Tleskejte, přátelé!

23. května 2015 v 12:00 | Misantrop

Nechystám se získat si váš uznalý potlesk svým důvtipem a humorem.


Mně vadí i to obhroublé plácání publika dlaněmi o sebe, jako někde na sjezdu ÚV KSČ. Odporný zlozvyk, tenhle potlesk! Zlámat, zpřerážet, uřezat jim ty nenechavé pracky! Svázat do kozelce ty plácavé nekňuby! Pleskají rukama o sebe jako cvičené opičky v cirkuse. Nanejvýš bych ještě snesl přejemnělé aristokratické, sotva slyšitelné pleskání prstů jedné ruky o prsty ruky druhé, místo toho humpoláckého ohlušujícího mlaskání jako někde v salaši, kde se při cymbálovce, a mimo rytmus, plácají opilí bačové do stehen.
Jak ten potlesk vlastně vznikl? Kterej idiot s tím začal první? A kteří idioti se k němu přidali? Jak se jen dokážou takhle idiotsky sjednotit? A jak se taková pitomost mohla vůbec ujmout? To mi řekněte! Jeden idiot začne plácat rukama, v podstatě začne rušit, a ostatní se k němu přidají? Vždyť je to plácání rukama o sebe tak směšné a tak nesmyslné! A idiotští účinkující se děkují, uklánějí jako kašpárci na drátkách, ukazují jeden na druhého, jako kdyby na sebe vzájemně svalovali nějakou těžkou neodpustitelnou vinu, sami dokonce podněcují to publikum k potlesku, považují jej idiotsky za projev uznání. Přitom i na školním představení zvláštní školy se tleská úplně stejně místním idiotům! To mi vysvětlete! Jednu teorii bych měl, ale nepředpokládám, že bych si za ni vysloužil potlesk, poněvadž by ukazovala lidi v nepříznivém světle jako tupou bandu idiotů bez individuality a bez mozku.


Přehrávám si obligátní pásek, ale Beatles téměř není slyšet pro nepřetržitý potlesk, asi tak jako není slyšet Velkého Maa pro nepřetržitý potlesk.


Mně stačí jen vzdělanců potlesk, jak řekla
odvážná Arbuscula, když vypískal dav ji, jímž zhrdla.


Odměřený potlesk při koncertech vážné hudby, to je rituální záležitost lůzy, stáda.


Nejvíce potlesku dnes sklízejí sofisté negativistické školy, kteří se pro svou neschopnost tvorby veškeré tvůrčí činnosti vysmívali.


Asketický ideál ukazuje tolik mostů k nezávislosti, že se filosof při naslouchání příběhům těch odhodlaných, kteří jednoho dne řekli Ne vší nesvobodě a odešli do nějaké pouště, neubrání niternému jásotu a potlesku.


Podle mého názoru je lidský život podoben jedné z těch slavností, které se konají za účasti celého Řecka a jsou spojeny s výpravnými hrami. Tam někteří hledají slávu a čestný věnec v sportovním zápolení, jiné tam přivádí zisk a výdělek při kupování a prodávání, a je také určitá skupina lidí - ta je nejušlechtilejší -, kteří se neshánějí ani po potlesku, ani po výdělku, ale přicházejí tam jako diváci a pozorně si prohlížejí, co a jak se tam děje.


Palmy Kunkel papoušek
před potleskem utíká.
Ať má radost nebo vztek,
ani slůvka neříká.
(Morgenstern: Papoušek)


Jak by se asi cítil polichocen virtuóz hlasitým potleskem, kdyby věděl, že se jeho publikum až na jednoho či dva skládá ze samých úplně hluchých, kteří, aby vzájemně skryli svou vadu, horlivě plácají, jakmile vidí v pohybu ruce slyšících? A což teprve, kdyby vešlo ve známost, že oni předtleskávači se často nechávali podplatit, aby nejubožejšímu šumaři připravili bouřlivý aplaus!


Celý Řím má moje verše rád
a tleská jim
Z ruky do ruky jdou napořád
každý nosí si je pod paží


Pro mne svět existuje ze své vnitřní síly a sám sebou. U Spinozy je však jeho substantia aeterna, vnitřní podstata světa, kterou pojmenovává Deus, i podle svého morálního charakteru a hodnoty Jehovou, Bohem stvořitelem, který souhlasně tleská svému stvoření a shledává, že všechno dopadlo výtečně, πάντα καλά λίαν.


Jób si mezi námi výsměšně tleská a má mnoho řečí proti bohu.


Vzájemné vraždění lidí mě ani trochu nedojímá, naopak tomu tleskám.


Robotizace práce se nezdařila, ale zvuk hudebních nahrávek je čím dál lepší. Kdepak jsou dnes analogové záznamy z magnetických pásků? To byla hudba jak za zdí, jak přehozená vlněnou dekou. Ty staré kazety, co mám, málem už ani neposlouchám. Moderní kompaktní disky jsou asi největší technická vymoženost, jíž upřímně tleskám.


Lid mě syčením vítá, však doma sám sobě já tleskám.


Copak o to, když se navzájem vyvražďují lidé, tak mi to nevadí, naopak tomu tleskám; mně však nejvíc vadí to, že lidské představy o přírodě, jako o místu nelítostného boje o přežití, jsou stále živé, i nyní.


Všichni tajtrlíci v lokále se div nepotentočkujou radostí. Kdybyste tam zůstali sedět dost dlouho a poslouchali, jak všichni ti šašci tleskají, začli byste nenávidět všechny lidi na světě, na mou duši, že byste začli.
Na mou duši, kdybych já byl klavírista nebo herec nebo něco a tyhle tupci by mysleli, že jsem senzační, tak by mě to asi dohnalo k šílenství. Já bych vůbec ani nechtěl, aby mi tleskali. Lidi vždycky tleskaj tomu, čemu nemají. Kdybych já byl klavírista, tak bych asi hrál někde v almaře.


PLAUDITE (CIVES) ACTA EST FABULA
Tleskejte (občané), hra skončila
V této nebo podobné formě (hra je u konce, diváci zatleskejte nám a zítra přijďte zas aj.) obvyklý závěr komedií Plautových a Terentiových.
*
PLAUDITE, AMICI, FINITA EST COMOEDIA
Tleskejte, přátelé, komedie skončila
Údajně poslední slova Beethovenova. Je to buď parafráze výše uvedené závěrečné formule starých římských komedií, nebo posledních slov "božského" Augusta, který pronesl obdobný obrat řecky (zatleskejte nám a mějte se dobře).


Radujme se: smrtí lidstva byl spasen svět. Sehráli snad lidé svůj tragický výstup jen pro naši katarzi? My se však nebavili, když oni sváděli svůj odvěký boj proti přírodě a své bitvy životní. Ne, my jen po očku hlídali času běh a těšili se, kdy už bude konec tomu trapnému kusu jménem "Tragédie lidské jsoucnosti". Nyní již opona padá. Tleskejte, přátelé!

Hieronymus Bosch: Plaudite
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm