Hybnou silou je jen pud

9. prosince 2014 v 16:20 | Misantrop

To všechno jsou jen oživené automaty bez vůle a rozumu, jejichž hybnou silou je jen pud, u lidí navíc pud zvrhlý v bezkonkurenční druh sentimentálního sadismu.


Tzv. "lhostejnost k osudu bližního", jež je trnem v oku všem otrokům, je právě se probouzejícím pudem ke svobodě.


Lůza, latinsky LUSUS NATURAE (hříčka přírody), nemá vlastní rozum - a tak napodobuje. Vidí někoho něco dělat nebo nedělat, její vrozený pud jí velí napodobit viděné.


Z vydobyté pozice vytřískat co nejvíc pro můj pud svobody a v ničem neslevit. Je v tom velmi málo vědomého snažení. Je to skoro pudová záležitost.


Nalezl jsem v sobě, a stále nacházím, instinkt tíhnoucí k vyššímu, či jinými slovy, duchovnímu životu, a zároveň pud k čemusi primitivnímu, drsnému, nezkrotnému, a uznávám obojí.


Náš pud sebezáchovy rodícího se nového živočišného druhu nám káže smrtelnou nenávist k lidskému rodu!


Pod obvykle předkládanými třídními, existenčními, společenskými nebo jinými důvody je jakási tmavá hlubina něčeho přírodního, jakýsi vrozený pudový vzdor, pud záchovy individua nebo co.


První a jednoduché přitakání vůli k životu je jen přitakáním vlastnímu tělu. Toto přitakání se ukazuje jako zachování těla prostřednictvím použití jeho vlastních sil. K nim se bezprostředně upíná uspokojení pohlavního pudu, dokonce k nim patří, nakolik genitálie patří k tělu. Proto je dobrovolné a žádným motivem nezdůvodněné odříkání uspokojování onoho pudu již stupněm popírání vůle k životu.


Pokud jde o pud rozmnožovací, v určitém stupni vývoje je zdravý jedinec schopen instinktivně vycítit, že další řada pokolení by neodvratně vyústila v něco, co se příliš podobá človjeku, zhrozí se toho, a proto mu rozmnožovací pud chybí.


Zinstitucionalizovali všechno, na co kdy dosáhli: pohlavní lásku a rozplodňovací pud spoutali manželstvím a rodinou, vše pod bedlivým vševidoucím okem státu se všemi jeho manželskými poradnami, kojeneckými ústavy, spermobankami a klinikami umělého oplodnění.


Mnohem správněji hodnotí Platón (v úvodu k Ústavě) stáří jako šťastné, pokud je konečně pryč neustále nás znepokojující pohlavní pud. Dokonce by se dalo tvrdit, že rozmanité a nekonečné vrtochy, které plodí pohlavní pud, a z nich vznikající afekty, udržují v člověku stálé mírné pomatení smyslů.


V řadě přirozených zákonů nalézáme na prvním místě pud sebezáchovy a opovržení vším, co škodí naší osobitosti.


???: A co lidský reprodukční pud?
Naším biologickým pudem je mít sex, nikoli dělat děti.


Zároveň se svobodou už dávno vymizel všechen duch a umělecký pud. Právě proto se skutečný život změnil z původně ušlechtilého, nikoli nepůvabného lidového mravu v život nečistý a neřestný, že nesměl živit svůj umělecký pud sebou, radostí ze sebe a svého pudového počínání, ale byl se vší duševní činností odkázán na křesťanství, které už předem zamítalo a za zatracení hodnou prohlašovalo veškerou radost ze života.


Tisíce let domestikace a přesto se stále v mnoha lidmi zotročených tvorech ozývá mocný pud po svobodě, jenž se domáhá vlády.


Lidé neřídí se nikdy rozumováním. Pud a cit je vedou.


U zvířat a jiných bytostí na nižších úrovních existence je jejich život většinou vyplněn jen uspokojováním těch nejzákladnějších pudů, totiž pudu sebezáchovy a zachování rodu, a na nejnižších úrovních intenzívním utrpením.


Pud po prostřednosti, vše extravagantní perhoreskující, zde vězí: buď si sebehorší, ale nevybočuj z řady!
(Klíma: Chvála lichocení)


Dále myslím, že ten, kdo nedbá svého prospěchu, jedná špatně, protože pud po sebezachování, zdravý egoismus u zdravého tvora převládá.
(Klíma: Bílá svině)


ALTER EGO:
Já se jich, Adame, děsím. Kde se ten ničivý pud, kde se v nich, Adame, vzal?
ADAM:
Nikde! Je v nich!


Víš, manželství je zákon, ale láska je pud, který nás žene jednou doprava, jindy doleva.
(Maupassant: Babiččiny rady)


Nejsilnější instinkt každé živé bytosti je pud sebezáchovy, který nás přivádí k poslednímu ze sedmi smrtelných hříchů - ke zlobě. Není to snad náš pud sebezáchovy, který se probudí, pokud nám někdo ubližuje a my se tak rozzlobíme, že jsme schopni bránit se dalšímu napadení?


Porodnost už teď ve většině zemí světa klesá. Jak si povšiml Reg Morrison, lidský druh se ve stresu chová stejně jako ostatní zvířata, neboť reaguje na nedostatek a přelidnění tím, že omezí svůj rozmnožovací pud.


Jen biologická nestoudnost (tak se dnes jmenuje sebezáchovný pud) nás udržuje při bezectném přeobstávání.


Lidé, roztroušeni mezi živočichy, pozorují a napodobují jejich činnost a dostupují tak až k pudu zvířat. Protože každý druh má jen svůj vlastní pud a člověk asi žádný, který by mu zcela náležel, přivlastní si je všechny.


Mají-li už svůj zpropadený svátek všichni zamilovaní debilové, všichni ti necudní nestydové, u nichž vždy pud vítězí fatálně nad studem, ti pohlavně nadržení, nakažení a zvrácení, jakož i všichni ti, kdož lidstvo dále rozmnožují, měli by mít svůj den i všichni ti, kdož lidstvo nenávidí a k smrti si ho hnusí.


Jdi přímo, jak chce vzpřímený tvůj - pud!
(Aristofanés: Lýsistraté)


Krev, jakožto pud zachování rodu, a sperma, coby hlavní iniciátor nového života. Ještě nikdo před Misantropem se nebál téhle odpovědi, a proto jen oni můžou dát vale tomu trapnému pudu!


Mateřská láska je jen pud, ale pravá láska je ušlechtilý cit.


Lidé svobodní, ze zdravého rodu, dobře vychovaní, obcující v čestných společnostech, mají od přirozenosti jakýsi pud a osten, který je všudy pudí k ctnostným skutkům a odvádí od nepravosti; tomu pudu říkali čest.


Tvrdíš: "Já nejsem zloděj,
moudře když stříbrné nádoby míjím." Však nebezpečenství
odstraň - a vyrazí volně pud vrozený, zbavený uzdy.


Domnívám se, že instinktivní chamtivost vede ke zvrhlosti častěji než pohlavní pud. Mně se alespoň zdají podivínštější lidé, kterým jde o peníze, než ti, jimž běží o sexuální ukájení. Není to vlastnický pud, který moderní civilizaci tak pobláznil po penězích. Vlastnický pud se neustále musí uměle dráždit výchovou a tradicí a mravními zásadami. Chamtivcům se musí říkat, že shon po penězích je přirozený a ušlechtilý, že spořivost a píle jsou ctnosti, že nabádání lidí, aby kupovali věci, které nepotřebují, je křesťanská služba. Jejich vlastnický pud by nikdy nebyl natolik silný, aby je nutil shánět se od rána do večera a celý život po penězích. Musí se neustále vydražďovat obrazností a intelektem. A porovnejte si to s civilizovanou válkou. Ta nemá nic společného se spontánní bojovností. Aby se lidé dali do boje, musí být donuceni zákonem a potom vydražďováni propagandou. Kdyby se jim říkalo, že se mají řídit bezděčnými příkazy bojovného pudu, udělalo by se pro mír víc, než kdyby se založilo bůhvíkolik Společností národů.


Robert Ardrey:
Člověk je šelma, kterou přirozený pud žene k tomu, aby zabíjela se zbraní v ruce.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm