Těch potřeb plný necesér!

10. listopadu 2014 v 14:55 | Misantrop

Podívejte se na ně, na ubožáky: Těch potřeb! Té spotřeby! Té rozmazlenosti! Těch zákonů a zákazů! Těch lidí! Té ničemnosti plný necesér!


Dvě okolnosti: nedostatek půdy a daně jaksi zahánějí člověka do nevolnictví, třetí okolnost pak, - neuspokojené zvětšené potřeby zalákají jej do tohoto stavu a udržují jej v něm. Tato třetí okolnost přes svou libovolnost je nejsilnější, neodstranitelnou příčinou otroctví. Dělníci vždycky se nakazí novými potřebami a dostávají možnost uspokojit tyto potřeby jen tím, že odevzdávají nejusilovnější práci za toto uspokojení. Takže tak neb onak dělník vždycky bude v otroctví u těch lidí, kteří rozhodují o daních, půdě a předmětech, jichž nutně potřebuje, aby ukojil své potřeby.


Lucretius velebí štěstí člověka, který dobrovolně omezil své potřeby.
(Předmluva k: Lucretius: O přírodě)


Čím víc je kdo dokonalejší, tím méně má potřeb, především méně potřeby pracovat.


Jsem proti civilizaci, neboť lidi ji vytvořili z potřeby pohodlí, ale dosáhli taky toho, že svoboda tím pádem přestala existovat.


Většina lidí se naučila číst jen pro potřeby zcela nicotné, tak jako se naučili počítat, aby si vedli účty a v obchodování je nikdo neošidil; avšak o čtení, jako o ušlechtilé duševní činnosti, vědí pramálo nebo vůbec nic.


Když potřebovala první obec soudícího, hádavého, hněvného, zlovolně vychytralého teologa, proti teologům, stvořila si svého "boha" podle své potřeby.


Rozmnožili jsme zdárně své přirozené potřeby a celý život marně usilujeme ukojit je svými vynálezy.


Stane-li se láska nebo milování potřebou, hnusí se mi. V tom případě se to všechno promění v nechutné pohyby a oddechování... A když se stane z jídla POTŘEBA, promění se i ten nejlépe připravený biftek v součet tuků, bílkovin a uhlohydrátů. Nesnáším potřeby, nutnosti, povinnosti, závislost, odpovědnost z toho důvodu, že se na to všechno musí myslet (MUSÍ a MYSLET).


Když myslíš, že žiji stejně jako zvířata, protože mám nepatrné potřeby a spokojím se s málem, pak tedy lze podle tvé úvahy soudit, že bohové jsou horší než zvířata. Vždyť oni nepotřebují naprosto nic! Abys důkladněji pochopil, co znamená mít malé nebo velké nároky, uvědom si, že děti potřebují více než dospělí, ženy víc než muži, nemocní víc než zdraví, zkrátka slabší má větší potřeby než silnější. A proto tedy bohové nepotřebují vůbec nic a lidé s nejnižšími nároky jim stojí nejblíže. Anebo si myslíš, že Héraklés, člověk ze všech lidí nejlepší, božský muž a právem uznávaný jako bůh, bloudil sem a tam se lví kůží na nahém těle a obešel se bez vašich potřeb jen tak z šílenství?


Levičák chce po společnosti, aby za všechny uspokojovala jejich potřeby, aby se o ně starala.


V dětství se chováme mnohem více jako poznávající, než chtějící bytosti. Právě na tom spočívá ona blaženost první čtvrtiny našeho života, v důsledku níž potom leží za námi jako nějaký ztracený ráj. V dětství máme jen málo vztahů a malé potřeby, tedy málo podnětů vůle; větší část naší bytosti spočívá v poznávání.


Všechno chtění vyvěrá z potřeby, tedy z nedostatku, tedy z utrpení.


Blbec Váňa chce Schopenhauerovi podsunovat jakési "hlásání potřeby soucitu se vším živým a potřebu lidské solidarity". Nikde nic takového ze Schopenhauerovy filosofie nevyplývá, spíše naopak.


Moudrý člověk v Indii, Číně, ale i v Evropě mohl a může žít bez potřeby individuální postmortality, jakmile přestane uvažovat a cítit antropocentricky.


Cyvylyzace nedala, ani neubrala človjeku nic, co by neměl v džungli. To přinejmenším. Spíš se však kloním k názoru, že cyvylyzace bere požitky a dává zbytečné potřeby.


Líná, tlustá, zmalovaná fiflena si své přirozené živočišné potřeby nechá pěkně zaplatit! To je stejně uhozené, jako kdybych si Já stěžoval celému světu, jaká to je nespravedlnost, že nedostávám od státu příspěvek na kurvy v bordelu!


Až v Braunschweigu mi soucit znechutil lov, dnes mi připadá jako nelidské a nechutné vraždění, nezabil bych bez potřeby ani komára.


Vidím sám sebe jako zvíře, které má zvířecí potřeby.


Téměř každý masojed může říci, že nezabíjí. Jistě, nečiní to vlastní rukou, vraždí za něj jiní s jeho svolením a pro jeho potřeby. Páté přikázání desatera je dále znásilňováno lidmi a národy kvůli domnělé přirozené potřebě masožerství. Ke zdůraznění potřeby masožerství odvolává se člověk na vědu, lékaře, přírodovědce, jako by oni svými názory byli neomylní v tomto směru.


Potřeby špinavých chlastů zmítají přísnými lidmi a v mozku vážených osob se rodí touhy zločinců.


Uzákoňuješ svoje sobecké potřeby manželstvím
Dáváš lepší smysl své zoufalé existenci mateřstvím
Ona potřebuje tebe a ty potřebuješ zase ji
Plodivá síla tě vyzdvihne ve společenské prestiži


Je nutné vystříhat se krajností, jakými jsou na jedné straně uspokojování nadměrných požadavků a tužeb, jež neslouží prostému zachování života, a na druhé straně odpírání tělu jeho základní potřeby či dokonce i jeho trýznění.


Dnes si celý třetí stav nepřeje nic jiného - a to právem - než aby si mohl v klidu a podle potřeby ulevit a škytnout, aby mu žaludek dobře trávil.


Letos jsme protopili o trochu méně než vloni, ale neušetřili jsme tím stejně nic, protože zvedli ceny. Šetření-nešetření - všechno je to jedno, protože ty peníze z vás dostanou tak jako tak; akorát, že zbytečně mrzneme v marné a bláhové snaze nějakou tu korunku ušetřit. Na co už by ty peníze byly, když ne na zaplacení základní životní potřeby - totiž tepla?


Lidskou masu neřídí občasné morální počitky a ještě méně vlastní zájem, řídí ji okamžité potřeby.


Nejpodivnější je, že čím jsou potřeby méně přirozené a nutné, tím víc se zvětšuje touha po nich.


Historii nedělají veliké sny, ale maličké potřeby všech počestných, mírně zlodějských a sobeckých lidiček, id est všech vůbec.


Všude narážíme na nějaké zbytečné potřeby a uměle vytvořené bariéry.


Každý má dvojí tvář, domácí a veřejnou; každý má dvojí jazyk, dvojí duši, ba i několikerého boha dle potřeby.


Byly doby, kdy chudoba znamenala ideál uskutečňovaný v praxi. Půda skýtala veškeré potřeby těm, kdo z ní žili; každý sedlák byl z velké části svým vlastním řemeslníkem, pekařem, zelinářem. Byla to společnost, pro kterou měly peníze dosud poměrně malý význam. Lidé je většinou skoro ani nepotřebovali. Své zboží směňovali přímo - domácí potřeby vlastní výroby a plody štědré země - a tak neměli zapotřebí vzácných kovů, za něž se zboží kupuje.


Víš, jakou hrůzu cítí tvorové před smrtí. Proč tedy bez potřeby vraždíš ubohou zvěř?


Šel jsem pěšky. Ozimy i jaře se svěže zelenaly v ranním slunci. Kraj byl rovný, veselý... Jaký tu byl krásný pocit svobody! Tolik jsem toužil být proniknut vědomím svobody, byť i jen na toto jediné jitro, abych nemusel myslit na to, co se děje ve městě, na své potřeby a na jídlo!
(Čechov: Můj život)


Víme, že svět, v němž žijeme, je nebožský, nemorální, "nelidský", - příliš dlouho jsme si jej vykládali falešně a lživě, avšak podle přání a vůle naší úcty, to jest podle jisté potřeby.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm