„Dáma“ je bytost, která by vůbec neměla býti

31. října 2014 v 14:40 | Misantrop

Na Západě žena, zejména "dáma", zaujímá místo docela nesprávné, neboť žena, kterou staří právem nazývali sexus sequior, vůbec není vhodný předmět naší úcty a zbožňování. Nemá proč nosit hlavu výše než muž ani mít s ním stejná práva. Účinky tohoto nesprávného postavení ženy vidíme docela zřejmě. Bylo by tedy velmi žádoucí, aby se též v Evropě tomuto číslu 2 lidského pokolení zase vykázalo jeho přirozené místo a aby se konečně udělala přítrž "dámské" nepleše, které se nejen směje celá Asie, ale bylo by se smálo rovněž celé Řecko a Řím. Je nutné vyznačit jim meze, a účinky tohoto opatření, společenské, občanské i politické, byly by jistě nesmírně blahodárné. Salického zákona - docela zbytečná samozřejmost - by k tomu třeba býti nemuselo. Pravá evropská "dáma" je bytost, která by vůbec neměla býti.


Vyjadřoval se o ženách nehezky, a když se v jeho přítomnosti mluvilo o ženách, říkával:
"Nižší rasa!"
(Čechov: Dáma s psíčkem)


Ti, kdo jsou nesmírně šetrní (a musím uznat, že doba to vyžaduje), mohou z vyvrženého dítěte stáhnout kůži, z níž budou po náležitém zpracování obdivuhodné rukavice pro dámy.


Hadači a věštkyně vykládají jen samé pitomosti a napalují všecky ty vznešené dámy, které se jich chodí ptát na budoucnost.


Často se opakují případy, že dámy, které nemají v ničem nedostatek, v obchodě leccos tajně schovají a odnesou.


Tentokrát by ho skutečně proti jeho vůli byly málem upoutaly vlídnost a půvab baronesin, kdyby mu nebyl náhodou baron neprokázal tu dobrou, nebo chcete-li, špatnou službu, že ho blíže seznámil se smýšlením této dámy.


Já bych si moc přála překonat sama sebe svým životem tak, jak jste mi to napsal.
Děkuje Vám
Olga Hepnarová

Zvláštní dopis, uvědomíme-li si, že tyto věty sepsala knihařská učednice, jinak také zlobivá dcerka v rodině bankovního úředníka a zubní lékařky, osm dní před svými šestnáctinami, tedy ve věku, kdy se mladé dámy zabývají spíš starostmi se svými prvními láskami.


Dámy umělkyně vyžadují náležitý plat! Abych si je mohl dovolit, musím si je koupit, to znamená: musím se kvůli nim do jisté míry zaprodat. I nejsladší plody pak notně ztrpknou. Asi bych je měl nenávidět a odvrhnout je.


Pod označením milovnice kávy rozumím veškeré staré dámy, které se v mládí naučily tolik, že dokážou celkem obstojně přečíst bibli a které se kromě biblických příběhů věnovaly hlavně privátní historii všech rodin v městečku a registrují, která přišla do jiného stavu, kdy se kdo zasnoubil, kdy se kdo ožení a vdává a co která nosí na hlavě; které v každém onemocnění mladého děvčete vidí nemanželské dítě a uhádnou mužského i bál, který k tomu zavdal příčinu a poskytl příležitost, svými drby osnují hypotetická manželství mezi svobodnými a rozvody, k nimž nezřídka skutečně dochází, zkrátka všecky nerozumné, tlachavé, po návštěvách obcházející staré ženské.


Svedená dívka neutrpí jinou úhonu, než že ztratí úctu dam, protože byla hloupá. Muži se žení se svedenými dívkami, vdovami i s prostitutkami. Nejsou na to nijak choulostiví. To jen dámy a Bjørnson chtějí teď mít neposkvrněné panice.


Pravíte, že ženy v naší společnosti žijí pro jiné zájmy než ženštiny ve veřejných domech, ale já vám povídám, že ne, a dokážu vám to. Jestliže lidé se liší v nazírání na cíl životní, na životní jeho podstatu, pak musí toto rozlišování býti patrno i na vnějšku, a vnějšek bude rozdílný; ale podívejte se jenom na ty nešťastné, opovrhované a na nejvznešenější dámy: vidíte touž nádheru, tytéž drahé toiletty, tytéž voňavky, stejné obnažování nohou, ramen, ňader, stejné stahování zadku, stejnou vášeň k drahokamům, k drahým ozdobám, tytéž zábavy, tance, hudbu, zpěv. Jedny lákají k sobě všemi prostředky stejně jako druhé. Žádného rozdílu tu není! Máme-li přísně rozlišovati, třeba říci, že prostitutkami na krátkou lhůtu se obyčejně - opovrhuje, ale ony na dlouhé lhůty - jsou ve vážnosti.


Krásné dámy by měly číst účty svých kuchařek a módní moralisty, aby o nich mohly mluvit s váženými ženami, které rozhodují o tom, komu patří uznání. Všimněte si dobře, že tuto krásnou vlastnost získává ten, kdo se stane veleknězem nějaké pitomosti.


Než přišel do toho nočního lokálu, odseděl si své už v noční kavárně Nacional, kde se bavil s podivnými zmalovanými strašidly, jako by to byly dámy z nejlepších rodin. Nor říká - a on ta slova ještě stále slyší - "Ty jsi ale dětina, bavíš se s nimi o filosofii; proč to děláš?" - "Protože" - odpověděl, a i teď si myslí, že to byla dobrá odpověď - "protože pro mne jsou si všechny ženy rovny."


Když jsem strávil večer u jedné dámy, kde byl Helvétius co nejkrutěji zdeptán, napsal jsem do alba ležícího na jejím stole tuto větu: "Největšímu filosofovi, kterým se Francouzi mohou pyšnit, scházelo jen to, že nežil někde v ústraní, v nějaké alpské samotě, a neposlal svoji knihu do Paříže odtamtud; v Paříži se neměl nikdy objevit."


"Dáma, na kterou se díváme, je velmi duchaplná komtesa, která se ráda baví. Posledních šest dní nemohla usnout, což ji unavovalo. Dnes si konečně zavolala nejlepšího lékaře medicínské fakulty. Přišel, vyšetřil ji a předepsal lék, který doporučoval už Hippokratés. Dáma si z lékařovy rady tropila posměch. Lékař, starý mrzout, nerozuměl žertu a řekl jí vážně po doktorsku:
'Milostivá paní, Hippokratés si nezaslouží, abyste se mu smála!'
'Ale, pane doktore,' odpověděla komtesa vážně, 'mně ten slavný a učený doktor vůbec není k smíchu. Vážím si ho velice a jsem přesvědčena, že má nespavost pomine, jakmile vezmu do ruky jeho spisy.'
A vidíte, jak četba působila: sotva dáma přečetla tři stránky, usnula hlubokým spánkem."


V Indii si jemná dáma zakrývá tvář a prsy, a nohy nechává nahé od boků až dolů, zatímco evropská jemná dáma si zakrývá nohy a odhaluje tvář i prsy. V zemích obývaných nevinnými divochy si jemná evropská dáma brzo zvykne na domorodou totální nahotu a přestane se nad ní pohoršovat.


I taková Eva Braunová, milenka "tyranského diktátora" Adolfa Hitlera, se musela omezovat ve své vlastní vile, pokud šlo o její dva teriéry. Protože bez ustání rušili sousedy svým štěkáním, musela se postavit kolem domu vysoká zeď, aby ten rámus odtlumila! A to byla srdcová dáma nejmocnějšího muže Německa!


Krása češtiny je věcí minulosti. Čím starší čeština, tím se mi víc líbí tato tisíciletá dáma!


Nejeden z přítomných, navyklý na prostá a upřímná slova, musel pracně hledat synonyma hodící se k termínu dáma.


Před chvílí mi dáma, co roznáší kávu, vynadala, protože jsem si kafe nalil sám a nenechal to udělat ji. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo usmát se, odvrátit pohled a snažit se potlačit chuť rozpárat jí hrdlo.


Roku 1725 byli čtyři divoši z Mississippi přivezeni do Fontainebleau, a já měl čest hovořit s nimi. Byla mezi nimi domorodá dáma, které jsem se otázal, jedla-li lidi; odpověděla mi ve svaté prostotě, že jedla. Projevil jsem jistý odpor; omlouvala se řkouc, že je lepší snísti svého mrtvého nepřítele, než nechat ho na pospas zvěři, a že vítězové si zaslouží přednosti.


"Mají to štěstí, babice naondulované! Mužské pohlaví se nikdy nedočká takových privilegií, jaké má to jejich ženské! Copak je na nich něco zvláštního? Jsou to, musím říct, prachobyčejné ženské, plné předsudků."
"Dáma je však jemné stvoření!"
"Nepovídejte, prosím vás!" rozčilil se Probkin. "Dáma v davu je vždycky první, kdo se začne strkat."
(Čechov: Ženské mají štěstí)


Buď jak buď, nesprávné postavení ženského pohlaví, jak se nám co nejnápadněji jeví jeho nejpronikavější příznak v našem "dámství", je základní vada společenského stavu, a ta, rozlézajíc se z jeho srdce, musí všemi směry šířit jen škodlivé účinky do všech částí.



Související článek:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm