Tvoř si radši názor sám

17. listopadu 2014 v 16:36 | Misantrop

Nenech se nakazit, nevydávej žádný cizí názor za svůj, dokud ses nepřesvědčil, že ti vyhovuje; tvoř si radši názor sám.


Mo Ti (žil přibližně v letech 479-381) je první, kdo v Číně vypracoval teorii vzniku a vývoje společnosti.
Na počátku žili lidé jako divá zvěř. Bil se každý s každým, protože každý jednotlivec měl jiný názor (jiná kritéria pro posuzování věcí, jak skutečně hezky filosoficky říká Mo Ti). Výsledek - žádný pokrok, hlad a bída, egoismus, nemilovali se navzájem, zkrátka chyběl jim stát. Aspoň tolik rozumu měli, že to nakonec poznali a zvolili si podle vůle boží nejctnostnějšího muže za vůdce. No a ten už dodělal všechno ostatní. Zřídil byrokratickou hierarchii od zdola nahoru k samým Nebesům. Aby bylo blaho všech lidí zajištěno v úplnosti, nikdo už neměl mít vlastní názor. Vlastní názory - to byl přece ten důvod, proč se lidé ve zvířecím stavu nemilovali všeobjímající láskou. Stát je teď naprosto totalitní, nad byrokracií sedí absolutní vládce pro blaho lidu. Každý musí poslouchat bezprostředně nadřízeného a řídit své chování podle něho. Každý, jak uslyší něco špatného - tj. něčí vlastní názor - musí to okamžitě hlásit. V zájmu nařízené všeobjímající lásky jsou nejpřísnější tresty. Naprosto zásadně je přípustný v celém státě, v celé společnosti, jen jediný názor, jediné kritérium. Pak bude trvat blaho na zemi.
Jeho koncepce je stále znovu ohřívaná polívka. Když někdy vládnoucím povolí nervy, řeknou, že přece smí být jen jeden názor, sami, dobrovolně, bez nucení, do televize.


Kterákoliv senilní baba a spol. tvoří volební lůzu, která si vybere ze tří nebo čtyř názorů na to, jak vést stát, a vítěznému názoru se pak musíš podřídit (nebo by chtěli věřit, že se mu budeš podřizovat). Nikdo nehledí na to, že s tím nechceš mít nic společného, nikdo se neptá na tvůj názor. Maximálně ti řeknou, že není možné mít takový názor.


Debata se na sklonku večera stočila na filosofii a metafyziku. Mluvilo se o světovém názoru. Každý měl světový názor jiný.
"Já mám jistotu o jediné věci," řekl doktor. "O tom, že dříve nebo později jednoho krásného dne umřu."
"Jsem na tom lépe než vy," zvolal jsem, "mám kromě toho ještě jistotu, že jsem měl to neštěstí a jednoho hnusného večera se narodil."
Všichni byli toho názoru, že mluvíme nesmysly, ale ve skutečnosti neřekl nikdo z nich nic rozumnějšího.


Od myšlenky, že existuje jen jeden univerzální Bůh, není daleko k posvátnému přesvědčení, že na Zemi a v nebi je místo jen pro vyznavače tohoto jednoho názoru a všechno ostatní "nesjednocené" a "zmatené" je potřeba vymýtit.


Jsem rád, že jsem překonal dřívější nedůvěru k Váchalovi a seznámil se s jeho literární tvorbou a tedy i s jeho názory blíže. Líbí se mi jeho "pekelnictví", jeho názory a jeho nezávislost. Média nám z jeho literární tvorby vnucují ponejvíce neškodné a pro mne nezajímavé věci, jako je například Krvavý román, což je mírně řečeno jen taková příliš nadhodnocená jeho blbá vedlejší odbočka, kdyžtě první a nejzávažnější, co by měl čtenář znát - možná i ten školou povinný -, by měla být právě jeho korespondence, v níž bez obalu a upřímně odhaluje svou mysl a svůj světový názor. Mně se jeho názory líbí a shoduji se s mnohými z nich.


Co zmohou názory rozumných lidí proti železu a oceli?


Diskuse jen samolibá a nikam nevedoucí přestřelka názorů dvou sobců, zamilovaných natolik do sebe samých, že chtějí přesvědčováním svého protějšku docílit toho, aby přijal jejich názory, aby se stal jimi, podobně jako stejně marně plodí samec a samice potomka ve stejně marné naději, že zplodí sami sebe, jenže mladšího. Navíc diskutující nemají svá mínění pevně dokončená; jsou to jakési polotovary životních zkušeností, které se diskusí tříbí a dodělávají. Moudrý člověk nikdy nediskutuje, poněvadž jeho dokončeným názorem je, že se jeho protivník nikdy nestane jím, ani kdyby chtěl. Diskuse je hloupá hádka, marný pokus o sblížení odpuzujících se pólů magnetu, jenž může nanejvýš skončit nějakým odporným kompromisem, kolektivistickou to slabůstkou. Nedělejte si klamné iluze, diskutanti, tím, že budete věřit, že váš názor překoná protivníkovu nevědomost! Neboť kdo hledá, ten najde a kdo nechce vidět, ten neuvidí. Požádám-li přesto někoho o jeho názor, činím tak z pouhého rozmyslu, z pouhého skotačivého rozmaru dítěte, naklánějícího se se zatajeným dechem nad hlubokou propastí a vědouc až moc dobře, že přehnané nachýlení by způsobilo ztrátu rovnováhy a smrtelný pád.


Kdo mi zaručí, že názor těch druhých není špatný? Nic není úplně dobré a nic není úplně špatné. Všechno závisí jen na našich mravech, názorech a předsudcích.


Je tak jednoduché stát se vyvrhelem a "fašistou". Stačí mít na věci vlastní názor, samostatně uvažovat a nenechat se zblbnout žádnou demagogií.


Aby nedošlo k mýlce, chtěl bych zdůraznit, že Já osobně nepatřím k přívržencům nacismu, ani k jiným kolektivistickým hnutím či názorovým proudům. Já jsem naopak bytostný individualista, anarchista a misantrop; ale zato patřím mezi přívržence pravdy, ať je jakkoli strašná; věřím rovněž ve svobodu slova, ve volné šíření myšlenek a ve svobodnou výměnu názorů; věřím v osvobozující a zušlechťující moc vzdělání. Pouhá slova nikomu neubližují, jen skutky - a kdyby, tak co je mi po tom? Lidi jsou verbež, na níž pramálo záleží. Ale mimořádného nadčlověka poznám. Hitler je tedy spíše mým "nejlepším nepřítelem" než přítelem; v něčem s ním souhlasím, v něčem nesouhlasím. Mám svůj vlastní světový názor, který nikomu nevnucuji a který si nedám nikým vzít.
(Misantrop: Předmluva k: Hitler: Mein Kampf)


Světový názor, jenž odmítá demokratický masový názor a podle nějž tomu nejlepšímu vlku, tedy nejvyššímu člověku, patří tato zem, se musí logicky také projevit uvnitř tohoto národa aristokratickým principem, který nejlepším mozkům zajistí nejvyšší vliv a vedoucí úlohu v příslušném národě. Nestaví tedy na myšlence majority, ale osobnosti.


Cesare Lombroso (1835-1909), žido-italský kriminolog, zakladatel tzv. italské školy pozitivistické kriminologie, popíral, že zločin je nedílnou součástí lidské povahy - názor to zjevně scestný a mylný.


Kdyby měla veřejnost svůj vlastní názor, tak by už svůj skoupě vyměřený čas na vzdělání nemarnila na produkcích obyčejných hlav, tedy na nesčetných hloupostech v poezii a filosofii, jak je nabízí každý den.


Dospěla jsem k názoru, že vina není ve mně, ale ve vás - v lidech.


Jsem připraven přečíst si i názorově odlišné pojednání, pokud je psané bez chyb a dobrým slohem, avšak nevážím si a odhazuji jakkoli chytrý či moudrý paskvil hemžící se debilními chybami.


Jediní lidé, jejichž názorům teď naslouchám s úctou, jsou lidé mnohem mladší než já. Mám dojem, že jdou přede mnou. Život jim zjevil své nejnovější divy. Pokud jde o starce, těm vždycky odporuji. To dělám ze zásady. Když se jich zeptáte, jaký názor mají na něco, co se přihodilo včera, slavnostně pronesou názory běžné v roce osmnáct set dvacet, kdy lidé nosili vysoké nákrčníky, všemu věřili a naprosto nic nevěděli.


Je tomu tak, svůj názor nezměním: vyhýbej se společnosti velké, vyhýbej se společnosti malé, ale vyhýbej se také společnosti jediného člověka.


Blackmetal mám ze všech hudebních žánrů nejraději. Cítím se s těmi kapelami - většinou severskými - spřízněn i názorově; mnohé z nich také veřejně deklarují svoji nenávist k lidstvu a některé pro ni používají dokonce i stejné slovo jako Já. To slovo zní "misantrop".


Sama skutečnost, že většina lidí něco schvaluje, je důkazem, že takový názor nebo postup není správný.


Člověk vyzbrojí Stvořitele všemi rysy, jež jsou vlastní zloduchovi, a pak dospěje k názoru, že zloduch a otec je vlastně totéž. Přitom by rozhodně nesouhlasil s názorem, že zlovolný šílenec a správce nedělní školy jsou v zásadě stejní.


Získejte ostatní pro váš názor a hned vás bude o jednoho víc, kdežto Jich o jednoho méně.


Citoval bych větu André Bretona: "Filozof, kterému nerozumím, je lump." Zcela sdílím tento názor, až na to, že občas stěží rozumím tomu, co říká Breton.


Podle toho se pozná ordinérní člověk bez vlastního názoru: že mu nevadí nechat se bavit nezábavným, otravným vysíláním bez vlastního výběru, v podstatě propagandou; že mu nevadí ta odporná rádoby "muzika", která nahluchle, leč ryčně, chrčí bez ustání pořád dokola z reproduktorů jako z tlampače volebního náhončího, přerušovaná stejně pořád dokola omletou a otravnou reklamou, či "akčními" zprávami a "horkými" novinkami "ze světa i z domova".


Schopenhauer: "Nesprávný názor, že náš vztah ke zvířatům nemá morální význam nebo že vůbec ke zvířatům není žádných závazků, přivádí k nevzdělanosti a barbarství."


Já sám sebe doposud vidím jako dvacetiletého. Mám pořád stejné rebelantské názory, stejné záliby, kondičku mám dokonce lepší než ve dvaceti. Pouze mě zrazují šedivé vlasy a přibývající vrásky. Oproti dvaceti letům jsem nyní více sečtělý a vzdělaný, více misantropičtější; jinak jsem stále stejný.


Povždy budu zastávat názor, že jsme měli zůstat zvířaty. A krátký pohled na člověka mi dává jednoznačně za pravdu. Odporný živočich.


To, co jsem nyní napsal, není žádné mé vyznání, ani světový názor. Nevymyslel jsem si to, ani jsem se pro to nikdy nerozhodl. Nejdříve jsem takový byl a teprve potom jsem na to přišel. Je to má přirozená vlastnost, kterou jsem si prostě uvědomil.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm