Vám stačí trocha lichotek

29. března 2015 v 15:36 | Misantrop

Toto dílo nemělo žádný úspěch. Někteří duchaplní lidé ve své vzteklé ješitnosti dokonce několik výtisků nedávno spálili. A to ani nemluvím o nadávkách, jejichž zuřivost mi neméně lichotí: autor byl prohlášen za hrubce, nemravu, nebezpečného člověka.


Sapfó:
Leckdy ti lichotky říkám
a slova tak podobná pravým pronáším.
(Ovidius: O lásce a milování)


Být velkým mužem,
který lichotky a lest
klade výš než vtip a čest,
který pletichami přízeň mámí,
se ctí, s přísahou si hraje jako s poklonami,
takto sloužit,
je v tom chvála nebo hana?


"Lichotky jsou horší než prázdná plechovka v břiše," řekl Marabu a přešlápl na druhou nohu.


Ó Lide, máš krásnou moc!
Všecko se před tebou klaní,
všecko se před tebou třese
v bázni jak před samovládcem.
Ale jsi přístupen svodům,
těšíš se z lichotek planých,
snadno se necháváš klamat.
Na ty, kdo sypou ti frází,
s obdivem otvíráš hubu,
a rozum tvůj v dáli kdes bloudí.
(Aristofanés: Jezdci)


Pygmalión říkal lichotky té mramorové bytosti, jako by byla živá, a přinášel jí dárky, jaké mívají dívky rády.


Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti.
Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku.
Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče.


GAUDENT PRAENOMINE MOLLES AURICULAE
Praenomen lahodí sluchu, který je přístupný lichocení
Výrok je z Horatiovy satiry, která kritizuje bezohlednou honbu za dědictvím. Praenomen, osobní (pozdější "křestní") jméno, zde znamená důvěrné, lichotivé oslovení (srovnatelné s dnešním důvěrným tykáním).


Vždy je člověk odkázán sám na sebe, jak v každé věci, tak i v té hlavní. Marně si vytváří bohy, aby od nich vyprosil a získal lichotkami to, čeho je schopna jen vlastní síla vůle.


DUABUS SELLIS SEDET
(Seneca Starší, Kontroverze 7,18,9)
Sedí na dvou židlích
Podle Senecy (a totéž uvádí i Macrobius, Saturnalia 2,3,10; 7,3,8) prý užil toto rčení autor mimů Laberius o Ciceronovi, čímž chtěl naznačit, že se Cicero snažil vlichotit jak Pompeiovi, tak Caesarovi.


Jan Masopust:
Rčení "člověk se chová jako zvíře" zvířata samotná velice poškozuje. Já ho beru jako lichotku... pro člověka.


FUGITE, PARTES ADVERSAE!
Zmizte, škodlivé části!
Formule užívaná při "vyhánění ďábla". Srov.: Dámy se mu jakoby jen tak úkradkem vemlouvaly do přízně a on je zase stejným způsobem odmítal. Když už však bylo těch ženských lichotek přespříliš, řekl náhle don Quijote docela nahlas: "Fugite, partes adversae! Nechte mě na pokoji, myšlenky dotěravé." (M. de Cervantes Saavedra, Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha II,62)


Lichotkou, zlatem zmásti lze
soudnost i poctivému muži;
soudce, jenž trestat nemůže,
sám posléz k zločincům se druží.


Nikdo nemůže být lichocením ani kažen - neboť ze stanoviska morálního je každý ze základu důkladně zkažen...
Co jiného je předepsané pokleknutí před trůn, titulování "Váš Majestát" - než lichocení? A co jiného je - každá zdvořilost? Směšná jest inkonsekvence společnosti, která odsuzuje šmahem lichocení a připouští, schvaluje, velebí zdvořilosti! Ta jest krotkým, stereotypním sankcionovaným druhem lichocení.
(Klíma: Chvála lichocení)


FORTUNA CUM BLANDITUR, CAPTATUM VENIT
Když Štěstěna lichotí, jen číhá na kořist
Srov.: Když lidi lichotí, číhají jen na kořist. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)


Nekaresují (nelichotí) věci, ale to, co si o věcech myslíme.
(Klíma: Bílá svině)


A přece děkuje křesťanství tomuto žalostnému lichocení osobní ješitnosti za své vítězství, - přemluvilo tím na svou stranu právě všechno nezdařilé, odbojně naladěné, všechno, co špatně pochodilo, všechny vyvrhele a spodinu lidstva.


Vědění a vzdělanost spojují se s mravní zkázou a jednotlivé vědy vznikají z lidských vad: astronomie pochází z pověrčivosti, řečnictví ze ctižádosti, hněvu a lichocení, geometrie z lakoty, fyzika ze zbytečné zvědavosti a všechny ostatní vědy, i samotná etika jako věda o morálce, z lidské pýchy.


Věda je nepřátelská člověku. Lichotí instinktu všemocnosti v nás, který vede k našemu zničení.


Skromnost je vždycky spojena s licoměrností a je to jistý druh lichocení, které je tím účinnější, protože nevtíravě dělá druhému dobře, nemate jej v jeho blaženém sebecitu.


Jidášská láska.

Jdi, maličká, jdi!
Tak sedlák kravku hladí!
Lichotí jí - poplácává!

Zatím jde jí - o hlavu! -
Sedlák ji na popravu
řezníkovi zaprodává...!


Všechny myšlenky, které lidé svorně přijímají, jsou myšlenky, které lichotí jejich ješitnosti nebo jsou v souladu s jejich nadějemi, myšlenky útěšné - a málo záleží na tom, mají-li pevný základ nebo ne.
Největší hodnoty zahynuly možná beze stop. Ten, kdo pohrdá slávou, stojí výše než ten, kdo ji dobývá lichotnými slovy.
(France: "Nepiš")


Navzájem sebou opovrhují, a navzájem si lichotí! Navzájem se chtějí předstihnout, a navzájem si ustupují s úklonami!


Mravní zákon nutí lidi, kteří jsou doposud zvířaty, aby žili jinak než zvířata, a to je jim nesporně proti srsti, ale také jim to lichotí a dodává sebejistotu; a protože jsou domýšliví, zbabělí a požitkářští, ochotně se podrobují tomuto nátlaku, který v nich pěstuje marnivost a z něhož čerpají jak pocit svého současného bezpečí, tak i naději na své budoucí štěstí. To je podstata každé morálky...
(France: Ostrov Tučňáků)


Zaslechl jsem náhodou, že prý vypadám jako Jožin z bažin. Ó, ano, ano, to beru! Kdybych byl ješitný, tak by mi to lichotilo! Vystupuji z bažin, žeru hlavně měšťáky, jmenuji se Jožin!


Někdy, když se přirovnávám k jiným lidem, mám pocit, že jsou mi bohové příznivěji nakloněni než jim, aniž jsem se o to - pokud vím - jakkoli zasloužil; jako bych měl od nich jakousi záruku a ubezpečení, jaké moji bližní nemají, jako by právě mne výjimečně vedli a chránili. Já si nijak nelichotím, ale oni - mám-li tomu věřit - lichotí mně.


Jsem první spisovatel, který se neprostituuje, první skutečně svobodný umělec, jehož dílo není pošpiněno žádným přízemním čachrem! Lichotí to mé dlouhotrvající ambici.


Bůh tě chraň, světe! Neboť jsem již syt tvých řečí. Život, který nám skýtáš, je nízké živobytí, plné nuzování a omylů. Nejen že nemáš dost na té trpkosti zániku, jíž jsi pln a která tě prosycuje, ale nadto ještě klameš svým lichocením, sváděním a ošidnými sliby; ze zlatého kalichu, jejž držíš v ruce, dáváš nám pít hořkost a faleš a činíš nás slepými, hluchými, ztřeštěnými, opilými a nerozvážnými.


Dole pode mnou v lese právě rozdychtěný srnec uhání srnku. Nespustí z ní oči a stále ji sleduje na každém kroku. Kdo by nepodlehnul tak naléhavým výzvám k zachování rodu. Té srnce to možná lichotí, Já bych podobné milostné návrhy od opačného pohlaví považoval když ne za drzé obtěžování, tedy určitě za cosi zvrhle perverzního, co nepřísluší ani člověku, ani nadčlověku, osvobozenému od všech strastí a nerozumných hloupostí života na této přelidněné Zemi.


Když ubohý svatý Antonín volá na ženu: "Odejdi, zvíře!", tato hrůza jí lichotí. Je unešena, vidouc se nebezpečnější, než se byla nadála.
Ale nelichoťte si, sestry mé; neobjevily jste se na tomto světě dokonalé a vyzbrojené.


Vám stačí bonbónky a trocha lichotek - a to řekl Byron, a to byl lord, ty jedna nevzdělaná opice.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm