Ze všeho se staly povinnosti

22. května 2015 v 13:28 | Misantrop

Učili mě čemusi o povinnostech a podobných věcech, v něž jsem taky tak dlouho věřila. Ze všeho se nakonec vždycky staly povinnosti - povinnosti.


Otroky naší doby jsou nejen všichni ti tovární a horní dělníci, kteří, aby existovali, musejí se prodávat v plnou moc pánů továren a dolů, otroky jsou i skoro všichni majitelé půdy, kteří neskládajíce rukou, na cizích polích pracují o cizím obilí a sklízejí je v cizí humna, nebo obdělávají svá pole jen za tím účelem, aby upláceli procenta bankéřům z nesplatitelných dluhů, - stejnými otroky jsou i všichni nesčíslní lokajové, kuchaři, panské, podomci, kočí, lázeňští sluhové, číšníci apod., kteří po celý svůj život konají povinnosti, jež se úplně příčí lidské bytosti a jsou protivny jim samým.


Ať člověk pronikne lehkomyslnými projevy k tomu, co se děje uvnitř srdce, ať uvažuje, jaký je to stav, kde všichni lidé si musí lichotit a ničit se navzájem, kde se stávají nepřáteli z povinnosti a pokrytci svými zájmy.


"Ty si ho vezmeš z mého otcovského rozkazu a on tebe z povinnosti úřední!"


Většinou plnili své povinnosti bez zájmu a jen z jakési setrvačné poslušnosti.


Je lépe, nudí-li manželka svého muže nedostatkem duchaplnosti, avšak koná-li věrně své povinnosti. Tady, jako ostatně všude, je náboženství nejjistější oporou despotické moci.


Není kdy obírati se samým sebou, všecko je zaměstnáno: povinnosti, společenské styky...


Auguste Comte:
Sociální pozitivismus uznává jen povinnosti - pro všechny a kvůli všem. Jeho neměnné společenské stanovisko nepočítá ani s náznakem nějakých práv, a tak to vždycky zůstává na jednotlivci. Narodili jsme se obtíženi všemožnými povinnostmi - k našim předkům, k našim následovníkům, k našim současníkům. Těchto povinností pak přibývá nebo se hromadí, neboť každý musí vracet nějakou prokázanou službu z dřívějška. Jakékoli lidské právo je tudíž zároveň absurdní i nemorální. A jelikož už nejsou žádná bohem daná práva, musí tudíž toto pojetí úplně zmizet, jakožto pozůstatek předchozího režimu, a nesmí být naprosto slučitelné s konečným stavem státu, kde zbudou jen povinnosti založené na funkcích.


Pan Hejhula už se nevrátil do Biblické společnosti.
Poslali k němu svého kazatele, smutného pána v ošumělém haveloku, který hodinu řečnil u jeho postele o spasení, povinnosti, mravnosti.
Pan Hejhula na posteli vzlykal, že už je to všechno marné, že zahyne ve hříchu a že potřebuje deset korun.
Smluvil to konečně s kazatelem společnosti na 7 K 50 h.


Stejně jako tyranie slibuje i válka přetnout pouto okolností, které váže průměrného člověka k jeho každodenním povinnostem. Jako v případě tyranie i zde je slib falešný; ale válka přeruší svět úkolů a jeho zaniklé naděje a prázdné povinnosti lze na chvíli odložit.


"Pane Samso," zvolal prokurista zvýšeným hlasem, "copak se děje? Zabarikádujete se tu v pokoji, odpovídáte jen ano a ne, působíte rodičům velké, zbytečné starosti a zanedbáváte - podotýkám to jen tak mimochodem - své úřední povinnosti způsobem vlastně neslýchaným."


V lidské společnosti se každý tak dojemně stará o druhého, že nepřekvapuje, není-li tam nikdo svobodný. V přírodě se nikdo o nikoho nestará. Člověk v tom asi bude vidět nevýhodu, že mu v nouzi nikdo nepomůže, ale tak už to prostě u nás v přírodě chodí. Špatně snášíme, je-li to jinak. Nikdo nikomu nic nesliboval; nemáme žádné dohody - nebo dokonce povinnosti! (viz zákon o poskytnutí první pomoci!). Na kraji lesa je neviditelným písmem napsáno varování: Zóna svobody. Kdo se neumí o sebe postarat, ať sem neleze!


Vypadá to, jako by se člověk nemohl s nikým stýkat, pokud z toho neplynou povinnosti, nedůtklivost a jistý stupeň otroctví. Jakmile jste se usmál jako odpověď na zdvořilost někoho neznámého, ten neznámý na vás má právo, zajímá se, co děláte, a vytýká vám, že ho zanedbáváte. Jestliže dojdete až k přátelství, každý si myslí, že má mnoho práv - vztahy se stanou povinnostmi a pouto, které vás sjednocuje, vypadá jako provaz se smyčkou na konci.


V názorech na povinnosti rodičů a dětí se od nás nesmírně liší. Protože je spojení samce a samice založeno na velkém přírodním zákoně o rozplemeňování a udržování druhu, podle Liliputánů se i muži a ženy nezbytně spojují jako jiní živočichové, jsouce puzeni žádostivostí, a jejich něžný cit k dětem pochází ze stejného přírodního zákona; proto vůbec neuznávají, že by bylo dítě nějak zavázáno otci za to, že je zplodil, anebo matce, že je přivedla na svět, což nebylo, uvážíme-li trampoty lidského života, samo o sobě žádným dobrodiním a rodiče na to ani nepomýšleli, neboť se v milostném obcování obírali jinými myšlenkami.


Bezdětné dvojice jsou vystaveny společenskému odmítání jen proto, že se vyhýbají povinnosti dodávat další potravu pro fabriky a kanóny.


Oženit se v našem monogamickém světadílu není než rozpůlit svá práva a zdvojnásobit povinnosti.


Řekové přenášeli na Olymp, co se mělo dělat na zemi. Vedeni jsouce pravdou této věty, zaplašovali z čela blažených bohů i vážnost a práci, brázdící líce smrtelníků, i nicotnou rozkoš, hladící prázdný obličej, osvobozovali je, věčně spokojené, od pout každého účelu, každé povinnosti, každé starosti, a zahálku a lhostejnost činili záviděníhodným údělem božského stavu: jen lidštější jméno pro nejsvobodnější a nejvznešenější bytí.


Znaky vznešenosti: nikdy nepomyslet na to, abychom své povinnosti snížili na povinnosti pro každého; nechtít se zbavit vlastní zodpovědnosti, nechtít se o ni dělit; své výsady a jejich naplňování počítat ke svým povinnostem.


Nesnáším potřeby, nutnosti, povinnosti, závislost, odpovědnost z toho důvodu, že se na to všechno musí myslet (MUSÍ a MYSLET).


Svobodný člověk nezná žádných obětí, povinností, ani se necítí být vázán tím, aby neznal žádné oběti a povinnosti.


Bojovat za svobodu zvířat a přitom přijít o svoji vlastní svobodu, to by byl spíš dobrý námět na grotesku, než jako scénář pro náš život. Nemám žádné povinnosti ke zvířatům, opačné tvrzení je demagogie, čpící po člověčině!


Zahyne národ, splete-li si svoji povinnost s pojmem povinnosti vůbec. Nic neruinuje hlouběji, vnitřněji než jakákoli "neosobní" povinnost, jakékoli obětování molochovi abstrakce. - Co ničí rychleji nežli pracovat, myslit, cítit bez vnitřní nutnosti, bez hluboce osobní volby, bez radosti? Jakožto automat "povinnosti"? Je to přímo návod k dekadenci, dokonce k idiotství...


"Aktivní povinnost je ta," praví Višnu-purána, "která nás nesvazuje; všechny ostatní povinnosti se hodí jen k tomu, aby nás unavily."
(Thoreau: Chůze)


Výsledkem všech těchto úvah je, že jsem se nikdy doopravdy nehodil do uhlazené společnosti plné rozpaků, donucení a povinnosti a že mi má svébytná povaha nikdy nedovolila se podrobit, což je nezbytné pro každého, kdo chce žít s lidmi.


Člověk nemá nejmenších závazků vůči ostatním lidem, ale také oni nemají vůči němu žádné povinnosti.


Svobodu si stvořiti a posvátné Ne i k povinnosti: k tomu, bratří moji, je třeba lva.


Teprve ve volné přírodě ožívá, vypraví se tam hned, jak si odbude své povinnosti, posléze už se nechce vracet a zůstává v přírodě stále déle a déle, až jednou...


ravivár, 25. července 44
Další den v lesní samotě. Nechce se mi vstávat ani nic dělat. Co bych také dělal a proč bych vstával? Nikam nemusím jít, nikde jinde nemusím být, nemám žádné povinnosti, nikoho nemusím vidět, nikoho ani nechci vidět, s nikým nechci mluvit, nikoho poslouchat, s nikým nemusím pracovat, s nikým se setkat, po nikom nic nemusím chtít... - a tak po procitnutí jen dlouho ležím a naslouchám hučení větru a frkání křídel ptáků, kteří nehlasně poletují okolo stanu.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm