A přílišné mluvení nemám rád

3. srpna 2015 v 10:48 | Misantrop
Eugen von Blaas: Mluvení (1905)


Otec, matka vyučili mluvení, a svět mlčení.


Vůbec není zapotřebí tolika kravin, který lezou lidem z pusy. Vidím, jak někteří lidi kolem mluví pořád. Znám chlápka, který jako by byl na mluvení s lidmi závislý. To není pro mne.


Óšóvy knihy jsou pouhými záznamy jeho přednášek; je tedy mistrem mluveného slova, nikoli psaného - a přílišné mluvení nemám rád.


Kdypak skončí to mluvení do větru?


Nemohu se zdržet prohlášení, že se mi optimismus, kde snad není bezmyšlenkovitým mluvením těch, pod jejichž plochými čely se neskrývá nic než slova, jeví nikoli jen jako absurdní, ale i opravdu bohaprázdný způsob myšlení, jako trpký výsměch nepojmenovatelnému utrpení lidstva.


Za neustálým mluvením o "požehnání práce" vidím tutéž postranní myšlenku jako za chválou obecně prospěšného neosobního jednání: myšlenku bázně před vším individuálním.


Ten, kdo nechápe nic víc, než jediné moderní nářečí, se brzy prozradí v psaní a mluvení, neboť jeho myšlení, pevně spjaté s chudými, stereotypními formami, musí vypadat jako těžkopádné a monotónní.


Kam chce celá filosofie se všemi svými oklikami? Činí něco jiného, než že takřka překládá do rozumu jakési vytrvalé a silné puzení, puzení k skrovnému mluvení?


NULLI TACUISSE NOCET, NOCET ESSE LOCUTUM
Z mlčení nevzejde škoda, z mluvení bývá však zle


V každém mluvení tkví zrnko pohrdání.


Opravdu nestojím o styk s lidmi. Neustále vás otravují mluvením a vyžadují, abyste mluvil taky. Nezavírají v žádné místnosti za sebou dveře, aby mě náhodou nepropásli, až vylezu z mého pokoje a mohli hned kolem mne šmejdit a mluvením na mne pohnout mě taky k mluvení. Při tomhle by se každý normální člověk musel už dávno zbláznit!


Parlamentarismem nedá se ničeho dosáhnout. Je to, jako byste se pokoušel mluvením uhasit požár.


Věštby jsou plané mluvení.


Nehoň se za mluvením, zůstaň ve své chatrči a raduj se z přirozeného vztahu ke všemu, jaké to je.


SCRIBERE SCRIBENDO, DICENDO DICERE DISCES
Psaním se učíš psát a mluvením učíš se mluvit


Chytrost nám radí, že mezi svým myšlením a mluvením musíme nechat širokou mezeru.


RITE LOQUI NESCIT, QUI NESCIT RITE TACERE
([Seneca Mladší], Kniha mravních naučení 74)
Neumí v pravý čas promluvit, kdo neumí v pravý čas mlčet
Základem je biblické: Tempus tacendi et tempus loquendi (Starý zákon, Kazatel 3,7) - Čas mlčení a čas mluvení.

Sir Lawrence Alma-Tadema: Mluvení

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm