Jak si opatřit rozkoš?

13. listopadu 2014 v 16:03 | Misantrop
Charles Édouard Delort (1841-1895): V opojení rozkoší


Jak si opatřit tu rozkoš tak pronikavou, pocit, že jsem docela jiný člověk než celé to stádo hlupáků?



Často se setkáváme s druhem lidí, pro něž je rozkoš mařit život. Ano, ano, asi to bude rozkoš, a je možné, že největší ze všech, poněvadž zabíjení se přece nejvíce podobá plození?


Pravím vám: jediná a nejvyšší rozkoš lásky spočívá v jistotě konání zla. A od narození to dobře ví muž i žena: veškerá rozkoš pramení ze zla.
(Charles Baudelaire)


Nejhanebnější stránky našich rozkoší nás spojují nejspolehlivěji.


Člověku působí rozkoš, může-li ubližovat druhým.


Bolest je mnohem citelnějším prostředkem než rozkoš: - bolest se vždy táže po příčině, zatímco rozkoš má sklon zastavit se u sebe a neohlížet se zpět.


Vejde ve známost, že svět těla, svět žijících, bude nejlepší přípravou ke všem rozkoším!


Na předním místě vyhledávají Utopijští rozkoše duševní. Je pokládají totiž za hlavní a první ze všech. Z oněch rozkoší, ke kterým dává podnět tělo, kladou nejvýše pocit zdraví. Příjemný pocit z jídla a pití, jakož i veškeré potěšení, které má stejné odůvodnění, jsou sice podle jejich soudu žádoucí, ale jen kvůli zdraví. Nejsou totiž příjemné samy o sobě, nýbrž jenom pokud vzdorují tajně se plížící nemoci. Proto jako má moudrý člověk raději prosbami odvracet nemoci než si přát léku, a spíše zahánět bolesti než přibírat tišící prostředky, tak bude pro něho lépe také nepotřebovat tohoto druhu rozkoší, nežli se jimi utišovat. Pokládá-li se někdo za blaženého pro takovéto rozkoše, musí nezbytně přiznat, že bude teprve tehdy nejšťastnější, dostane-li se mu takového života, aby jej mohl strávit v trvalém hladu a jedení, žízni a pití, svrbění a tření i drbání. Kdo by však neviděl, že by to byl život nejen hnusný, ale i ubohý? Tyto rozkoše jsou zajisté ze všech na nejnižším stupni jakožto nejnečistší. Nikdy se totiž nedostavují, aniž jsou doprovázeny protikladnými bolestmi.


Jaro má také tu výhodu, že jsou otevřeny desítky kouzelných lesních pramenů a pramínků, vyvěrajících z posvátné panenské půdy, která ušlechtile cedí nahromaděné zimní zásoby podzemní vody a chrlí ji ven v nesčetných rozkošných potůčcích a stružkách. Voda z nich chutná přímo znamenitě! Je rozkošné nejen pokleknout u nich na kolena, shýbnout se před nimi v jakési pradávné úctě a zhluboka si přihnout z jejich čirého daru, ale již jen usednout na jejich břehu je rozkoš z nejrozkošnějších, a zaposlouchat se do jejich obluzujícího zurčení, v lákavé symfonii s neutuchajícím cvrlikáním ptáků.


Rozkošné snění mi i bez přesně určeného či stálého cíle bylo stokrát příjemnější, než to nejsladší, co jsem poznal v takzvaných rozkoších života.


Mou rozkoší je překonávání dosaženého a dosahování nepřekonaného.


Jednání, k němuž nutká životní instinkt, má v rozkoši svůj důkaz, že je pravým jednáním: a onen nihilista s křesťansko-dogmatickými vnitřnostmi viděl v radosti námitku...


Člověk nechť si hledá rozkoš,
jí nechť si krátký život naplní
a nechť se potácí zpitý k tobě, Háde.
Za novým cílem veď mne, Lucifere,
s posměchem se budu dívat na bolesti
i ctnosti jiných, v rozkoši se topě.


S největší rozkoší požívají přepychu ti, kdo ho nejméně postrádají.


Obvyklé námitky proti Epikúrově "rozkoši" prostě vyplývají z toho nejednoznačného slova. Jako mají jiní za smysl života jednou ctnost, podruhé dobro, potřetí vůli k moci, vždy je to jen jiný název pro totéž - pro rozkoš. A největší rozkoší může být pro mudrce opravdu nepřítomnost bolesti, jakož i nahlédnutí, že nic jiného nenaplňuje filosofa tolik potřebným duševním klidem a blahem než netrpět.


Car Ivan Hrozný bavil se v útlém mládí mučením zvířat, která nechal pozvolna umírat v nejkrutějších bolestech, což mu působilo rozkoš.


Recyklace nerecyklace, odpadků je stejně všude plno. Člověk už to má prostě v té své ohavné povaze. Musí to být pro něj zjevně nějaká nevýslovná rozkoš, neřádit přírodu odpadky. Jak jinak si vysvětlit, že váží kolikrát dlouhou a namáhavou cestu, aby vyvezl odpad do lesa, když ho přitom může lehce a pohodlně vhodit do připravených kontejnerů, které má doma na každém nároží přímo pod nosem? Musí to být druh zcela zvlášť rafinované rozkoše, již nikdo jiný, krom toho zvrhlíka člověka, nechápe.


Gnóthi seauton (Poznej sama sebe) antické filosofie není příkazem, jehož dodržování by poskytovalo rozkoš, neboť člověk nepociťuje žádné uspokojení z poznání své duše.
(France: Ostrov Tučňáků)


Veškerá rozkoš života se upotřebuje a udržuje ženami.


Můžeme ostatní, kteří pro nás nejsou ničím, zabíjet nebo mučit, kdykoliv nám to může přinést nějakou rozkoš.


Naprogramované stroje, biologičtí roboti
Rozkoš ze života vystřídala rozkoš ze smrti
Jaká rozkoš, jaký život, když ti berou svobodu?
Klesáš dolů, ale myslíš si, že stoupáš nahoru


Za hlavní podmínku šťastné blaženosti považoval prostou a čistě fyzickou rozkoš z volného pohybu pod širým nebem.


Před dávnými a dávnými časy, když jsem se prašnými pěšinami i dusnou džunglí potuloval z Púny do Púny, přišel jsem jednoho dne znaven, hladov a žízniv do vesničky Álandí, stát Maháráštra. Tu jsem spatřil bídnou, ale zároveň vábnou restauraci s honosným názvem Palác královských rozkoší. Vešel jsem tedy dovnitř, abych okusil ty rozkoše. Ale ve všedním životě Indů hraje jídlo zcela obyčejnou úlohu pouhého přijímání potravy. Žádná rozkoš smyslů, žádná rozmařilost, mlsounství a pochutnáníčko, kdepak! Pokrmy jsou prosté, téměř jednotvárné, den co den totéž jen s malými obměnami.


Jen tam ve výši naučíme se znát rozkoš dýchání.


Ó přírodo, jež plodíš rozkoš všecku,
Epikúros tě vzýval v starém Řecku.


Vznešený duchu, tys dal
mi království své velké přírody
a sílu vnímat ji a mít z ní rozkoš.


Průšvih sexuality je prostý: Propadavým můstkem této ďábelské lsti je rozkoš, deset vteřin..., to je něco příšerného, jak je to ustrojeno..., a nikdo nikdy to nepochopí..., dochází k nejtrapnějším kolenolezeckým scénám..., pryč od toho hnusného kšeftu.


A proto, synu, nikdy pro rozkoš
a ženu nepozbývej mysli!
(Sofoklés: Antigoné)


Opájela ho vzrušující rozkoš naprosté samoty a nekonečného klidu, který zažíval tak intenzívně, jako dosud nikde. Ohlasy přírodních krás a naprosté čistoty všude kolem, spolu s neomezenou volností těla, připomínaly mu trvale duchovní svobodu, neomezené osvobození ducha, jehož se již tolikrát odevzdaně dotkl ve svých meditacích, že po něm nepřestával toužit. Ale nebyla to prudká, zaslepující žádost po něčem vzdáleném a těžko dosažitelném, po něčem, co tu není, co stále uniká, ale spíš klidné sebevědomí proudu, jenž radostně a tiše se vrací do moře, z něhož kdysi povstal.
(Tomáš: Milarepa)


Nenávidět je mnohdy větší rozkoš než milovat.


Čím parněji, tím mně lehčeji - jako kočka lehnu si při 34°C ve stínu ještě s kanibalskou rozkoší na slunce a přeji si: výš, výš!


John Waugh:
Pokud jde o všechen ten povyk okolo sexu, pro tělesnou rozkoš půjdu raději ke svému zubaři.


Svobodná mysl jediná člověku rozkoš.


Sigmund Freud:
Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.


Dokud se mysl zaobírá smyslným požitkem, jako nejvyšším dobrem, nemyslí na nic jiného. Ale když smyslná rozkoš pomine, dostaví se největší smutek.
(Spinoza: Pojednání o nápravě rozumu)


Pierre Abélard:
Rozkoš lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak se bolestně zařezávají.


Je rozkoš se blížit k netknutým zřídlům
a pít; je rozkoš si nové květiny trhat
a pro svoji hlavu je splétat v nádherný věnec,
jejž Múzy dosavad nikomu nevtiskly na skráň


Obchodníci mají ďábelskou rozkoš, když mohou do potravin něco namíchat.
(Hašek: Přednáška o falšovaných a zkažených potravinách)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm