Každý člověk je darebák

1. března 2015 v 15:30 | Misantrop

Buď se svými zločiny proti přírodě chlubíš, jaký jsi pašák a krvežíznivec, nebo chceš všemu ostatnímu tvorstvu dokázat, jaký jsi ve skutečnosti darebák.


Každý člověk je darebák, který si nezaslouží žádné ohledy!


Ne - člověk už je prostě jen darebákem, zlosynem jeviště zvaného svět.


Svoboda! Toť se ví, ta je každému příjemná a každý by ji chtěl. Ale dejte mi ji, a stane se ze mne možná největší darebák na světě, tak je to!


Pro určité lidi je člověk s chytrou hlavou protivnější tvor než vyhlášený darebák.


"Darebáci!" láteřil Saša na adresu představených. "Fasujou milióny, ale nám z toho házejí jen groše."


U přirozeně se chovajícího člověka máš na první pohled neochvějnou jistotu, s kým máš co do činění; víš okamžitě, že je to darebák, jemuž je lépe se vyhnout.


Darebáci že se nacpávají a vystrojují, kdežto poctivci se živí drobty.
(Čechov: Pavilón č. 6)


Z toho člověka na mne jde mráz.
Nějaký darebák bude to as!


Být padouch, mizera chlap a předstírat, že si o sobě myslím opak - v tom je úděsná osobitost darebáka!
(Čechov: Darebák Platonov)


Nebylo by možné pochopit politické výkony našich učených vládních herojů na nejvyšších místech jinak, než že bychom u nich předpokládali místo patologického založení darebáckou podlost.


Končí poezie, víra v lidi, co zbývá navíc, co trans, plivanec a odvaha vyslovit ono podezření, že Bůh je totiž darebák. Lidé ovšem rovněž, ale zejména on - jen to s ním trvalo příliš dlouho a najednou to prasklo.


Jedná-li se o vynikající městskou smetánku, koná policie vše možné, aby ututlala i darebáctví nejhorší, takže mohlo by nás i napadnout, že má v tom prsty i policejní ředitel ... Konfiskováno (12 řádků).
(Hašek: Biblický případ koupající se Zuzany v novém světle)


Huby plombované kdečím: spravedlností, mírem, bezpečností, státními hranicemi, jež přece nejsou žádným korzem, vírou v Krista; přitom jste všichni darebáci.


Starosta byl ve velkých nesnázích. "Já se z toho zblázním. Kdyby alespoň někdo z těch žadatelů byl pořádný lump, tak ho vyloučíme z terna, a když se bude rozhodovat o dvou, tak se už dokáže, že jeden z těch dvou je darebák. Takhle jsou ale všichni stejní lumpové a to je právě ta ostuda, že nemůžeme jim nic vyčítat. Vždyť jsou všichni stejní darebáci."
*
První ujal se slova starosta, který prohlásil, že lituje jen toho, že všichni tři žadatelé nestojí jeden za osmnáct a druhý i třetí za dvacet bez dvou. Že jest mu velice líto, že právě takoví darebáci, jako jsou všichni tři žadatelé, chtějí být ochránci veřejného pořádku, ale že si obecní zastupitelstvo nemůže jinak pomoci, než že z těch tří darebáků musí přece zvolit jednoho.
(Hašek: Volí se obecní strážník)


Není snad anonymita pevností veškerého literárního, a tím spíš publicistického darebáctví? Proto by měla každá, třeba i zcela zběžná, a nadto nehanlivá zmínka o anonymním recenzentovi užívat jen epitet jako "ten zbabělý anonymní lump tam a tam" nebo "ten maskovaný anonymní darebák v tom a tom časopise" atd. Takový člověk je Mr. Nobody, a kdokoliv může po libosti prohlásit, že Mr. Nobody je darebák. Proto má být každý anonymní recenzent, zvláště v antikritikách, traktován okamžitě jako darebák a prevít, a nikoli, jak ze zbabělosti činí někteří tou smečkou pošpinění autoři, jako ctěný pan recenzent. Neboť při útocích je pan Anonymus bez dalšího pan Darebák.


Hilar vrhl se na dráhu dramatického kritika. Věc velmi lehká. Samé fráze. Hloupost. Podivuhodná drzost. Darebáctví.
(Hašek: Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona)


- Bůh je darebák, který víc než kdo jiný si zaslouží naši nenávist a nesmiřitelnou pomstu!
- A vy, vy nejste darebák, když k takovým ohavnostem nutíte bezbranné a nevinné dívky?
- Ha-ha-ha, "bezbranné a nevinné dívky" - to se vám povedlo, ha-ha-ha!


Nuže můj cíl bude dosažen, přispěl jsem dle míry svých prostředků, bych stvořil darebáka, o nepřítele více této ohavné společnosti, jež nás odírá.


Omlouváme rádi darebáka, který podvedl důvěřivého člověka, právě proto, že neměl hlupák nikomu důvěřovat!


Čas od času nějaký hodně prostomyslný člověk podlehne dojmu, že herec představující ve filmu darebáka, je zlý i v životě.


Bez peněz do výšky lze jen ptáku,
s penězi každému darebáku.


Člověk! S takovým výlupkem božím nemám žádné slitování. Že musí nějak zaplatit účty a uživit rodinu, to neberu. Za to se má takový lump stydět, a ne tím omlouvat svá nečestná jednání nebo se tím dokonce chlubit! Teprve až by se nemusel stát bezcharakterním darebákem, vrahem a podvodníkem a vyvrhelem přírody, teprve pak by snad mohl začít uvažovat o pokračování života.


OTÁZKA: Jsou-li zákony příznivé darebákům, co z toho plyne?
ODPOVĚĎ: Že jsou chráněny právě těmi darebáky.


Politici jsou samí darebáci, kteří by měli být s ostudou vyhnáni od jejich politických koryt a z jejich kožených křesel, aby mohli být nahrazeni těmi, kdož nechtějí mít s takovou špinavostí, jako je politika, nic společného.


Přestane-li vláda šetřit, zadluží se a zaplete se do zlých nepříjemností. Začne jako marnotratník dělat hlouposti. Nakonec se stane darebákem.


Darebáci si žijí svobodně, nevinní jsou však odsuzováni.


Armand Lanoux:
Svět je maškaráda, na níž mají úspěch především darebáci.


Tohle vydání Huysmansova románu Naruby (v edici Vokna! - zdravím, Čaroději!) mi připadá úplnější než to, co jsem měl vypůjčeno z knihovny. Některé části čtu poprvé, nemýlím-li se. A Já se rozhodně mýlit nemůžu, protože na tyhle věci mám, jak se říká, "pamatováka"! Je možné, že to tamti darebáci zkrátili? Možné to je; zkracuje se a ochuzuje všechno - proč tedy ne literatura?


Jsou snad všichni zaměstnanci dohromady darebáci, není snad mezi nimi ani jeden věrný, oddaný člověk, který třeba jen pár hodin po ránu nevyužije pro obchod, a už ho k zbláznění hryže svědomí a dočista není v stavu vylézt z postele?


Jestliže se mu zdál nějaký skutek hodný obdivu, mohl být jist, že se nelíbil lidem, mezi nimiž žil. Říkával si vždy: "Buď jsou to darebáci, anebo blázni!"


Kolektivismus je darebácká opovážlivost a jako taková musí být potlačena.


Závodčí rozhovořil se o pokroku, jak lidi na všechno přijdou a jeden jak podvádí druhého, a rozvinul novou teorii, že tahle válka je veliké štěstí pro lidstvo, poněvadž v těch patáliích vedle hodných lidí budou odstřelováni také lumpové a darebáci.


Tihle zástupci - tupci - lidu, jimž se říká posranci ... pardon - poslanci, jsou samí vychytralí darebáci, kteří sladkými řečičkami nejdřív oblbnou to stádo pitomců (tzv. "voliči": slovo odvozeno ze slovního základu vůl; voliti = počínat si jako vůl), důvěřivých jako malé děti a stejně tak nesamostatných a nevychovaných, a potom s tím stádem můžou manipulovat podle libosti jako šachista s figurkami. Výsledná vláda není tedy vláda lidu, ale vláda darebáků.


Eh fuj! Vy "vážní" tatrmani!
Vy "hrdinové" - zbabělci!
K čertu! Vy "přímí" pokrytci -
Vy darebáci - "gentlemani"!


Dva darebáci se poznají tak rychle, jako by nosili rozlišovací znaky, a hned se dají dohromady, aby kuli podvod či zradu.


"Muž ten, pane plukovníku," představoval poručík Dub Švejka, "dělá ze sebe blba, aby kryl svým idiotstvím svá darebáctví."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm