ŽIDÉ v literatuře a filosofii

21. února 2015 v 16:19 | Misantrop

Židé jsou nejosudnějším národem světových dějin: následky jejich vlivu učinily lidstvo do té míry falešným, že ještě dnes může křesťan cítit protižidovsky, aniž v sobě vidí poslední důsledek židovství.


Slovo "Žid" se musí nyní psát s malým začátečním písmenem, neboť Židé již prý nejsou národ, nýbrž "příslušníci náboženské skupiny". Ostatně si myslím, že podstata Wagnerova údajného "antisemitismu" tkvěla hlavně v jeho sporu s Meyerbeerem, jenž byl krom jiného náhodou Žid. Nebyli to tedy v podstatě "Židé v hudbě", proti komu se obracel, ale spíše Meyerbeerové v hudbě, které nesnášel. Dnešní doba má v hudbě také své "židy" a "meyerbeery". Takový Karel Gott zpívá možná dokonalým hlasem perfektní písňové formy v tutových šlágrech pro podřadné publikum - a navíc jako starý mládenec s pověstí znalce žen dobře vypadá a má dobré vystupování -, ale něco tak vnitřně vyprázdněného, bezduchého a bezobsažného se snad ani nedá nazývat hudbou.


Konec války bude svržením z nebes: bude svržením židů. V židech si egoismus vytvořil lidské zosobnění. Jejich egoismus jde tak daleko, že nejsou schopni zemřít ani pro své nejvlastnější zájmy. Duchovní zájmy nemají. Jestliže se u nás zabývali duchovními záležitostmi, pak proto, že to patřilo k dobrému tónu, anebo že do nich mohli ukládat peníze. Nemají ani smysl pro umění, ani výchovu srdce, jinak by museli v místech své koncentrace dosáhnout enormně vysoké kulturní úrovně. Norimberk neměl po 400 let - až do roku 1838 - žádné židy: důsledkem je jeho dominantní postavení v německé kultuře. Židi mezi sebou se po tři sta let navzájem požírali. My tomu říkáme filosofie, oni rabulistika. To, co je u nás hluboké pronikání do těžko prozkoumatelných zón přírody a metafyziky, a co nelze tudíž snadno postihnout slovy, to se židi pokoušejí zvládnout převracením pojmů. Židi mají nepředstavitelné nadání na komolení věcí. Zjistili, že árijci jsou hloupí na to, aby oblékli představy boha do určité dogmatiky, ale jinak strpí všechno, co se nazývá náboženstvím. Kdo nevěří v onen svět, nemá s náboženstvím nic společného. Trikem židovství bylo, že se vloudilo jako náboženství, aniž by jím bylo. Mezitím židi uspořádali rasové učení do systému a lžou. V určitém směru je to vývojový stupeň lidstva. Židi neučinili ze slova výraz myšlenky, naopak, slovo slouží k zastření toho, co si myslí. Lež je bojová síla židů. V každém životním zápase podlehnou, jen v jednom mají převahu: lžou s jedinečnou bezohledností. Lidé říkají, že židi jsou nadaní; ne to není žádné nadání spekulovat s cizími hodnotami; pouze podvádějí. Tak třeba uvidím u soukromníka obraz, považuji ho za Tiziana, řeknu, co si myslím, a udělám nabídku. Ale žid zamlčí, že obraz považuje za Tiziana, pohaní ho jako bezcenný a bez zábran ho prodá s 5000% ziskem. Namluvit lidem, že má něco cenu, co cenu nemá, a naopak, to není chytrost. Židi nedokážou vyřešit ani tu nejmenší hospodářskou krizi. Překrucují přirozeně věci tak dlouho, až široké masy, které myslí primitivně, přestanou správně chápat. Mluví dokola otřepané pravdy tak dlouho, až ten druhý utone v přívalu slov. Rozmotáte-li ty řeči, přijdete na to, že to byl naprostý nesmysl. Židi používají řeč, aby ohlupovali jiné. K tomu jsou zakládány univerzitní katedry. Teorie života praví: "Vytvoř si něco, abys něco měl." A cenu má jen to, co slouží životu. Ano, ale za tuto moudrost nikdo nezaplatí, protože si řekne: "To vím také." Jenže židi si dají zaplatit za kecy. Jejich svět se zhroutí, když je odmítnete následovat; v okamžení je všechno pryč. Vždycky jsem říkal, že židi jsou nejhloupější ďáblové na světě. Nedali světu ani jednoho skutečného hudebníka, myslitele, žádné umění, nic, vůbec nic! Jsou to lháři, padělatelé, podvodníci. Pokud to někdo z nich někam dotáhl, pak jen prostoduchostí svého okolí. Židi, kdyby je árijci neumyli, by pro špínu neviděli na oči. My můžeme žít bez židů, ale oni bez nás ne. Až si toto Evropa uvědomí, velice rychle vznikne pocit evropské solidarity. Teď žijí židé jen z toho, co zničí.


Téměř všichni známí národové obětovali hochy a dívky. Židé rovněž přinášeli takové oběti. Nazývalo se to anathema; byla to skutečná oběť a ve XXVII. kapitole Leviticu je nařízeno neušetřiti živoucí bytosti, jež byla zaslíbena. Nikde však není předepsáno, že má být snědena, je tím pouze pohroženo, a Mojžíš, jak jsme viděli, praví Židům, že nebudou-li zachovávati jeho obřadů, nejen dostanou svrab, ale že i matky snědí své děti. Pravdou jest, že za časů Ezechielových Židé asi měli v obyčeji požívati lidského masa, neboť tento prorok jim ve XXXIX. kapitole předpovídá, že Bůh dá jim pojísti nejen koní jejich nepřátel, ale i jezdců a jiných válečníků. To je zcela jisto. A skutečně, proč by Židé nebyli bývali lidožrouty? Bylo by to to jediné, co by vyvolenému národu chybělo, aby byl nejohavnějším lidem pod sluncem.


Vyskytly se dokonce celé národy, které prasata bojkotovaly. Tak kupříkladu Židé. Mojžíš dokazoval, že pojídání vepřového masa může mít za následek onemocnění pohlavními chorobami. Také se za časů Mojžíšových mnozí Židé na to vymlouvali.


Filosofie alexandrinská - žido-hellénistická, novoplatónská forma raného křesťanství a pitomých mystických spekulací, s ohniskem nákazy v egyptské Alexandrii; směs židovského bohoslovectví a řecké filosofie, zvláště platónské. Mezi nejznámější představitele alexandrinské filosofie (říkejme raději alexandrinské školy) patří Filón Alexandrijský (1. stol. n. l.), Klement Alexandrijský (1.-2. stol.) a Origenés (2.-3. stol.) - vesměs samí Židé nebo křesťané. O židovském podílu na zkáze starověké přírodní filosofie pojednali ve svých dílech dostatečně již A. Schopenhauera F. Nietzsche.


Kniha Věčná Treblinka, s podtitulem "Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté", je též velmi židovská - až moc, řekl bych. Prakticky se v ní o ničem jiném nejedná, než o takzvaném holocaustu Židů za poslední světové války. Pravý holocaust, holocaust zvířat, který se svým rozsahem a počtem zavražděných a umučených nedá vůbec s nějakým běžným, dobovým a časově omezeným protižidovským pogromem srovnávat, tu slouží jen jako příměr, i když příměr jistě s dobrým srdcem zamýšleným. Zvířata zde tedy opět vystupují ponejvíce jen jako zástupný symbol, ano, opět jako obětní zvířata. Misantrop má z četby stále nepříjemný dojem, jako by opět záleželo jen na lidech, nebo hlavně na nich, neboť - jak se pořád dokola omílá - cokoliv uděláme zvířatům, uděláme pak sami sobě. V celé knize snad nevystupuje nikdo jiný než Židé. Jako kdyby člověk musel nejprve poznat a zažít na vlastní kůži okovanou patu lidstva, aby se naučil ctít zvířata jako své bližní.


Z jedné strany je svrchovaně pravdivé tvrzení, že žena je dovedena na nejnižší stupeň ponížení, z druhé strany však, že - přece jenom vládne. Je to s ní zrovna tak jako se Židy. Jako oni svojí peněžní mocí splácejí nám svoje uhnětení, tak i ženy. "Tak vy tedy chcete, abychom byli kupci? Dobrá, my kupci vás opanujeme," povídají Židé.


Tasmánci nebo Židé, nebo kdokoliv jiný určený k likvidaci, např. zvířata, nebyl nebo není považován za stejný živočišný druh jako vrazi - jako by to nakonec nebylo jedno.


Nacisté a antisemité všech dob snad mají přece jen v něčem pravdu; totiž v tom, že Židé jsou ten nejnamyšlenější národ pod sluncem. Ale že by i nejmoudřejší? Nebo vůbec moudrý? A může si jeden národ nebo jedna víra usurpovat jako jediná nárok na všechnu moudrost světa? Já tedy nevím, ale zaobírat se a donekonečna vykládat takzvané "posvátné" texty, které jsou beztak všechny jen bezcennými podvrhy podvodníků a chorými bláboly náboženských cvoků, v tom Já nespatřuji žádný výraz moudrosti ani učenosti - spíš naopak.


Věčná bakterie lidstva - Židé a zase Židé.


Jako kdyby nikdy neválčili Židé - nejzbožnější to národ vyvolených (a proto do vily s nimi!).


Největšími znalci možností použití lží a pomluv byli vždy Židé. Vždyť i jejich celá existence je vybudována na jedné obrovské lži, totiž že se u nich jedná o náboženské bratrstvo, zatímco se to točí kolem jedné rasy, a sice kolem jaké. Jako taková ukřižovala jednoho z největších duchů lidstva s navždy platnou větou fundamentální pravdy: nazval je "největšími mistry lží". Kdo toto není schopen rozpoznat, nebo to rozpoznat nechce, nebude už nikdy na tomto světě schopen pomoci pravdě k vítězství.


Je vůbec velkým neštěstím nahlížet, že lid, jehož bývalá kultura měla sloužit naší hlavně jako podklad, nebyli Indové či Řekové nebo také jen Římané, ale právě Židé.


Židé a Egypťané prasetem opovrhovali. Staří Židé díky kontaktu s Peršany věřili, že dvě významné síly ve světě jsou Ahura-Mazda, bůh ohně, světla, života a dobroty, a Ahriman, had, bůh temnoty, zkázy, smrti a zla. Tyto i nesčetné další příklady nejenže zobrazují ďábly jako zvířata, ale také ukazují lidskou potřebu obětovat původní zvířecí bohy a degradovat je na ďábly.


Židé vůdci proletářů.

Žid staví se v čelo massy!
Proč - povím též hned:
"Milliony své tak spasí!
Ovládne jí - svět...!"


Proč chce člověk stále a stále jen žít? Jednoduché: následkem selekčního zákona udržela se zde jen taková animalia, u nichž špinavé "životní instinkty" (přesněji řečeno myšlení, že musíme za každou cenu zůstávat v záchodu, dokud nebudeme z něho vyhozeni) byly nejsilnější, neomezeně vládnoucí (Židé mezi národy, kteří octli se v podobné situaci).


Když se už Pavel chtěl hájit, řekl Gallio Židům: "Kdyby šlo o nějaký přečin nebo dokonce zločin, náležitě bych vás, Židé, vyslechl. Poněvadž se to však týká sporů o slova či nějaká jména a váš vlastní zákon, vyřiďte si to sami mezi sebou. Tím se já jako soudce zabývat nebudu." A dal rozkaz, aby je vyvedli ze soudní síně. Tu se všichni chopili představeného synagógy Sosthena a bili ho přímo před zraky soudce; ale Gallio tomu nevěnoval pozornost.
(Bible: Skutky apoštolů)


Žid Apella v tohle ať věří - časté jméno židovských propuštěnců. Poněvadž Židé platili v očích Římanů za lidi lehkověrné a pověrečné, značí Apella obecně "lehkověrného žida". Srov.: Nietzsche: Ranní červánky 3,175: "Já však těm prorokům příliš nevěřím. Credat Judaeus Apella - slovy Horatiovými."
(pozn. k: Horatius: Satiry)


A dokud nebudou pobiti všichni ti četníci, notáři, fořti a bohatí Židé, konec nebude.

Veřejné pobíjení Židů v Pobaltí (1941)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm