VEPŘ v literatuře a filosofii

10. února 2015 v 14:19 | Misantrop

Všichni návštěvníci některých zoologických zahrad, jako na příklad berlínské, musí přiznati největší porozumění pro hudbu oslovi a vepři. Neboť ti dva jsou tak zbožnými posluchači hudby, zejména vepř, že týž v pravém slova smyslu hltá hudební zvuky, jiskří očima, hrabe nohama, zkrátka vepř je pravý hudební nadšenec.


Mojžíš dokazoval, že pojídání vepřového masa může mít za následek onemocnění pohlavními chorobami. Také se za časů Mojžíšových mnozí Židé na to vymlouvali. Teprve vlivem křesťanství, které rušilo všechny židovské zákony, rozmohlo se požívání vepřového masa tak, že církev katolická nakonec zavedla i vepřové hody, aby dokázala, že Mojžíš pravdu nemluvil.


Dýcháš a hýbáš se, cítíš a myslíš, krmíš se a urinuješ jako každý vepř a každá housenka.
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Nevypadá opařený vepř za výkladní skříní řeznického krámu jako vyložený charakter, který se i po smrti usmívá na ty, kteří ho snědí? Rád bych věděl, co byste vy dělali, být na jeho místě!


Člověka lze definovat také jako zvíře toužící po moci, jako tvora, který nemůže po moci netoužit. Úporně pohrabovačný vepř.


Jako s vepři, tak je tomu též se všemi zvířaty, která slouží lidem k užitku a kandidátům poslanectví k nadávkám.


Člověk (v kulinářských dějinách se mu také říkávalo "dlouhé prase" a v případě mladších kusů "bezsrstá koza") není všeobecně považovaný za základní zdroj potravy. Podíváme-li se na jeho anatomii a kostru, uvidíme, že toto zvíře není stavěno ani chováno pro maso a jako takové neposkytuje ani přibližně tolik masa jako vepř.


Není divu, že vepř má srdce vepřové, ale kdyby vepř, osel a podobná zvířata měla srdce člověčí - jaký by tu byl zmatek!


Matka se štítí zabít drůbež, statečný hoch milerád zastoupí matinku. Pak se zálibou dívá se na zabíjení vepře o vepřových hodech. V jeho dětské duši tkví přání jen alespoň jednou moci také zapíchnout vepře.


Jestliže ji budeš šťastně poslouchat, zapomeneš na sebe a láska z tebe v okamžiku udělá to, co kdysi udělala Kirké z Odysseových druhů (tj. vepře - pozn. Mis.).


Majoránové masti se štětináč štítí
a utíká před každou vůní; je pro vepře prudkým
jedem; a člověk je po ní jak narozen znovu.
Naopak bláto je pro nás nejhorší špínou -
a totéž bláto je patrně příjemné vepřům:
válejí se v něm celí a bez omrzení.


Západní člověk s chutí pojídá skopové nebo vepřové maso, což u pravověrného hinduisty - důsledného vegetariána - mohlo by vést až k vrhnutí z ošklivosti.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Jestliže si myslíte, že jste zrozeni právě pro takovou potravu, jakou se teď chystáte sníst, zabíjejte sami zvířata, která chcete jíst. Dělejte to ale sami, bez pomoci tesáku, kyje nebo sekery - tak, jak to dělají vlci, medvědi a lvi, kteří zabíjejí a hned také snědí. Zkuste roztrhat vola vlastními zuby, roztrhejte vepře, jehně nebo zajíce na kousky a požírejte je tak, jak to činí ti dravci.
(Plútarchos)


Myslíte-li, že jsme tak nadobro hloupí, řekněte mi, kdo naučil divoké vepře poznávat břečťan a medvědy mandragoru a kdo jim řekl, že jsou to pro ně dobré léky?


Před popravou.

Vepřík větří v úkrytu:
sekera již - necky tu!
Sedlák - děti - čeleď již se trousí!

I kat - řezník - je tu už!
Na vepře si břitký nůž,
- ti druzí pak si naň zuby - brousí...!


Jestliže si představujeme nad upraveným masem: toto je mrtvola ryby, ono mrtvola ptáka nebo vepře; nebo nad purpurovým oděvem: to je ovčí vlna, napuštěná krví purpurového plže, tedy představy, jako jsou tyto, se dotýkají samého jádra věcí a pronikají jejich podstatou, takže vidíme, jaké ve skutečnosti jsou.


Zdálo se mi, že jsem vstoupil do těla vepře, že pro mne nebylo snadné se z něho dostat a že jsem si provaloval štětiny v nejblátivějších bažinách. Byla to jakási odměna? Cíl mých tužeb, nepatřil jsem už lidstvu! Takto jsem si sen vyložil a měl jsem z něho víc než hlubokou radost. Ta proměna byla v mých očích vždy jen vysokou a velkomyslnou ozvěnou dokonalého štěstí, na něž jsem už dlouho čekal. Konečně přišel, přišel den, kdy jsem se stal prasetem! Zkoušel jsem zuby na stromové kůře; s požitkem jsem pozoroval svůj rypák. Nezbýval už nejmenší kousek božskosti: dovedl jsem povznést svou duši do největší výše té nevýslovné rozkoše.
Vrátit se do své původní podoby pro mne bylo tak bolestné, že proto dosud celé noci pláču. Kolikrát od té noci strávené pod širým nebem na pobřežní skále jsem se přidával ke stádům vepřů, abych se zase zmocnil jako dobrého práva své ztracené proměny!


Křesťanská morálka - nejzlovolnější forma vůle ke lži, vlastní Kirké lidstva.
(Kirké = zlá čarodějka ze starořeckých bájí, která k sobě zpěvem, jídlem a pitím přilákala Odysseovy druhy, aby je pak kouzelným proutkem proměnila ve vepře [viz obrázek níže] - Pozn. Mis.)


Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale rozmarná.
(Bible: Přísloví)


Lidé maso mrtvých vepřů jídají
Lidé dokonce, že maso vepřů voní, říkají
Jedno druhé nemá pohlcovat
Lotosový květ rozkvétá, kde vyvěrá pramen všeho živého


Je to lid, jenž neustále do očí mě dráždí: Obětují v zahradách, na cihlách kadidlo pálí, jedí maso z vepřů a ve svých nádobách mají polévku ze závadných věcí.
Člověk zabíjí v oběť býka i ubíjí člověka, obětuje jehňátko i láme vaz psu, přináší obětní dar i krev z vepřů dává, pálí kadidlo i dobrořečí ničemné modle.
Ti, kdo jedí maso z vepřů a to, co je hodno opovržení, dokonce myši, společně zajdou.
(Bible: Izajáš)


Všechno žvýkati a stráviti - toť pravý způsob vepřů!


Jistému Eleazarovi, jednomu z předních znalců Zákona, který byl pokročilého věku a ušlechtilých rysů tváře, otevřeli násilím ústa a nutili ho pozřít vepřové maso. On však zvolil raději čestnou smrt než život s potupou a dobrovolně šel na popraviště. Pokrm, který měl sníst, vyplivl. Těm, kdo zůstanou, tím dal příklad, jak odmítat zakázaná jídla i přes všechnu lásku k životu.
(Bible: 2. Makabejská)


Mohl bych vyjmenovat ještě celou řadu dalších výhod. Například přírůstek několika tisíc vykuchaných dětských těl posilující náš vývoz soleného hovězího v sudech, zvýšení množství vepřového masa a zlepšení přípravy dobré slaniny, již často postrádáme v důsledku přílišného vybíjení vepřů, kteří se ocitají až příliš často na našem stole, a jejíž chuť v žádném případě nelze srovnávat s chutí ani lahodností dobře narostlého, tučného jednoletého dítěte, jež se upečené vcelku stane značnou lahůdkou při výroční hostině pořádané starostou města nebo při kterékoli další veřejné slavnosti.


Tu jsou, kdož vědí, kdož mohou, v jichž rukou je věda, jež by v okamžení zničit mohla všechny idioty, všechen hnus a neplechu lidstva zlomyslnou, ale ve své temnotě bezmocnou, a kteří z nízké zbabělosti, pro zbytečnou ženskou ... na noc, prodají divochům svou sílu, nechají svět na pospas vepřům.
(Arcybašev: Lidská vlna)


Nechoval jsem si ani psa či kočku, ani krávu či vepříka, ani slepice, takže byste u mne domácí zvuky podle všeho postrádali.


Kuchařovi ať od Afriky k Rujáně
natáhnou mu hrdlo na laně.
(římský anonym: Závěť vepříka)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm