Proti lékařům

24. března 2015 v 15:59 | Misantrop

Nemám rád lékaře. Obviňuji je nejen ze zločinného spiknutí proti přírodě, neboť oni ani ne tak léčí, jako spíše udržují naživu slabé, nemocné a přestárlé, jež příroda odsoudila k zániku, ale také je stejným dílem obviňuji ze zločinného spiknutí proti zdravým a silným, neboť je svými mafiánskými čachry v zákonodárství donutili, aby museli platit lékařům prakticky za nic, jen za to, že jsou kdesi - často neochotně a arogantně - k dispozici pro případ nemoci. Věru, nebývalé moci se v nynějších časech domohl dříve potulný mastičkář, který si musel dávat inzeráty typu: "Lékař hledá nemocného"!
Lékařství - a zdráhám se vůbec medicínu nazývat lékařskou vědou - se ostatně směšně mýlí za všech dob. Zábavné a poučné na tomto neumělém kompendiu jsou vlastně jen ty směšné omyly, jichž se lékaři za všech dob a ve všech kulturách dopouštěli a dopouštějí dodnes (jako příklad za všechny jiné stačí odmítavý oficiální vztah medicíny k veganství), a jejich předsudečné představy a pověry, jichž se dosud nezbavili a jež šíří dál, učeně se tváříce. Je chybou domnívat se, že vystudovaný lékař není méně blbý než normální člověk. Stejně jako kněží, i lékaři jsou živi z pověr, strachu, hlouposti a z vlastní nemohoucnosti svých "zákazníků".


Cech lékařů, kdekoliv se s ním setkáváme, měl původně těsný vztah ke kněžství, od něhož se postupně odděloval a vydával se na zřetelnější, "vědeckou" cestu.
Ve védské době si museli lékaři sami vyhledávat pacienty, ale později byl zaveden pořádek velmi podobný našemu a pacienty si odchytávali už jen šarlatáni a jarmareční mastičkáři.


Vím, že jsou dobré léky, ale nejsem si jist, jsou-li také dobří lékaři.


Lékaři nás úspěšně zbavili vší, ale nastěhovali se nám tím do uprázdněné hlavy sami. Z osvoboditelů se stali noví tyrani. Nepřipomíná vám to něco?


Zhýčkanost a rozmazlenost lidí jde tak daleko, že za chvíli budou lékaři asistovat nejen u porodů, ale i u každodenního obyčejného sraní a mrdání!


Patnáct let zkušeností mě dostatečně poučilo; dnes uznávám jen zákony přírody a díky ní jsem získal své původní zdraví zpět. I kdyby proti mně neměli lékaři nic jiného, kdo by se jejich nenávisti divil? Jsem živým důkazem marnosti jejich umění a zbytečnosti jejich péče.


Lékaři se postupem času a silou zvyku zatvrzují do té míry, že i kdyby chtěli, nedokážou mít ke svým klientům jiný vztah než formální. Po této stránce se nijak neliší od mužika, který za chalupou podřezává berany a telata a vůbec ani nevnímá krev.
(Čechov: Pavilón č. 6)


Lékaři jsou lidi, a lidi mají svoje chyby. To už je tak v přirozenosti lidský, že se člověk mejlí až do svý smrti.


Lékaři říkají, že v některých nemocech je jistá účast božství. Stejně Nero chválil houby a nazýval je potravou bohů, poněvadž jimi otrávil svého předchůdce Claudia, císaře římského!


Když tak hýříte a v duchu přemítáte, kolik je statků, jejichž pány jste nazýváni, přicházejí k vám dobře známí katové, které vy nazýváte lékaři, kteří říkají a dělají, co je vždy právě napadne. A ti vás, jak si to zasloužíte, řežou a pálí a obvazují a dávají vám léky k užívání i zevně. A když se uzdravíte, nevzdáváte za to dík tzv. lékařům, ale říkáte, že je za to třeba vzdát díky bohům; jestliže se však neuzdravíte, vyčítáte to lékařům.


Jsem lékař. Obchoduji se lžemi. Ulehčuji, těším. Lze ulehčit někomu a utěšit ho a přitom nelhat? Jen ženy a lékaři vědí, jak je lež lidem nutna a blahodárna!
(France: Komická historie)


Lékaři by pošli hladem, kdyby všichni pacienti byli jako já, stejně ovšem advokáti, úředníci a podobné funkce, zbytečné u zdravých a moudrých lidí - kterých je ovšem stěží pět v Evropě...


Vy jste šiřitelé klamu, lékaři k ničemu, vy všichni.
Kéž byste konečně zmlkli, bylo by to od vás moudré.


Ve jménu přísahy Hippokratovy, který staví úctu k lidskému životu nade vše, vytvořili lékaři nejrafinovanější formu moderního mučení: přežívání. To mi připadá jako zločin. Došel jsem tak daleko, že jsem litoval Franca, kterého udržovali uměle při životě po celé měsíce za cenu neuvěřitelného utrpení. K čemu to je? Jestliže nám lékaři občas pomohou, většinou jsou to money-makers, kterým jde jenom o peníze, a jsou podřízeni vědě a hrůze technologie. Ať nás nechají umřít, když přijde ta chvíle, a ať nám dokonce trochu pomohou, aby to šlo rychleji.


Kdyby se do dnešních časů vrátil Molière, měl by nový námět na hořkou komedii. Mohla by se jmenovat Zdravý nemocný naruby a od původní verze by se odlišovala pouze v tom, že by v ní hlavní roli nehrál hypochondr, nýbrž jeho pravý opak - člověk zdravý, z nějž hypochondra dělají lékaři a zákon.


Proč se chtějí všechny dívky stát lékařkami? Prostě proto, že když nyní byli kněží svrženi ze svého piedestalu, převzali po nich úlohu prozřetelnosti lékaři vyzbrojení svou magií, kterou chrání mocná privilegia.


Žalář a též trýzeň hladu
výborní jsou lékaři a mistři,
kteří napraví i stáří.
(Aischylos: Oresteia)


Henry de Montherlant:
Dlouhá zkušenost mě naučila bát se lékařů stejně jako nemoci.


Maupassant, stejně jako Já, nenáviděl lékaře, ačkoliv byl později sám velmi těžce nemocný ("Doktoři medicíny jsou nevědomí a hloupí tak nápadně, že bych chtěl hnát k soudu lidi, kteří jim dali tak nebezpečné vysvědčení beztrestnosti."). Legie lékařů mu stejně nedokázaly pomoci, když v závěru svého krátkého, ale plodného života trpěl jako zvíře.


Člověče! Občane svobodný (!) svobodné (!) čs. republiky! Ruku na srdce a uvažuj: Jsi v pravdě opravdu volný a svobodný? Nenáleží tvé tělo od malička lékařům, kteří je očkují?


Divoká zvířata nemají žádné lékaře, a přece se dokáží sama dost dobře vyléčit, najít si správný lék na své neduhy a vylízat se ze všech ran, často i takových, po nichž by člověk rychle chcípnul. Většina lidí však tak samostatná není, a proto se bez lékařů neobejde. K jejich škodě - avšak k užitku šarlatánů všeho druhu.


Ke zdůraznění potřeby masožerství odvolává se člověk na vědu, lékaře, jako by oni svými názory byli neomylní v tomto směru.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Morálka pro lékaře. - Nemocný je parazit společnosti. V jistém stavu je neslušné ještě dále žít. Dalším vegetováním ve zbabělé závislosti na lékařích a ošetřovatelích poté, co byl ztracen smysl života, právo na život, by měla společnost opovrhovat.


Jmenoval se Asklépios. Moudrý Kentaur Cheirón ho vyučil umění lékařskému. Avšak Asklépios předstihl v tomto umění svého učitele. Dovedl nejen vyléčit všechny nemoce, uměl křísit i mrtvé. Pomáhal, kde mohl. Tak dosáhl mužného věku a zestárl. Byl z něho vlídný, laskavý stařec s dlouhými vousy. Nosil řasnaté roucho až k zemi a opíral se o hůl. Okolo té hole se vinul had jako obraz života, jenž se stále obnovuje. A obrázek té hole s otočeným hadem mají na památku lékaři na celém světě jako odznak svého umění.
Asklépios nikomu neodepřel svou pomoc, a tak se stalo, že v jeho zemi skoro nikdo neumíral. Toho si povšimla i Smrt a stěžovala si u Dia, že Asklépios porušuje světový řád. Zeus vyslechl stížnost a moudrého starce Asklépia usmrtil bleskem.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm