Floralie: Na počest bohyně Flóry

19. dubna 2015 v 15:03 | Misantrop
Sandro Botticelli: Flóra (1482)

Floralie byly ve starém Římě šestidenní slavnosti jarní vegetace a kvetoucí přírody na počest bohyně Flóry. Začínaly vždy 28. dubna a končily 3. května rituálním vypouštěním zajíců na svobodu a vyháněním koz na pastviska (srovnej s českým lidovým pořekadlem: Máj - vyženem kozy v háj); zajíce a kozy proto, ježto tato dvě zvířata (podle Ovidia) symbolizovala plodnost a dovádivost. V Řecku měla bohyně Flóra svůj protějšek v nymfě Chloridě (1. p. Chloris).


DUM LOQUITUR,
VERNAS EFFLAT AB ORE ROSAS:
"CHLORIS ERAM,
QUAE FLORA VOCOR."
(Ovidius: Festi 5,195)
*
A když promluvila,
rty vydechla jarní růže:
"Já zvána byla Chloris,
kterou teď Flórou jmenují."
(Ovidius: Kalendář 5,195)

Flóra na římské fresce

Přichází Vesna a Venus, před nimi kráčí
Venušin křídlatý posel a Zefyru v patách
matka Flóra jim všady plnými hrstmi
nádherné barvy a vůně do cesty sype.

Flóřin triumf (1560)

Nuže prohlédněme si flóru dávnověkou.
Toto je růže, jedna z posledních,
jež kdy kvetly celkem bez užitku.
A statisíce takových růží bralo
nejlepší půdu klasům obilí.
Byla to milá hračka velkých dětí.
A je to zvláštní, jak si lidé hráli
a lidský duch jak obsypával jejich květy
poesii a naději a víru,
a ukolébával se blouznivými sny
a marnil přitom nejcennější síly,
zatímco životní cíl ležel ladem.
Jako starou zvláštnost opatrujeme tu
dvě taková díla.

"Občas poškádlím múzu básnictví, ovšem soustavně obcuji jen s bohyní Flórou."

Ferdinand Keller: Flóra (1883)

Mosè Bianchi: Flóra (1890)

Alexander Roslin (1718-1793): Flóra čili Hébé

A ještě jedna Flóra: jako moderní fotoakt
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm