Můj stan - můj hrad

24. května 2015 v 13:36 | Misantrop

Koneckonců i ten obyčejný stan je lepší než drahá chata či chalupa, kvůli níž se člověk zadluží, platí za ni, nadře se na její výstavbě a pak si jí stejně užije jen v létě o víkendech nebo o dovolené. Já jsem svobodný; mohu se toulat kam libo jako stěhovavý pták, jako Wandervogel, a všude, kde najdu kousek místa na stan a klidné ústraní, tam všude může být můj domov.


Opravdovou radost ze života jsem poznal až coby mladík po vojně, a to v lese, pod stanem. Jako teď.


Já mám v lese stan, a ani byste jej nenašli. Je tmavěmodrozelený a přirozeně tam zapadá. Organicky jako ptačí hnízdo. Žádné odpadky v okolí. Ani jediná větvička zlomená. Jediný kámen neopustil své původní místo. Integrální součást přírody. A tam někde jsem i Já. Jsem šťastný, že jsem takový.


"Divoká svoboda"! Stačí vyslovit tato slova nebo jen na ně pomyslet - a okamžitě se mi nevybaví nic jiného než Já sám, osamělý misantropický poustevník, sedící na velkém plochém Kameni Meditací před svým stanem, jehož oči, které nelhou, upřeny jsou v širou dál, leč vnímají jen ticho a les.


Venku je krásně teplo a na dílně ještě větší. Lítal jsem zpocený od jednoho lisu k druhému jako pouťový maňásek. V takových dnech - v takových krásných dnech! - mě práce sere o to víc. Radši bych byl někde v lese pod stanem.


Jít někam za město, do lesů, a postavit si tam stan jako svobodný člověk, byť na pár dní, týdnů či měsíců, je již dnes něco jako pravěký atavismus, téměř ilegální činnost, skoro zločin!


Těším se na jaro, až budu moct zase sbalit stan a odejít daleko, daleko od lidí do lesů a skal, kam ani jediný lidský zvuk nepronikne.


Sprchlo, stan je pokrytý kapkami deště. Kolem hopká červenka. Je to tak krásné!


Bloumat krajinou, v každé vesnici se zastavit na občerstvení a rozbít stan a přenocovat, kdykoli se mi zachce - to mě uspokojuje.


Tvoje oči spatří zemi rozprostírající se do dálky. Tvé srdce bude rozjímat o někdejší hrůze: Kde je ten, kdo předpisoval daně? Kde je výběrčí? Nespatříš už nestoudný lid, lid temné řeči, která se poslouchat nedá, směšného jazyka, jemuž rozumět nelze. Tvé oči spatří nivu poklidnou, stan, který nebude stržen, jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy. Neboť tam je to místo, kde jsou řeky, říční ramena přeširoká; nevydá se tam veslice a vznosný koráb tam nepřepluje.


Oknem stanu se dívám přímo do koruny dubu. Poslouchám ptáky a usínám. Tohle je můj pravý Reinlebensborn.


Stalo se mi už několikrát, že jsem si někde postavil stan a šel okolo nějaký Parchant Hajzlovič:
"Kdo vám (ti) dovolil postavit si tady stan?"
Teprve samota, v níž musím spoléhat jen na sebe a rvát se sám za sebe, neustále hájit moji anarchii a svobodu, mě zmužila. Můj stan - můj hrad! Ode dneška budu na podobné nesmyslné popichování s cílem potrápit odpovídat vyzývavě a arogantně. Příkladně takhle:
Parchant: "Kdo ti dovolil postavit tady stan?"
Já: "My si tykáme?" (vytahuje mnohoslibně kudlu); nebo:
Parchant: "Kdo vám dovolil postavit tady stan?"
Já: "Jak vám! Ty vidíš, že by nás tady bylo víc?? Já jsem tady sám!"; anebo:
Parchant: "Kdo vám (ti) dovolil postavit tady stan?"
Já: "OSN, když se tak blbě ptáš, ty sráči!"
Opravdu jen málokdy najdu takové místo pro stanování, aniž by se v blízkosti nepotloukala verbež. To něco signalizuje. Antika měla zřejmě víc pochopení pro filosofy. Takového Diogena by dnes Alexandr Veliký nelákal do paláců, ale asi by se ho rovnou zeptal:
"Kdo ti dovolil postavit si tady ten sud?"


Pouhý stan ovšem není bytelná chalupa z kamenných zdí; nenechaví lidáci mívají proto pocit, že když naleznou v lese stan, že se na něj nevztahují majetnická práva a že do něj tedy mohou lézt, jak se jim zlíbí. Někdy mám chuť vyrobit si na stan cedulku s nápisem SOUKROMÝ MAJETEK. NEDOTÝKAT SE!


Ale je to trampování stejně fajn. Ležím právě ve stínu stanu a nechávám se ofukovat příjemným vánkem. To je veget!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm