Rozumné srdce hledá poznání

18. srpna 2015 v 16:03 | Misantrop
Thomas Blanchet: Alegorie Poznání (1660)


poznání nutnosti obsahuje právo.


Člověk, jenž nenabyl poznání, stárne jako vůl; přibývá mu na váze, ale moudrosti mu nepřibývá.


Žádná forma poznání nás nesmí umrtvovat či ohlupovat.


Jaký druh poznání sleduje to vlastně jediné podstatné světa? - Je to umění, dílo génia.


Miluješ poznání. Začneš pronikat hloub a hloub - totiž jestli budeš chtít a jestli za tím půjdeš a budeš hledat - k takovým vědomostem, které budou tvému srdci moc a moc drahé.


Věřím, že perly poznání jednou podaří se mi dobrat
Jak bych jen mohl teď tak jako jiní
S očima dokořán nechat se proudem zmítat?


Malé poznání nedostihuje velké. Krátký věk nedostihuje dlouhý. Jenže to neví! Co o tom všem ví taková havěť!


Můžeš se po mnoho svých neuvědomělých let živit živočišnou potravou, ale když poznáš, co vlastně jíš a nosíš, a udělá se ti z toho poznání na blití, tak jsi vegan i bez ožralého blábolení o dobru a zlu, které nemá hlavu ani patu.


Apuleius nebyl filosof, byl jen člověk žíznící po poznání, zvláště po tzv. vyšším poznání, a tišící svou žízeň, jak jen bylo lze.
(Ferdinand Stiebitz)


Bataillův úplný člověk v podstatě odpovídá Nietzschovu nadčlověku: bytosti, která dokáže v hlubině nevědění alespoň pozvednout hlavu a vidět, kdo jí sype písek do očí, kdo jí brání v poznání, kdo ji omezuje v rozletu - totiž společnost v roli utlačovatele individua.
(Ladislav Šerý)


Nutnější než cokoliv byla by kniha jednající o všech těch škodách, utrpeních, tragédiích, jež přináší víra: jsem člověk: kdežto již přírodovědecké ne absolutně povrchní poznání řve ti tu do uší: nejsi! Jsi té havěti ze základu cizí, slétl jsi mezi ni paradoxně, tajemně, Odjinud!
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Ještě si stále dovedu dělat, co se mi zachce. To je oblažující poznání.


Dozví-li se člověk o sobě občas drsnou pravdu - třebas to, že mezi jeho masem a masem zvířat není zvláštního rozdílu, což z každého masožrouta dělá v podstatě kanibala - nemusí mu být ten šok a duševní újma z tohoto poznání hned na škodu.


Cílem života není poznání, ale bezpodmínečná donkichotiáda lásky. Kdo je toho názoru, že cílem života je poznání, ať se dá cestou věčného študenta, který sběhá všechny fakulty, až se definitivně nejen zapíše, ale i upíše stolici marxismu, ať se dá cestou nekončícího sbírání vajglů, cestou kdyby sebeponížení, ale sběratelského sebeponižování, na jehož konci leží drek: druhý se dává cestou bezpodmínečného ne poznávání, ale pronikání do lásky, tj. ne cestou sbírání vajglů, ale zcela opačnou cestou, cestou únavného, rozryvně vyčerpávajícího odhazování balastu.


Člověk je Král všech Lží. To je základní premisa vznešeného mrzoutství a také základ každého empirického poznání.


Pýthagorás, jakož i Ovidius, skutečně prakticky i teoreticky zastávali eticko-vegetariánský postoj, jakožto jediný možný důsledek filosofického poznání o proměně jedné látky, jedné duše v jinou.
(Misantrop: Doslov k: Ovidius: Proměny)


Ač zásady a abstraktní poznání vůbec naprosto nejsou prazdroj nebo první základ mravnosti, je jich přece nutně třeba k mravnímu životu jako nádrže, reservoáru, v kterém se uchovává smýšlení, vyvřelé z pramene veškeré mravnosti.


"Stárnu a přitom se stále učím."
Solón tento verš ve stáří často opakoval. V jistém smyslu bych ho mohl říci i já o svém stáří, ale je to opravdu smutné poznání, jaké jsem po dvacet let zkušenostmi nabýval - to už je lepší nevědomost.


Škola nenaučila mě nic, kromě toho poznání, že tam už nechci být a že nestačí být chytrý a dychtivý znalostí, ale že hlavní je být poslušný a hodný a nevyčnívat z řady.


Bylo by zapotřebí jisté sublimní zlovůle, poslední odvahy poznání, jež si je sebou zcela jista.


Thoreau byl něco jako Já: přírodní filosof. Nezabíjel. Přemýšlel. Pozoroval. Vžíval se. Poznával a chápal. Seton byl také dychtivý po poznání, ale jeho metody poznání byly ničivé a krvavé. Přispěl k tomu, co vidíme dnes: k ochuzení druhové rozmanitosti, k masovému vymírání.


Moudrost spočívá téměř v poznání světového, nekonečného bláznovství.


Pohoršuje mě, že kdybych přestal jíst, že bych umřel. Zaráží mě to, protože se tu objevuje naprosto nečekaně poznání, že nejsem svým pánem, že o sobě nerozhoduji. Že o mé existenci rozhoduje dva tisíce kalorií denně. Není to strašné? A není to banální, objevit tak prastarou, tak opotřebovanou poučku o věčném sváru duše a těla?


Misantropové můžou se jen smát, sami leskem poznání vysvobozeni, sami avantgarda nebytí bez bolesti, utrpení a věčného soutěžení a boje o holý život; můžou se jen smát všem rostlinám, živočichům a lidem, kteří se třesou před myšlenkou na vyhynutí jejich rodu, protože nevidí, že je to jen přízrak, co je tolik děsí.


Život je tvrdý sen, z něhož se nikdo nemůže probudit a procitnout k úplnému vědomí, k úplnému poznání. Proto všichni spící souhlasí, že život má samozřejmě být a nesmí zahynout.


Vědě se daří celkem jen za šťastných poměrů - je třeba míti času, míti ducha nazbyt, aby došlo k "poznání".


Filosofie jsou zajímavé jen jako psychické památky, schopné vysvětlit učenci různé stavy, jimiž prošel lidský duch. Vzácné pro poznání člověka, nemohou nás poučit o ničem, co není člověk.


Platón se pokouší pochopit svět rozumem, kdežto smysly, city, zvířecími instinkty, intuicí pohrdá jako druhořadými prostředky poznání. Poe přináší poznání světa naprosto mimoděk, jaksi samozřejmě a přirozeně skrze bolestně živé krajiny stínů, skrze temné hlubiny vod, skrze krásu, dojímavou až k pláči, skrze lásku a básnění; v každém okamžiku se zdá, že ví, kde je, neboť jeho obnažená podstata mu nedá spát a sny jsou neskutečně živé a trýznivé.


Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.
(Bible: Přísloví)


Jsou věci a události, jež vás ohromí svým bleskem poznání, jako za noční bouře, a vy si najednou v tom světle dokážete dát do souvislostí celý váš dosavadní život, to, co bylo pro vás dosud záhadou, anomálií, nejasným tušením.


Originále, v plné kráse zmiz! -
Jak by tě poznání as ťalo,
že vše - ať hodně moudré to či málo -
už dávno bylo vymyšleno kdys? -


Pokusíme-li se pozorovat zrcadlo o sobě, neobjevíme nakonec nic než věci na něm. Chceme-li uchopit věci, nepřijdeme nakonec k ničemu než k zrcadlu. - To je nejobecnější teorie poznání.

Giffie: Cesta za Poznáním

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm