Strašidla a strašáci jen pro bojácné

18. září 2014 v 17:53 | Misantrop

Strašidla existují jen pro toho, kdo se bojí.


Vhodnost místa a především doby jsou strašáci, kteří odvracejí lidstvo od rozjímání nad velkolepou nádherou.


Justice. - Raději se nechat okrást, než mít kolem sebe strašáky - to je můj vkus. A za všech okolností je to věc vkusu - a nic víc!


Sókratés říkával také názorům většiny lidí bubáky, strašáky dětí.


Komunisté dnes slouží hlavně jako strašák.
Politici všech ostatních stran potřebují tohoto strašáka. Naoko a navenek jsou jakoby "nesmírně" antikomunističtí, ale v kuloárech a v zákulisních jednáních jsou pak s nimi jedna ruka. Potřebují se navzájem. Sice se pořád jakoby hádají a o něco "strašně" důležitého se až do krve přou a spílají si, ale jak dojde na lámání chleba a na rozdělování funkcí, platů a postů a sinekur, dokážou se najednou "přímo zázračně" shodnout a táhnout za jeden provaz. Proti mně ovšem!
Pomocí strašáka komunismu se jim stále ještě daří dostávat lidi k volební šaškárně. Kde ani odvěké strašidlo anarchie už nezabírá na politikou znechucené občánky, mlžný přízrak komunismu je spolehlivě zažene opět jako bezhlavé stádo k volebním urnám. Také se jím dají vysvětlit všechny nepořádky a vůbec veškeré zlo. Kdysi za vlády církve byl tím užitečným strašákem ďábel, na nějž se sváděla existence "zla" na božím světě, nyní se straší čertem komunismu - a satanáš socialismu zatím vesele vládne! Tak je to!


Kdykoli dostane nějaký národ novou formu vlády, z minulých hrdinů se stanou zlosynové. To platí i pro náboženství. Nejranější křesťané věřili, že pohanská božstva byli ďáblové, a zabývat se jimi znamenalo provozovat "černou magii". Zázračné nebeské jevy označili za "bílou magii"; to byl jediný rozdíl. Staří bohové nezemřeli. Propadli se do pekel a stali se z nich ďáblové. Bubák (angl. bogey), strašák (bugaboo) nebo skřítek (goblin), kterými straší malé děti, pocházejí ze slovanského slova "Bog", což znamená "bůh", podobně jako v hindštině "Bhaga".


Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.


Strašáka na zahrádce se ptáci nebojí, zato Já jsem se ho polekal! Vypadal jako lidák!


Ach, lidi, lidi... Vytvoří si strašáka, podmínku, chiméru a pak trpí. A ještě křičí: "člověk, to je něco velkolepého, významného, nepostižitelného! Člověk, to je vládce!" Vládce přírody, který nikdy nevládne: pořád totiž trpí a bojí se vlastního stínu!


V ochraně proti strašáku anarchie se dokonce připouštějí takové absurdity a zjevná bezpráví, že je místo útočníka trestán obránce, který se brání sám a vlastními zbraněmi.


Člověka napadá každý uskutečnitelný zločin. Toto se u něho zkrátka předpokládá a on sám souhlasí se zákonným strašákem v poli své neřestné duše.


Odvěký křesťanský strach z přírody zabydlil přirozený svět nadpřirozenými strašidly a z lidí udělal ustrašené strašpytle a absolutní magory.


Znovu vyvstala otázka mého možného budoucího přesídlení (nebo spíš útěku) do tropů. Pohybuje se to stále kolem jako strašidlo a nedá mi spát.


Děti a porno: Stále to zpuchřelé monoteistické strašidlo "zlého" sexu v protikladu k "dobré" lásce.


Všechny pušky jsou namířeny na nás, zatímco naše chudá výzbroj nenachází nic, nač zacílit, než na hysterezi, na rigidní bezvýznamnost, na Strašidlo schopné udusit každou jiskru v ektoplazmě informace, na společnost kapitulace, jíž vládne obraz Policajta a pohlcující oko TV obrazovky.


Nejhorší bylo, že ačkoliv jsem se o samotě hrozně bál, byla mi už tenkrát, od počátku, lidská společnost tak nepříjemná, že jsem raději snášel tu hrůzu s mým soukromým strašidlem, než muset se bavit s nějakým člověkem.


Thajské přísloví:
Zlé strašidlo je lepší než zlý člověk.


S novými myšlenkami je tomu právě jako se strašidly. Člověk je nedovede zapudit. A proto musí hledět, aby s nimi pokud možno vycházel v dobrém.


Mohl bych se považovat za satanistu, ale satanismus je zase náboženství. I když je to náboženství naruby, a tedy zdravé, opět tu vystupují neexistující strašidla a přízraky, což může být pro konečný cíl anarchie scestné, právě tak, jako jiné metafyzické pojmy.


Jako bych viděla před sebou strašidla. Ale mně se skoro zdá, že my všichni jsme strašidla, pastore Mandersi. V nás se neprojevuje pouze to, co jsme zdědili po otci a matce. Jsou tu všelijaké staré mrtvé myšlenky a všemožná stará mrtvá víra a podobně. Nežije to v nás, ale vězí to v nás a my se toho nemůžeme zbavit. Jakmile jen vezmu do ruky noviny a čtu v nich, je mi, jako bych viděla strašidla plížit se mezi řádky. Strašidla zřejmě žijí po celé zemi. Mně se zdá, že je jich všude jako písku.


Ach, bratří, ten bůh, jejž jsem stvořil, byl výtvorem člověka, byl šílenstvím člověka, jako všichni bohové!
Utrpením by mi teď bylo a trýzní by bylo uzdravenému, věřiti v taková strašidla. Utrpením by mi to teď bylo a ponížením.


Naše zbabělost vytvořila a vytvořuje všechna strašidla.
(Klíma: Ženy Cesareovy)


Jako děti se člověk bojí být sám doma, věří ještě na pohádky a na strašidla.


Bylo to hanebné zahradnictví! Cesty byly zarostlé vysokou trávou, umělé figury ze zimostrázu nebyly přistřiženy a vystrkovaly dlouhé nosy nebo na lokte vysoké špičaté čepice jako strašidla do vzduchu, že by dovedly za tmy jistě důkladně vylekat.


Přes všechny takzvané "demokratické" a "liberální" proklamace je právě tato výsada svobodného člověka, být ozbrojen a bránit se sám, černou můrou a strašidlem každé totality - včetně té současné.


Nakonec jsem dospěl k názoru, že jsou mi milejší pověsti o strašidlech než pověsti o zázracích budoucnosti.


Za těch dávných časů žili v lesích, v horách a ve vodách různé božské bytosti, duchové dobří i zlí, strašidla, démoni, skřítkové a nesčetné nymfy.


Se strašidlem je holt lepší řeč než s některejma lidma.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm