Rozum v prdeli

7. prosince 2014 v 15:44 | Misantrop

Posuzujeme-li střízlivě lidské názory, shledáváme k svému překvapení, že i ve věcech, které lidé považují za nejdůležitější, jen velmi zřídka používají zdravého rozumu, to jest toho způsobu usuzování, který dovoluje poznat nejjednodušší pravdy, zavrhnout nejnápadnější nesmysly a pozastavit se nad nejzřejmějšími nesrovnalostmi.


"Cos mi řekl," ozval se můj pán, "o válce, ukazuje věru nanejvýš podivuhodné účinky onoho rozumu, který si nalháváte." Když může být tvor, který si nalhává rozum, schopen takových zvráceností, hrozí se, není-li snad zkáza té vlohy horší než sama zvířeckost. Snad jsme místo rozumem nadáni toliko nějakou vlastností, která dovede jen posílit naše přirozené neřesti; zdá se mu totiž, že příroda a rozum jsou dostatečnými vůdci pro rozumné živočichy, za něž se vydáváme, neboť nám ukazují, co činit a čeho se vystříhat.


Čím je něco ušlechtilejší a dokonalejší, tím později uzrává a tím pomaleji. Muž dospívá zralosti svého rozumu a duševních sil sotva před osmadvacátým rokem svého věku. Žena již s osmnáctým, jenže podle toho je také její rozum docela přesně odměřen. Proto zůstávají ženy po celý život dětmi, vidí stále jen to, co je nejbližší, lpí na přítomnosti, vnější zdání věci považují za její podstatu, dávají přednost maličkostem před věcmi nejdůležitějšími. Rozum je totiž to, co činí, že člověk nežije jen stále v přítomnosti jako zvíře, nýbrž přehlíží též minulost a budoucnost a uvažuje; z toho potom pochází též jeho opatrnost, starostlivost a častá stísněnost. Žena pro slabší rozum je méně účastna těchto výhod i nevýhod. Žena je spíše duševní myops, jehož intuitivní rozum vidí sice nablízko ostře, má však za to omezený rozhled, do něhož již nespadá to, co je poněkud vzdálenější.


Jestliže máte rozum - jako že ho nemáte, když jste opilí -, uposlechněte moudrého Sókrata a mne a sejděte se všichni dospělí ke společné poradě a naučte se buď uměřenosti, anebo si raději dejte oprátku na krk.


Rozum miluje prostor.
(Neomezovat cenzurou myšlení, netísnit svědomí lidskými vynálezky.)


Kdo neztratí při některých věcech rozum, ten neměl nikdy co ztratit.
(Lessing: Emilia Galotti)


Považuji z velké většiny ostatní lidi za blázny. Jejich takzvaný rozum se rozpadá na kousky, je v koncích. To je proto, že se většina lidí vyhýbá realitě, oklešťuje ji.


VĚDÁTOR slavnostně: Byl zahájen věk rozumu. Rozum vyvrací pověry. Rozum vyvrací násilí. Rozum vyvrací všechno.


Doslechl jsem se, že si lidé vašeho náboženství osobují právo na nesmrtelnou duši, ale zvířatům ji odpírají: to je však nesmyslné a já plným právem pochybuji o jejich zdravém rozumu.
(France: Ostrov Tučňáků)


Duše vládne tělu jako pán, rozum žádostivosti jako politik nebo jako král. Z toho je zřejmé, že je v souladu s přirozeností a prospěšné, vládne-li tělu duše, a vládne-li citové složce rozum a to, co se v této složce podílí na rozumu; naproti tomu rovný nebo opačný poměr mezi nimi by byl škodlivý pro ně všechny.


Jestliže náš rozum nemůže pochopit rozum a účely boží, díky čemu pochopil tuto svou povahu? a tuto povahu božího rozumu?


Vůdčí rozum, kdykoli se v sebe sama schoulí a spokojuje se s tím, že nečiní nic, co nechce, stává se nepřemožitelným.


Kdykoli měl použít svého rozumu, bylo mu, jako když pravák má něco udělat levou rukou.


Každý, kdo má aspoň špetku rozumu, chce ze Země pryč. On a tisíce takových, jako je on, by se sebrali - kdyby měli aspoň špetku rozumu - a letěli by na Mars.


DÍTĚ: "Podle toho, cos mi právě řekl, mě nečeká moc šťastný život. Cožpak to moji rodičové nemohli předvídat, aby měli rozum a do takového špatného života mě prostě nepřivedli?"
SVĚT: "Toto je otázka, kterou budeš později, vlivem výchovy, považovat za neslušnou. Rozum a život nejdou dohromady. Tihle dva pánové byli vždycky nepřáteli. A neznáš to úsloví, že když je čurák v kundě, tak je rozum v prdeli?"


Co je platná většina, když nemá rozum.


Rozum tam si stýská,
kde volovstvo výská.


Největší bláhovostí světa je prý řídit se úderem zvonu, a ne povelem zdravého rozumu a usouzení.


Mínění slavných mužů jsme povinováni úctou, ale nikoli slepou vírou. Je tedy třeba pečlivě zkoumat jejich mínění; a když se tak stane, musíme usuzovat svým rozumem, a ne rozumem jejich. Věřím, že tři úhly trojúhelníka se rovnají dvěma pravým úhlům, protože mohu dokázat, že je to pravda, a ne proto, že to řekl Eukleidés.


Byl-li ti ještě uchován zdravý rozum, užívej ho k svému prospěchu, neboť takový dar není dán každému. Představ si, že jsi se jako Fénix znovu zrodil ohněm z nerozumu k rozumu a tím k novému životu.


Celý můj život byl jediný řetěz truchlivých a marných rozporů se srdcem a rozumem. Už nejsem schopen ztratit pro vášeň rozum.


Cítíte, jak zdravý lidský rozum proudí do vás jako hojivý balzám. Vaše netečnost ke všemu nezná mezí. Jste vybaven soudností, která vás povznáší nad všechny skrupule, jež vás zbavuje všeho studu. Stal jste se důstojným členem lidské společnosti.


Vzdor zdravému rozumu, je ten, kdo se nechce na takovém obludném systému podílet a ani nejde k volbám, označován za blázna, za nemocného. To už je příliš. Jak absurdní, říkáte? Copak moje myšlení a jednání je nějak v rozporu se zdravým rozumem?


Mnozí neztrácejí rozum, protože ho nemají.


Óh, jak je strastné býti rozumný,
když rozum není platný!
(Sofoklés: Král Oidipús)


Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.


I když Sókratés a jeho druhové uměli dosáhnout ctnosti rozumem, lidstva by už dávno nebylo, kdyby jeho zachování záviselo na rozumování těch, z nichž se skládá.


Tělo jest veliký rozum, mnohost s jediným smyslem. Nástrojem svého těla, bratře můj, jest i malý tvůj rozum, jejž nazýváš "duchem"; je to malý nástroj, hračka je to tvého velkého rozumu. Je více rozumu v těle nežli v nejlepší tvé moudrosti.


Kdo o rozumu nerad slyší,
svůj nářek na mne jistě zvýší.


Křesťanství zkazilo rozum i u povah duchovně nejsilnějších tím, že učilo vidět v nejvyšších hodnotách duchovnosti hřích, klam, pokušení. Příklad nejžalostnější: zkáza Pascalova, jenž věřil ve zkázu svého rozumu dědičným hříchem, zatímco byl zkažen jen jeho křesťanstvím!


K čemu je lidem dobrý rozum, když je čeká záhuba? Zajít člověk může, i když nemá rozumu ani špetku. Po mým dal pánbůh člověku rozum, ale vzal mu sílu.
(Čechov: Píšťala)


Náš život neřídí rozum, ale opičení.


Podle notoricky známého a donekonečna omílaného humanistického dogmatu jednají zvířata na základě instinktu, a lidé na základě rozumu. Ale vždyť je to jen půlka pravdy! Obyčejní lidé, ta nemyslící většina, ti přitroublí blbci, na něž mám - proč právě Já? - takovou smůlu, že je potkávám, ti jsou přece ovládáni také čistě instinktivním chováním!


Čím jiným je člověk než tvorem obráceným nohama vzhůru, jehož zvířecí schopnosti se neustále vozí na jeho rozumu.


Rozumní lidé mají prostě rozum, proto mají málo dětí. Jiné dialektické, tržní či mravní důvody zde nehledejme.


Mýlil se jako obyčejně, poněvadž přisuzoval lidem příliš mnoho rozumu.


Viděl jsem, že co se mé osoby týče, je rozum zapovězen ve všech hlavách.


Anonymní literární časopisy jsou přesně to místo, kde nevědomost beztrestně soudí učenost, hloupost rozum a kde je publikum beztrestně obelháváno, a rovněž šizeno o peníze a čas chválou špatného.


Většina lidáků prostě neuvažuje. Holt, když je čurák v kundě, je rozum v prdeli.

Z české filmové veselohry Jedenácté přikázání (1939)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm