My filosofové

22. října 2014 v 13:01 | Misantrop

My filosofové potřebujeme ze všeho nejvíc mít klid od jednoho: ode všeho "dneška".


Pročpak my, filosofové, nejsme činní? Především hned já: Hlavní věc je, abych se vyspal.


Není důvod k domněnce, že katedroví vědci toho vědí víc než my, přírodní filosofové. Vědci nejsou chytřejší ani moudřejší filosofů, kteří se dívají na svět z pohledu věčnosti - sub specie æternitatis.


Nějakou nevyhnutelnou katastrofu dnes předpovídají nejen náboženští blouznivci a filosofové - včetně mne -, nýbrž dokonce už i seriózní vědci.


Že nevědomost nebo žízeň jsou kořeny všech potíží, říkali už upanišadoví filosofové.


Mnozí staří filosofové vážně přemýšleli a nestyděli se disputovat o tom, nemají-li nerozumná zvířata také rozum.


Sýkorka a brhlík představují daleko podnětnější společnost než státníci a filosofové, k nimž se navrátíme jako ke svým všednějším druhům.
(Thoreau: Zimní procházka)


"Pohlédněte nyní na toho dlouhého hubeného muže," pokračoval ďábel. "Pod paží nese lejstra, za pasem mu visí kalamář, na zádech má kytaru. Je to zvláštní člověk. Ve Španělsku jsou kyničtí filosofové a tenhle je jedním z nich."


A církvi přizvukovali filosofové: lež "mravního řádu světa" jde celým vývojem i novější filosofie.


Tak se naočkují myšlenky, jimiž později nemůže otřást žádné poučování, jako by byly vrozené, jak je často nahlížejí dokonce i filosofové.


Mírné zacházení se zvířaty vidíme na příklad u starých Indů: Když filosofové hlásali, že pravou ctností člověka jest nikomu neubližovati, tu ve všech těch případech vidíme, že u dotyčných národů neprojevovalo se tolik zhovadilosti jako ve starém Římě před pádem hrdé říše.


Aristón Chijský tvrdil kdysi správně, že filosofové posluchačům škodí, neboť většina z nich není prý tak duševně silná, aby měla z vyučování prospěch.


Skuteční filosofové a skutečná filosofie jsou jinde, než na filosofických fakultách. Tam jsou jen bezduché cancy.


Ale v jednom má Platón pravdu: Filosofové by měli vládnout chátře.


Lidé, kteří přírodu milují a respektují ji se vším všudy, se nazývají "přírodní filosofové", nikoli "přírodovědci"!


Je zřejmě pošetilé dávat život nešťastníkům. Ale děje se to denně a ani všichni filosofové světa nedokážou ten hloupý zvyk napravit.
(France: Zločin Silvestra Bonnarda)


Filosofové zastavují se na cestě a mění běh v procházku.


"Temnota" je září. Filosofové vesměs nechali se odstrašit touto temnotou, paradoxností, zdánlivou absurdností. Ale jak by pravda pravd nezdála se ubohému antropopitekoidnímu mozku zpočátku lží všech lží?


Mnozí velcí filosofové a umělci vytvořili svá nesmrtelná díla zcela osamoceni; u velkých světových myslitelů je jistý druh poustevnictví dokonce pravidlem a jejich podmínkou.


Ano, první řečtí filosofové skutečně žili jako ti indičtí asketové - a možná i pod jejich vlivem -, kteří v Bezdomoví hledali Nadčlověka a Vznešeného v moudrém Zvířeti.


Někteří indičtí filosofové říkají, že "člověk", jenž umíraje myslí soustředěně na nějaké zvíře, znovuzrodí se po své smrti, až opustí lidské tělo, v těle zvířete, na něž před smrtí myslel. Je to samozřejmě příliš krásné na to, aby to byla pravda, ale přesto se mi ta idea líbí.


Před nejtěžšími problémy vždy stáli filosofové. Nepřekvapuje proto, že ti největší myslitelé vždy byli a jsou také největšími samotáři a misantropy, neboť hlučící dav je ruší a lidská hloupost je silně nakažlivá.


Duše zvířat mají hmotnou formu, pravil Aristotelés a po Aristotelovi arabská škola, po arabské škole škola andělská, po andělské škole Sorbonna a po Sorbonně už nikdo na světě. Duše zvířat jsou hmotné, volají jiní filosofové. Tito nejsou pravdě blíže než oni.


Jak říkají filosofové, zahálka je matkou vilnosti. Když se ptali Ovidia, proč se Aigisthos stal cizoložníkem, neodpověděl nic jiného, než že neměl nic na práci.


Učinil jsem si ve dvacátém roce pravidlem nic nepublikovat - leda až ve stáří jedinou velkou knihu (předsokratovští filosofové - po nich se stalo spisovatelství řemeslem).


Moderní filosofové tvrdí, že se jim nelíbí věčný trest na onom světě. Můžou být spokojeni. Stvořili věčný trest už zde, na tomto světě.


Rozmlouvali s Pavlem i někteří epikurejští a stoičtí filosofové. I ptali se: "Co nám to chce ten nedovzdělanec vykládat?"
(Bible: Skutky apoštolů)


Filosofové a básníci pověstného kruhu Sedmi nesmrtelných bambusového háje (ČU LIN ČCHI SIEN): Žuan Ťi, Si Kchang, Šan Tchao, Liou Ling, Žuan Sien, Siang Siou a Wang Jung; o nich šla pověst, že to byli géniové prodchnutí duchem Taa, a proto věčně na štíru s navyklým pořádkem světa a společenského řádu; svůj spor s dobou tito muži řešili radikální spontaneitou bytí a provokující ostenzí své vůle. Víc o tom ostatně řeknou jejich texty a jejich příběhy.


ZEMŘELI I KRÁLOVÉ A FILOSOFOVÉ
Tobě se umřít nechce a zlobíš se proto?


Ria: "Filosofové by měli platit pokutu."
Turo: "To by nepomohlo. Zaplatili by pokutu a zase by si mysleli svoje."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm