A jaký sport děláte vy?

20. června 2015 v 13:45 | Misantrop

Cyvylyzace poskytuje človjeku práci a sport, náhradou za ztracený napjatý dobrodružný život v džungli. Ale práce je ničení životního prostředí a vrcholový sport ničí tělo sportovce, přesně podle oblíbené povídačky "sportem k trvalé invaliditě". Džungle je přirozená pracovna i tělocvična, zvířata tam vykonávají jen takovou námahu, která je nezbytně nutná k uspokojení jejich skutečných potřeb.


"Predestinujeme masy k odporu vůči přírodě," uzavřel ředitel, "avšak zároveň je uzpůsobíme tak, aby našly zalíbení ve všech sportech v přírodě. Přitom dbáme, aby každý takový sport nutně vyžadoval složité nářadí. Takže teď nejen používají dopravních prostředků, ale jsou také spotřebiteli průmyslového zboží."
Helmholtz Watson zpozoroval, že se liší od těch, kdo jsou kolem něho. Náhle poznal, že sport, ženy a službu obecnému blahu nemůže pokládat za to nejvyšší. V hloubi srdce věděl, že ho to táhne jinam, k něčemu jinému. Ale co to je? Ano, co jen to je?


Je dobré najít si pro sebe nějaký vhodný sport, nicméně není to nezbytné, pokud mám dost pohybu a nejednostranné zátěže v prostituci (v práci), která slouží pouze k získání papírových a kovových kýčů (peněz) na TICKET TO PARADISE. Když píšu "sport", nemám na mysli šachy, motorismus a podobně. Sport dodává tělu sílu a umocňuje sílu vůle. Sport podporuje hlubokým dýcháním vysoký obsah kyslíku v krvi, což spolu s přirozenou stravou, bohatou na vitamíny, dělá pravé divy: Jsi prakticky stále v euforii! Nietzsche psal, že bez bujné mysli se nic nedaří... Můžeš zkusit jednoduchá tělesná cvičení, jako jsou dřepy, kliky a sklapovačky. Pro začátek udělej stejný počet všech tří cviků, ale jen tolik, kolik v pohodě zvládneš, není nutné se jakkoli přepínat. Zkřiví-li se ti při cvičení námahou obličej, je to znamení, že máš přestat. Zapamatuj si číslo, kolikrát jsi provedl každý jednotlivý cvik a celý týden tolikrát denně procvič. Příští týden a potom i další postupně zvyšuj svoje číslo o jedno. Za rok se to tvoje počáteční číslo zvýší o 52. Je to pokrok, který si ani neuvědomíš, protože tě nebude stát žádnou námahu, budeš vždy cvičit s lehkostí a tvoje tělo bude nenápadně a rovnoměrně sílit. Po čase získáš návyk a tělo samo bude vyžadovat svou pravidelnou dávku, takže nezažiješ žádné vypjaté přemáhání. Před a po každém cvičení je dobré provést uvolňovací cviky, jako je mávání pažemi, kopání, shýbání, kroucení hlavou, kroužení trupem a podobně, aby svaly netuhly a kostra získala zároveň pružnost.


Fašismus! Není sice deklarovaný jako státní doktrína, ale když jsou všichni lidi fašouni, kteří si dělají sport z chytání a udávání "podezřelých živlů", co jsou platny nějaké ústavní "svobody" na papíře!


sobota, 23. června 41
A je to tady! To, čeho jsem se nejvíc bál: houbařská sezóna. A už mi tam šmejdili nějací šmejdi, posraná rodinka greenhornů na víkendovém výletě, s dětičkami, s čoklem. Motali se tady dokola jako vítr v bedně, až málem zabloudili v tomhle "parčíku" ("Kdepak to jsme?"). Ještě že nezavřou na chvíli hubu a že nosí oblečení křiklavých barev; tak aspoň pěkně slyším a vidím, kde jsou. Začíná holt houbaření - národní sport českého ksindlu.


Výhodou je nesporně to, že sem nelezou lidáci - například na houby. Je to na ně zřejmě moc daleko a moc do vršku. Tyto činnosti a národní sporty se omezují na údolí, a ani tam ne mnoho.


Šelmy naplňují zákon přírody, Křováci, dejme tomu, naplňují zákon přírody, všichni ti tvorové, jež lov živí. Ale nikoli ti, kteří loví ze zvrácené sadistické radosti, "ze sportu", jak se říká, pro trofej a podobně.


Sotva otevřu dveře, hned na mne jukne nějaký odporný lidský ksicht, jejž si tak nepřekousnutelně hnusím. Někdy doslova kličkuji na ulici, vyhýbám se obloukem chodcům; v půli cesty se třebas vracím domů, znechucen obtěžováním projíždějících a manévrujících aut nebo rozvzteklen na nejvyšší míru dorážením kdejakého z mnoha psisek, který na mne jistotně skočí hned za prvním rohem. Za takových podmínek ztrácí procházka jakýkoliv smysl. Stává se jen zbytečným martýriem bez vykoupení. Mění se v adrenalinový sport, v neurotickou hru na schovávanou a na kličkovanou.


Na ulicích je plno lidí, plno psů. Jeden zle doráží na jakéhosi opěšalého cyklistu. Bez košíku, bez vodítka, bez dozoru majitele, tudíž v rozporu s novou městskou vyhláškou. Já bych mu dal! Alespoň bych se ohradil. Ale spíš si s sebou příště vezmu pořádný klacek nebo nůž. Probít se domů z lesa a zpět je adrenalinový sport.


V roce 380 uznal římský císař Theodosius I. křesťanstvo za státní církev. Roku 383 bylo dekretem císaře Theodosia I. nařízeno uzavření všech pohanských chrámů. Tentýž zrádce zakázal r. 392 pohanské kulty a zničil mnoho pohanských chrámů. Zakázal i olympijské hry! (Ti umazanci se štítili i sportu, tělesné zdatnosti, štítili se mýdla - a hygieny v kalokagathickém smyslu vůbec!)


Mizerný stav českých lesů se až nápadně shoduje s nejrozšířenějším sportem Čechů - houbařením.


Maupassant miloval sport, podnikal dlouhé pěší túry a vyhýbal se fyzické práci. Sympaťák.


Nesmí uběhnout jediný den, kdy by mladý člověk neměl alespoň dopoledne a večer, pokaždé jednu hodinu, tělesnou výchovu, a to ve všech druzích sportu a tělesného cvičení. Přitom nesmí být zapomenut zejména jeden sport, který v očích právě mnoha "národovců" platí za surový a nedůstojný: box. Je neuvěřitelné, jak špatné mínění je o tomto sportu rozšířeno ve "vzdělaných" kruzích. Že se mladý člověk učí šermovat je považováno za samozřejmé a počestné, avšak box má být surový. Proč? Žádný jiný sport nepodporuje v takové míře útočného ducha jako box, který vyžaduje bleskové rozhodování a reakce a vychovává tělo k ocelové pružnosti.


Lidé zabíjejí zvířata nejen na jatkách, ale i na lovech, ze kterých si činí sport, zábavu pro své potěšení.
Sportovní rybářství má také mnoho stoupenců.
Je zřejmé, že pokud slovem člověk má se rozumět někdo ušlechtilý a myslící, tu nemůžeme pod druh homo sapiens zařadit takového představitele, který zabíjí zvířata pro zábavu, sport. Zabíjení pro potěšení je něčím obludným, nelidským a za takové by se mělo považovat.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Chce-li člověk zabít tygra, říká tomu sport, chce-li tygr zabít jeho, nazývá to zvířeckou krutostí.


Někdo snad namítne, že v oněch případech, kdy čeledín trýzní svěřený mu tažný skot, jedná se o člověka s nedostatečnou inteligencí. Co ale máme říci o těch, kteří s pečetí inteligence pořádají parforsní honby, při nichž uštvaná zvěř bývá v pravém slova smyslu roztrhána smečkami psů deerhoundů. Takový šlechtic nebo důstojník jest v tomto ohledu úplně roven onomu čeledínovi, ba jest ještě horší než tento, poněvadž činí tak s plným požitkem rozkošnictví, kterému říkají sport, kdežto onen čeledín činí tak z pouhého návalu hněvu.


Jako citlivý člověk jsem nenáviděl násilí a zabíjení, ať ve válce, při sportu nebo na jatkách.


Práci beru jen jako doplňkový sport, jako vítaný pohyb, bez nějž bych jistojistě ztloustl a zpohodlněl; navíc pohyb placený.


Kolektivní sporty a války mají hodně společného.
Potřeba válčit je tak silná, že v době míru, kdy není po ruce žádná záminka pro vyhlášení války, si lidi tuhle potřebu vynahrazují sportem nebo konkurenčním zápolením v tržním hospodářství kapitalistického státu.
*
Člověk nevynechá jedinou příležitost, aby se pokochal pohledem na krev. Dokonce i při podívané zcela nevinné, jako jsou dostihy a motoristické sporty, bývá vyvrcholením zážitku pád koně či havárie.
*
Civilizovaný člověk je živočišná troska. Stejný osud postihuje i domestikovaná zvířata. Sám člověk je vlastně sám sebou zdomestikovaný živočich! Od jeho celkové tělesné zchátralosti ho nemůže zachránit ani jeho dýchavičné běhání po asfaltových cestách, na nichž si ničí klouby, ani jeho upocené funění v mučírnách, zvaných "posilovny". Já taky posiluji, ale bez toho prvku dřiny. V mé tváři se po čas cvičení nepohne ani jeden nerv, ani jedna vráska nenaskočí, námaha mi nekřiví obličej. Cvičím s lehkostí a se stejným potěšením, jako když celý den bloumám po lesích. Když se unavím, tak odpočívám, ne jako člověk, jenž se strhává v práci a potom se jde dorazit do zahulené hospody. Byrokrat z kanceláře sedí osm hodin shrbený za stolem a když se večer snaží neohrabaným poklusem kolem paneláku shodit pupek, je ta hodinka sportování stejně málo. Proto jsou divoká zvířata a přírodní národy tak silní, protože mají pořád přirozený pohyb a přirozenou stravu. Jsou silní a jejich těla mají krásné tvary, a ne nafouknuté a znetvořené, jako je mají např. kulturisté.


Život je podobný sportovním hrám. Sportovci říkají: "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se." Jenže na rozdíl od olympiády, kde se poraženým nic nestane a klidně si můžou odjet domů, v životě jde o krk. Není důležité zúčastnit se! Důležité je zvítězit! Příměr života a sportu souhlasí, jen pokud jde o korupční a dopingové aféry. Ti slabí a nejistí vítězstvím, se uchylují ke smlouvání s životem - musejí život podplatit horentními sumami, které namáhavě musejí shromažďovat. Aby mohli vyhrát, cpou se anaboliky, které jim sice pomáhají držet krok, vůbec přežít, ale na druhou stranu působí ničivě.


"Máš ráda sport?"
"No... ráda třeba plavu."
"Ne, ne, já myslím opravdový sport, jako je hra s míčem; plavání je jen na to, aby se člověk neutopil."


"A jaký sport děláte vy?"
"Mívám záchvaty úzkosti."

Woody Allen sportující
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm