmyzu, nikoli filosofické, se tu děje za jediným účelem: ne pro obdiv, nýbrž pro lepší jeho likvidaci. Autor se tyto důvody vědeckého poznávání snaží umně zastřít, leč daří se mu to čím dál méně. To jsou prostě lidi. Hmyz je pro ně prostě jen "škůdce", kterého je potřeba zlikvidovat, jako kdyby i ten často obtížný hmyz nebyl nakonec lepší než lidé a jako by naopak lidstvo nebylo samo tím největším škůdcem přírody. Opakuje se tak opět situace tak častá i u jiné mé četby, totiž že Já si z ní odnáším vyšší filosofické poznání, úctu a obdiv k přírodě, zatímco lidé, kteří ji napsali a kteří ji čtou, měli na zřeteli zámysly méně ušlechtilé, cíle vulgárně materialistické, ba přímo barbarské nebo rovnou neeticky obscénní. Kdyby se takto cynicky psalo o lidech, jako se píše o hmyzu, byl by hned oheň na střeše a zvedl by se humanistický odpor. Lidé by zase říkali, že mám být s takovými názory radši zticha a moc je navenek neprojevovat. Je to prostě pakáž.


Hmyz - nejzazší odosobnění, totální kolektivita, nepodmíněná poslušnost, samosebou dobrovolná a hejhurácky manifestovaná kázeň, jakbyne, když vynucená šíleným strachem o kejhák, život naprosto bez ceny, který může být kdykoli odkudkoli zlikvidován, aniž se co pociťuje mimo mstivé úlevy. Ultima Thule Hrůzy - rovněž proto, že právě tyto útvary disponují "největší nadějí na přežití" - přežití čehokoliv.


Každý kousek této země je mému lidu svatý, každé lesknoucí se jedlové jehličí, písečné pobřeží, mlha v tmavých lesích, každá paseka, každý bzučící hmyz je v myšlenkách a zkušenostech mého lidu svatý.


Stačí si jen vzpomenout, jak zachází s těmi nejmenšími tvory, například s hmyzem, všude, kde se objeví on, člověk a hmyz. Člověk každý hmyz zcela automaticky zabije, i když mu nic nedělá, i když je neškodný, kupříkladu tiplici.


Já, i kdybych někdy teoreticky přestal nenávidět lidi, což se však nemůže stát, přece bych vždy upřednostňoval kteréhokoli živočicha před pouhým člověkem, jenž je podle mého méně hodnotný než nejtitěrnější hmyz, ba hodnotu pro mne nemá nikdo z lidí vůbec žádnou, leda snad záporně vyčíslenou.


Lidi mi teď připadají jiní. Jejich hlasy nejsou nic jiného než tupé bzučení hmyzu a šumění listí.


Je hmyz, který lidé živí na své útraty.
Těší mě už to množství zla, které ti veš působí, ó lidské plemeno; jen bych si přál, aby ti ho působila ještě víc.


Mniši jsou nejen přísnými vegetariány, ale dodržují předpis o neubližování živým tvorům (ahinsá) tak důsledně, že například nevycházejí po dešti ven, aby nezašlápli hmyz vylézající ze země, nosí ústa zakryta rouškou, aby nevdechli a neusmrtili jedinou mušku, a nepijí vodu, která stála přes noc v jakékoli nádobě.


Komáři jsou ovšem obtížný hmyz až č. 2; nejobtížnějším hmyzem č. 1 bývají v létě houbaři.


Vždy jsem se přidržoval zásady - pokud je to vůbec možné - neobtěžovat jiná stvoření a usilovat jen o klidný život. Ale na několika místech chybělo málo a hmyz by mě byl ožral až na kost.
(Leopardi: Islanďan)


Celé lidstvo je bídná směť a prašivý hmyz, celému lidstvu třeba se bez rozdílu mstít! Ale jak jen? A fantasie vykouzlila mu, jak bude mezi lidským hmyzem řádit, jak ty skety se budou třást, na kolena padat, při zvuku jeho jména trnout, jej zbožňovat!


Všichni ti, kdo žijí ve lži, by měli být vyhubeni jako škodlivý hmyz.


Jakmile se projeví potřeba lásky, musí se v duši roznítit potřeba líbit se. Na neštěstí jsou milenci jako hmyz, který přijímá barvu trávy, na niž se upíná; aby se své milované líbil, toho dosáhne milenec jen tím, že se vynasnaží podobat se jí.


Ten, kdo žije klamán prachem světa
Je jak hmyz, jenž v džbán byl polapen
Po celé dny kol dokola krouží
Nikdy se z něj nedostane ven
Nesmrtelnosti se nepřiblíží


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm