Chudoba cti netratí, polibte mi prdel, bohatí

29. dubna 2015 v 12:04 | Misantrop

CHUDOBA CTI NETRATÍ

Nikdo věru neuváží,
že chudoba "nic nemít" blaží.
Ten plove lehce, vesele,
kdo nahý je, nic na těle.
Jen chudý chodí s písní v lese:
nic neztratí - i raduje se.


Moudrého chudoba trýzní méně, než by ho trestalo bohatství.


Chudoba cti netratí,
(a někteří přidávají:)
polibte mě v prdel, bohatí.


Z hlediska těch, pro které bohatství znamená hojnost předmětů, musí život lovců-sběračů vypadat jako chudoba. Ale z jiného úhlu může vypadat jako svoboda. Přikláníme se k názoru, že lovci-sběrači jsou chudí, protože nemají nic; snad by bylo lépe považovat je proto za svobodné.
Svoboda lovců-sběračů měla své hranice. Jejich množství omezovaly infanticida, geronticida a sexuální zdrženlivost. A opět by se dalo říct, že tyto praktiky vyvěraly z jejich chudoby; ale právě tak dobře mohly být způsobem, jak si udržet svobodu.


I když rodiny těchto lidí žijí v hojnosti a blahobytu, přesto oni sami se rozhodli být jako tuláci, kteří se potulují z místa na místo a žebrají si o jídlo. Tyto lidi šlechtí jejich vědění a jejich chudoba jim není na hanbu.


Kdo málo má majetku, tím méně je majetkem jiného: pochválena buď malá chudoba!


S málem se spokojující derviš může dokonce sám sebe přirovnávat ke knížeti; vždyť opravdový žebrák je jistým druhem krále. Chudoba rodí odvahu. Rozhodl se, že nebude uznávat pozemské statky a jejich hodnotu, že nebude žádat nic nebo málo z toho všeho, a toto rozhodnutí rodí v něm bezstarostná blaženství. Místo toho, aby hledal úzkostný majetek, v myšlenkách rozdává země a poklady a vysmívá se tomu, kdo je skutečně měl a ztratil.


Večer Burlap zpracovával námět františkánské chudoby.
"To byly doby, kdy chudoba znamenala ideál uskutečňovaný v praxi. Půda skýtala veškeré potřeby těm, kdo z ní žili; každý sedlák byl z velké části svým vlastním řemeslníkem, pekařem, zelinářem. Byla to společnost, pro kterou měly peníze dosud poměrně malý význam. Lidé je většinou skoro ani nepotřebovali. Své zboží směňovali přímo - domácí potřeby vlastní výroby a plody štědré země - a tak neměli zapotřebí vzácných kovů, za něž se zboží kupuje. Ideál chudoby svatého Františka byl tehdy uskutečnitelný, protože dával za příklad způsob života, jenž se nikterak nelišil od skutečného života jeho současníků z nižších vrstev. Svatý František vyzýval jednotlivce, kteří nežili z práce svých rukou nebo měli úřední funkce - tedy ty, kdo byli živi hlavně z peněz -, aby se živili tak jako jejich bližní z nižších vrstev, to jest přímo věcmi. Ovšem dnes je tomu docela jinak! Dnes vládne dělba práce, žije se jen z peněz, ne ze skutečných věcí, prodlévá se v abstrakcích, ne v reálném světě tvorby. Ideál svatého Františka připadá modernímu člověku fantastický, úplně ztřeštěný. Ze vznešené paní Chudoby se v dnešních poměrech stala málem nádenice v zástěře z pytloviny a v děravých botách... Žádnému rozumnému člověku by se ani nesnilo, aby ji následoval. Kdyby si někdo takovou odpudivou Dulcineu zvolil za svůj ideál, musel by být ještě větší blouznivec než Don Quijote. V naší moderní společnosti je františkánský ideál neuskutečnitelný. Chudobu jsme lidem zošklivili."


Jak ohromné vnitřní hodnoty se vyhazují za vnějškový cíl! Kde je ale vaše vnitřní hodnota, když pošilháváte po bohatém sousedovi? když už nemáte víru ve filosofii, která chodí v hadrech, ve svobodomyslnost toho, kdo je bez potřeb? když je vám k smíchu dobrovolná idylická chudoba a život bez zaměstnání a bez manželství, které by velmi dobře slušely těm duchovnějším z vás?


Neslavné ústraní totiž a chudoba tuhá
s životem sladkým a klidným se nezdá být spjata,
jako by otálela už před prahem smrti.
Od té aby se lidé co nejdále octli,
hnáni zbytečnou hrůzou, a prchli co nejdál,
z občanských válek si shrabují jmění, své statky
na vraždu vršíce vraždu si zdvojují chtivě,
při smutném bratrově pohřbu se radují krutě
a pokrevný stůl v nich vzbuzuje bázeň i záští.


Spíše se snese smrt, nežli chudoba, která musí chodit od domu k domu. Nejhroznější však je, když chudák musí prosit o podporu člověka lakomého, povahou špinavého.


Ve světě, který slovy vždycky uctívá ctnost, bývá chudoba často považována za trest.
(Leopardi: Myšlenky)


V zemských oblastech, kde lidi díky klimatu nemusejí pracně dobývat potravu, ani se nemusejí lopotit s dřívím a uhlím na zimu, a kde je málo obyvatel, tam je nejlepší život. Chudoba tam je příčinou toho, že vzduch není otráven výfukovými plyny, a že lidi netrpí civilizačními chorobami, včetně duševních poruch. A tomu se u nás říká zaostalost!
Mnozí ekonomové se hrozí toho, co bude, až vyschnou současné zdroje energie. Co bude až dojde ropa? Já říkám, že i kdyby zítra došla ropa, tak je pozdě. Už aby to bylo! Oni: "Ale to bude chudoba." Já: "Už aby byla!" Vyznávám chudobu, protože životu se daří nejlíp v chudobě.


Jako by nebyly zasadily pokora, cudnost, chudoba, jediným slovem svatost, životu posud nevýslovně více škod než kterékoli hrůzy a neřesti...


Člověk je tím bohatší, čím víc je věcí, kvůli kterým si nemusí dělat hlavu. Takže jsem byl vlastně boháč, aniž to jakkoli odnesla má chudoba.
Dejte mi chudobu, která se raduje z pravého bohatství!


Chudoba je sestrou ducha vynikajícího.


Příběh o Thalétovi z Milétu: Vypráví se v něm o jednom nápadu, jak vydělat. Když mu lidé pro jeho chudobu vyčítali, že je filosofie neužitečná, tak prý, protože na základě pozorování hvězd předvídal, že bude veliká úroda oliv, složil již v zimě něco málo peněz jako zálohu a získal za nízkou cenu do nájmu všechny olivové lisy v Milétu a na Chiu, neboť nikdo nepřišel s vyšší nabídkou. Když potom nastal pravý čas a mnoho zájemců se náhle a současně začalo shánět po olivových lisech, pronajímal je za tolik, za kolik chtěl. Získal prý mnoho peněz, a dokázal tím, že pro filosofy by bylo snadné zbohatnout, kdyby chtěli, ale že bohatství není tím, oč usilují. Tak tedy podal Thalés podle vypravování důkaz o své moudrosti.
(Aristotelés: Politika)


CANTABIT VACUUS CORAM LATRONE VIATOR
Poutník bez groše lupiči tváří v tvář si bude zpívat
Srov.: Nahého ani sto zbojníků nemůže obrati (Komenský); Zadku holého neobloupíš; Kde nic není, ani čert nebere; Chudoba bezpečna, a proto vesela.
*
CAUSAE PERDUNTUR, QUAE PAUPERTATE GERUNTUR
Jsou ztraceny pře, které vede chudoba
*
E TENUI CASA SAEPE VIR MAGNUS EXIT
(Seneca Mladší, Listy Luciliovi 66,3)
I z prostého domu vychází často velký muž
Seneca se domnívá, že schopnosti a morální kvality člověka se prosadí i přes nízký původ a chudobu. Srov.: Chudoba cti netratí.
*
BONAE MENTIS SOROR EST PAUPERTAS
Sestrou poctivé mysli je chudoba
*
HONESTA RES EST LAETA PAUPERTAS
(Seneca Mladší, Listy Luciliovi 2,4)
Veselá bída je pěkná věc
Seneca cituje myšlenku Epikúrovu: kdo nese svou chudobu vyrovnaně, není chudý.
*
IN PAUPERTATE, QUIS AMICUS, NOSCITUR A TE
Kdo je tvůj přítel, to můžeš jen v nouzi a chudobě poznat
*
TUTA EST HOMINUM TENUITAS, MAGNAE PERICLO SUNT OPES OBNOXIAE
Chudoba je pro člověka bezpečná, velkému bohatství hrozí více nebezpečí


Mělo by se omezit spíše plození dětí než majetek, takže by se děti nesměly plodit nad stanovený počet. Ponechá-li se však v plození dětí úplná volnost, jak je tomu ve většině obcí, musí to způsobit chudobu občanů a chudoba zase povede k rozbrojům a k zločinnosti.
(Aristotelés: Politika)


Řecku byla dána do vínku chudoba. Ale řečtí občané se učí statečnosti a též samy zákony je k tomu vychovávají. A protože vynikají statečností, snadno překonávají chudobu a odolávají otroctví.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm