Misantrop: Méranýchtos - 2.

22. září 2015 v 12:41 | Misantrop |  Méranýchtos

Koupání a slunění bez plavek je nejméně od počátku dvacátého století součástí velké evropské "kultury svobodného těla" (Freikörperkultur), kteroužto kulturu dalo Evropě a světu jako vždy Německo v době před světovými válkami, když ještě udávalo směr v evropském kulturním rozvoji, samozřejmě podle velkého starořeckého vzoru - snad byli Němci opravdu nadřazená rasa... I slavná indická jóga se podle tohoto evropského kulturního vzoru dnes provozuje znovu jako kdysi v úplné nahotě. V Indii samotné se často praktikovala i filosofie v naprosté nahotě. Vždyť paní Filosofie koneckonců kráčí nahá... Mahávíra chodil Indií zcela nahý. Pro pouhý nástin toho, jak jsme dnes pokročili daleko směrem do falše a nesvobody, stačí jen pokusit se představit si, jaké pozdvižení by asi vypuklo, kdyby tady a teď nějaký filosof chodil úplně nahý jako kdysi Mahávíra. S největší pravděpodobností by byl takový odvážlivec ihned zatčen jako mravně zpustlý deviant a obviněn z některého z mnoha mravnostních přečinů či dokonce zločinů za ohrožování veřejné mravnosti a mravní výchovy mládeže - jako kdysi Sókratés. Naše nemravná doba by tedy opět odsoudila pro porušení mravů asi toho nejmravnějšího člověka, jakého má, to jest nahého mudrce, který je natolik mravný a svobodný, že nic, ale vůbec nic, žádnou skutečnost, nezakrývá - tedy ani své nahé volné tělo. Naše nahé tělo je tím nejnázornějším vyjádřením naší svobody - nebo alespoň naší svobodomyslnosti. Ale naše doba a společnost jsou natolik nemravné, že právě to nejmravnější a nejsvobodnější chování pokládají za vrchol nemravnosti. To jsou paradoxy! Nahota ještě nemusí znamenat nemrav. Ale my jsme tak nemravní, že obojí automaticky spojujeme. Máme hnusnou pornografickou pakulturu, která stále žvaní o sexu - ten je přímo naším fetišem, naší modlou - máme pakulturu "hanbatých obrázků", máme pakulturu nepotřebných informací, z kterých se stejně nic důležitého nedozvíme, máme "svobodu slova", která je však potlačována a prakticky pod nejrůznějšími směšnými záminkami neexistuje - buď je tou záminkou vulgarita a obscenita, nebo sexismus, rasismus, xenofobie, propagace fašismu, schvalování atentátu na naše vojáky, dále urážky anebo nehumánnost a snižování důstojnosti člověka - za vším se však šklebí jediná odporná stvůra cenzury; máme také zpoplatnělou pakulturu, která už ani nežvaní o svobodě, nýbrž jen o demokracii, ačkoli ta "demokracie" může znamenat tu nejdespotičtější tyranii - a když může, tedy i je a bude. My nemáme skutečnou svobodu, máme jen její nedokonalou napodobeninu - a spoustu jejích náhražek místo ní. Ano, to všechno máme, ale nemáme ani kulturu opravdu svobodného těla, ani kulturu opravdu svobodné mysli. Obojí přitom patří k sobě a vzájemně se doplňuje. Svobodné tělo patří ke svobodné mysli. Možná, že kdybychom měli svobodná nahá těla, měli bychom posléze i svobodné mysli. Kdo má svobodnou obnaženou mysl, chce mít také svobodné tělo, to jest nahé. A nahý svobodný člověk bude mít jistě i stejně svobodnou mysl. Sounáležitost těla a mysli bude však platit i opačně: kdo má mysl uzavřenu, bude dbát úzkostlivě také o to, aby ani jeho tělo nebylo nikdy obnaženo. Těchto "opačných" lidí je drtivá většina; ti vládnou, ti určují, co je mravné nebo nemravné a co je povolené a co zakázané. Titíž "opační" lidé rozhodli, že nám bude zakázáno mít svobodná nahá těla a svobodné mysli. A tak nemáme ani jedno, ani druhé. Máme jen milostivě povolené okleštěné náhražky a napodobeniny, protože státy žádnou anarchii nepřipouštějí. Kdy budou konečně naše těla a mysli svobodné a obnažené? Zdá se, že nikdy. Všechno musí být pod kontrolou a nic nesmí být úplně svobodné. Jen v samotě bez lidí je pravá svoboda. Proto si přejme, aby nebylo lidí.


Vzpomeňme na starořeckou gymnastiku - cvičení, jemuž se zcela nahý (γυμνος) věnuji i Já. Pro mne osobně je koupání a opalování v plavkách natolik zrůdný mrav, že se raději nevykoupu nebo nesluním, pokud bych musel být při tom kvůli slídivým pohledům nepřejícných lidí oblečený; nejčastěji nicméně nedbám ani těch pátravých očí a koupu se klidně "na Adama" i před lidmi, pokud jich není mnoho a jsou ode mne dost vzdáleni. Nestvůrností povšechnou je vůbec i to, že je nutno být oblečený, i když je horko. V tropických krajinách s celoročním horkým podnebím je tato zrůdnost - muset být oblečen - nejnápadnější. U nás je naproti tomu zrůdné už jen to, že vůbec žijeme v tak studeném pásmu a musíme na svém k volnosti zrozeném těle nosit zrůdnost jménem oděv, abychom zde nezmrzli. Všude, ať je zima, nebo teplo, však nosí lidé šatstvo. To tedy znamená, že být nahý, rozumí se pořád, ne jen občas, to jest žít všude a stále, jak a kde to jen jde, v nahotě, znamená nebýt člověkem. Jen považme: být člověkem tudíž znamená vyznávat, vyžadovat, řídit se a podrobovat se debilní morálce, která přikazuje skrývat pohlaví a stydět se za ně. Čili zkráceně: být člověkem znamená chovat se jako debil.


"Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka." - Možná. Zcela však pomíjím význam tohoto pořekadla, jaký mu dali už adamité, že totiž podle šatů lze poznat bohatce od chuďasa; a proto, aby si byli všichni boží lidé rovni, měli by být všichni nazí jako Adam a Eva v ráji. To skutečně, jak víme, prosazovali adamité - a potíral s důsledným zápalem sám Žižka. Já však naopak tvrdím, že právě oděv srovnává všechny rozdíly mezi lidmi a že teprve v nahotě se lidé od sebe nejvíc odlišují. V uniformách - a každé krajové či módní oblečení je vlastně uniforma, neboť nevelké odlišnosti v barvě a střihu jsou zcela zanedbatelné - jen v uniformách vypadají všichni lidé stejně; teprve nahota odhalí skutečné rozdíly mezi lidmi: tu odhalí škaredý převislý pupek a zchátralou postavu, onde naopak krásné ztepilé tělo. Chudák se může lehko přestrojit za boháče a boháč v hadrech může snadno předstírat chudého; ale nahý obézní stařec nemůže nikdy předstírat, že je mladý štíhlý atlet, zrovna jako si mladá kyprá dívka - i kdyby chtěla - nemůže hrát bez šatů na postarší ženu povadlých vnad, a právě tak nahá stařena si nemůže hrát na svůdnou mladou krasavici. Jejich nahota je prozradí. K předstírání, ba i k přetvářce, potřebují vždy lidé právě nějaký druh zástěrky, tedy nejčastěji šaty. Teprve bez šatů, úplně nazí, jsou lidé skuteční, takoví, jací doopravdy jsou, a nic jim také krom těch šatů nepomůže dělat ze sebe něco jiného - málo pak zmůže dokonce i řeč, která bývá jindy tak účinná v schopnosti zastřít pravdu. Skrývat úzkostlivě nahotu a trnout hrůzou, že mě někdo cizí uvidí nahého, je pošetilé pokrytectví - asi jako když někdo napíše "p...." místo "prdel" - každý stejně ví, co se skrývá za těmi tečkami, pod spodním prádlem a za plavkami. Tak nač to vlastně vůbec skrývat, když ne právě jen z té pošetilosti a z toho pokrytectví? Neříkám, že by měl každý každému na potkání rovnou ukazovat své pohlavní ústrojí a strkat mu je před obličej, řka: "Hele, co mám!" To by byl stejně nechutný zlozvyk, jako podávání si rukou a potřásání si jimi. Přesto ani ty ruce hned neukazujeme každému na potkání, aby věděl, že je máme. Nač? Stejně každý ví, že máme ruce, a není na ně nijak zvlášť zvědav. Ruce ani jiné údy neukazujeme, ale ani neskrýváme. U pohlavních orgánů či znaků by mělo platit totéž: "Já vím, že je máte; mne to ale nijak zvlášť nezajímá, jako nemá co zajímat vás, že je mám Já. No tak máte čuráky a kundy a prsa a zadky. Co má být? Je to snad přirozené, ne?" - Ano, správně: je to přirozené. A co je přirozené, není špatné - pokud není ovšem špatná sama přirozenost člověka, která mu velí hanbit se za svou nahotu a skrývat ji. To se pak nedá nic dělat, protože lidi nepředěláš a lepšímu je nenaučíš.


A proč se máme vlastně stydět a skrývat právě pohlaví, a ne nějakou jinou část těla, stejně sprostou a škaredou, například hnusnou lidskou držku? Proč není raději nemravné ukazovat něco nepřirozeného, než přirozeného, například brýle, tetování, piercing či stříhané vlasy a oholené vousy? Proč je nemravné právě pohlaví, věc přirozená, s kterou se rodíme, zvaná též přirozením? (Všimni si, že "přirození" je lechtivé slovo; od toho je již jen krůček k tomu, považovat také slova "přirozený" nebo "příroda" za kluzká. A kde to skončí? V katastrofě, která se již dnes zpřítomňuje.) Důvodem tohoto prapodivného mravu by snad mohl být vrozený ostych z toho, že lidé se skrze svá pohlaví páří a rodí jako ta "špinavá" zvířata, kterými pohrdají a která v sobě úchylně zapírají. Ale zdá se mi, že ani tento důvod neplatí, ač je mu svou vnitřní příčinou jistě velice blízký. Jinak by se o pohlaví, o sexu, vůbec tolik ani nemluvilo. Neustále se však o pohlaví mluví, neustále se na ně myslí..., ale ukazovat se nesmí; to je vždy považováno za neslušné, často za urážlivé, dokonce za úchylné. Takže podle nich je úchylné zřejmě všechno, co je přirozené, co není jakožto přirozené zahalené, co není skryté za velkou lží v podobě malého kousku hadru. Velká pravda zakrytá malou lží - to je ta jejich morálka! (A na druhou stranu: malé pravdy odkrývající jednu velkou lež - to je zase moje morálka!) Pořád a pořád se o pohlaví žvaní a kecá a tlachá a kaňhá a klábosí, dělají se na "to" nechutné dvojsmyslné vtipy, nad nimiž se hlupáci utlemují, ale běda, ukážeš-li to pohlaví: hned hodí na tebe pohoršeně přikrývku a zavřou tě za nemravné odhalování na veřejnosti jako úchyláka, jako sprostého chlapa. Pohlaví je tedy cosi jako muslimský nebo židovský bůh: vzývat je smíš, ale zobrazit nesmíš - to je pak zle. Ale nahota a pohlaví jsou čisté, a jen sprosťák se nad nimi pohoršuje, protože je sám sprostý a napadají ho při pohledu na obnažené tělo samé sprosté myšlenky. Čistá a nevinná bytost se nad obnaženým tělem nepohoršuje, a když přece, vždy jenom v tichosti a jen tak pro sebe odvrací svůj pohoršený zrak. To je morálka čistých a nevinných duší; morálka, která nemoralizuje: jim stačí, že ony samy jsou čisté a nevinné, a po ostatních jim nic není. Přitom dokud je pohlaví nečinné, to jest nevinné, nevidím na něm nic sprostého; sprostým se nanejvýš může stát až tehdy, stává-li se činným, nebo ještě lépe: vyjdou-li najevo následky jeho činnosti, to jest: dojde-li následkem součinnosti dvou odlišných pohlaví k početí nového člověka. Tohle je sprosté! Ačkoli je pohlavní rozmnožování zdánlivě stejně přirozené jako nahota, přece každý správný nepřítel lidského rodu vidí velmi nerad, když se mu lidé rozmnožují přímo před nosem - podobně asi jako lidé zase neradi pozorují čile se množit zdivočelá hejna krys na hromadách odpadků, které sami lidé navršili před svými domy, jdouc krysám očividně k duhu nahnilá strava, kterou někdo odhodil jako nepotřebnou, ovšem nikoli za účelem pomyslného dobra krysího rodu. Vždyť vidět, že někomu prospívá to, co mne naopak ničí, je zdrojem největší nenávisti. A stejně tak ani Já zde neobhajuji lidskou nahotu z nějaké mé lidumilnosti a za účelem lidského dobra. Jsem zastánce pouze takové nahoty, která je neplodná nebo která bezprostředně předchází konečné lidské bestializaci, česky zezvířečtění. Lidem by se návrat k takové nahotě a přirozenosti beztak nelíbil a navíc by znamenala jejich brzké vymření - jež prosazuji stejně vehementně. V jednom šíleném pokusu se vědátoři pokoušeli geneticky pozměnit šatní moly tak, aby ze všech byli teplouši a nemohli se tudíž dál množit. Říkám: "Nechte je. Ať jen rozežerou všechny šaty světa! Upněte raději stejné úsilí na vlastní druh, tam by to bylo mnohem užitečnější. Co takhle udělat z celého lidstva buzeranty, aby pak nemělo jedno pohlaví zájem o druhé a hůře se tak lidé množili?" Nápad by to nebyl špatný, byť ne nový a původní. Vždyť homosexualitu připouštěli v starém Řecku právě z tohoto důvodu a stejný důvod hledejme i ve zvyku Tahiťanů vychovávat nejstaršího syna jako děvče. Ale možná že ten experiment s moly měl ve skutečnosti sloužit jen jako malá veřejná předehra k mnohem většímu tajnému pokusu s lidmi - kdo ví? A kéž by. Avšak pohlaví sama o sobě sprostá nejsou; sprosté je až lidské rozmnožování prováděné těmito pohlavími, protože jeho výsledkem je sprosťák, to jest člověk. Jenže podle té jejich debilní všelidské morálky neskrývat pohlaví, které je v klidovém stavu zcela nevinné, je sprosté a úchylné a zvrácené a nenormální a neslušné a tak dále, ale stvoření nové lidské potvory, to jest potvory, která bude odjakživa obtížena vinou zrození, potvory, která bude celý život sprostá a úchylná a zvrácená a nenormální, měřeno podle měřítek přírody, to je podle této falešnické debilní dvojaké morálky asi v pořádku. Muži a ženy se chlubí svou potencí a plodností (opak považují nepochopitelně za nemoc, kterou je nutno léčit, a ne podporovat, jak by bylo správnější a účelnější), vychloubají se bezostyšně svými dětmi, ale nástroje, jimiž ty děti vyrobili, se zdráhají ukázat, stydí se za ně, ježto tak káže morálka i zákon, a ukázat někde veřejně pohlavní orgán se považuje přinejlepším za povedený šprým. To je stejně směšné, jako kdyby byl kovář pyšný na podkovu, kterou ukul, ale styděl se ukázat kladivo a kovadlinu, jejichž pomocí ji zhotovil. Kojící matka se nestydí nabídnout kojenci mléčné bradavky svých odhalených prsů, protože tak malé dítě ji za tento přirozený úkon neodsoudí, poněvadž z toho nemá ještě rozum a nemá výchovou vštípen ten nesmyslný smysl pro morálku, který bude později důrazně požadovat, aby byla ženská prsa na veřejnosti co nejrozhodněji zahalována. Před dosud nezkaženým dítětem se matka neostýchá ukázat prsa; ale před lidmi, kteří jsou už zkažení morálkou, bude se stydět za své nahé tělo, aby ji neoznačili za děvku. To tedy znamená, že bychom pravděpodobně žádný stud neznali, kdyby nám nebyl stále a všude vnucován pod hrozbou zákonného trestu nebo všeobecného zesměšnění. Můžete mi snést kolik chcete argumentů, že jedině cenzura nahoty pomáhá snižovat počet sexuálních zvrhlíků - Já budu naproti tomu pořád tvrdit, že tyto puritánské zákazy a mravy právě ty různé pedofily a exhibicionisty vytvářejí. Kdyby bylo naprosto normální a běžné a samozřejmé být úplně nazí, nahota by nepůsobila takovým silným rozdražďujícím dojmem, jako když je tabuizována, a nenormálnost úchylů by se neměla na čem projevovat a vybíjet. Chorá společnost plodí choré jedince. Někteří lidé se prostě zblázní, když je bláznivý svět kolem nich; svět, který jim nedovoluje být přirození a mít okolo sebe přirozené jevy - když jsou například potlačovány tak přirozené věci, jako jsou pohlavnost a nahota; a pak se zkrátka u nich stane to, že těmto dříve přirozeným věcem (v primitivním stadiu), nyní však zakázaným a nedostupným (ve stadiu degenerativním), věnují víc pozornosti, než by si za normálního stavu zasluhovaly. V tom případě může naopak častý pohled na nahé lidi, muže, ženy, děti, spíše naši mysl uklidňovat, než ji dráždit. Nemohou-li se určití lidé ukájet normálně, budou se ukájet nenormálně - a úchylka je zde. Snad by nás pak naopak šokovali a přiváděli do rozpaků lidé, kteří by chodili oblečení i v nejprudčím parnu, a oblečení by se i koupali a slunili - to by byla (a je!) teprve ta pravá úchylnost! A teď považte, co si lidé všechno na podporu této absurdní morálky nevymysleli: nahota prý snižuje člověka (snad ne na úroveň zvířat?)! Ovšem samotnými tresty a zesměšněním a snížením člověka jsou pouze morálka a zákony, které přikazují stydět se za naši přirozenou nahotu. Tyto nepřirozené věci snižují člověka nejvíce, nikoli nahota, která je vždy přirozená a která by snad dokonce pozvedla člověka zpátky na úroveň ostatních zvířat, kdyby mu byla jinými lidmi povolena! A kdo by měl odvahu vzepřít se jim, sám proti všem? Já - to Já jsem se vzepřel všemu lidskému!

Jaká to odvaha,
svléknout se donaha!
Však říkám vám posté,
že není to sprosté.

Proč nejsou lidé dobří jako les a jeho obyvatelé, kteří mě přijali mezi sebe beze všeho a se vším všudy; kterým je lhostejné, že jsem úplně nahý, a kteří si mě nevšímají, když vykonávám své tělesné potřeby, jako by to mělo být něco zvláštního, neřkuli nepřístojného? Ani veverka, ani smrk, na kterém bydlí, nekamenují mě za to šiškami. Proč jsou tedy jedině lidé tak neomaleně všeteční a hrubí? Hrubá neomalenost - toť lidí znak. Co jim je po mně? A co je mně po nich? Vždyť nejsme ani jedné krve... Moře, moře, vyvrz mne už konečně na nějaký opuštěný ostrov, kde nebude nikomu vadit moje neposkvrněná nahota! Amen.

Prý necuda jsem, sprosťák chlap,
věčně svlečený a obnažený;
celá věc se má však tak,
že jsem pouze - přirozený.

Je vskutku zarážející, že něco tak samo o sobě přirozeného, nevinného a neškodného, jako je nahota, je tolik ostrakizováno a zaháněno do temných koutů; a je-li tomu přesto tak, pak to znamená, že právě tudy, skrz nahotu, vede nejspíš cesta ke skutečné, dokonalé svobodě. Vlastně snad každý, kdo se kdy svlékne donaha - plně stačí i doma v soukromí, o samotě, nebo nejlépe jen o samotě, aby ho nikdo neviděl a nemohl mu zkazit ten požitek z osvobodivého pocitu vlastní volnosti, již nahota navozuje - každý, kdo se úplně aspoň na chvíli zbaví šatů, musí okamžitě tu obrovskou svobodu zažít a zaradovat se z ní. Proto je úplná nahota všude na veřejnosti nepřípustná, jako je všude na veřejnosti nepřípustná úplná svoboda a nezkalená radost. Svobodu lze samozřejmě najít také v duchovním světě, ale nikdy to není svoboda úplná, dokud ji nedoprovází i svoboda těla v jejím nejpřirozenějším výrazu, což je tedy opět, jedině a pouze, prapůvodní nahota. Naší prapůvodní přirozeností je nahota, a tudíž také svoboda. Tomu všemu zbraňují morálka a zákony. Morálka a zákony tedy potlačují naši svobodu a naši přirozenost. A kdo vytváří onu morálku a ony zákony? Lidé. Jsou to tedy jedině ostatní lidé, kteří nám zabraňují být přirozenými a svobodnými. Jedině lidé jsou tudíž našimi nepřáteli, a nepřátele se sluší nenávidět, nikoli je milovat a ctít. Každý, kdo byl tedy někdy nahý, nemá vlastně v úctě ostatní lidi - a nejspíš je bude také nenávidět a skrývat se před nimi, protože před nimi svou nahotu skrývat prostě musí, už ze zákona a z mravopočestnosti. Výrazem přirozeného a svobodného člověka je tudíž vedle jeho nahoty i jeho nenávist k lidem - misantropie. Z druhé strany už tedy sama nahota, ač původně nevinná a neškodná, může být povážlivým vyjádřením odboje vůči celému lidstvu, které ji všude pronásleduje jako nebezpečnou nepřítelkyni, schopnou rozvrátit státy, politická zřízení, ba i každé lidské společenství a uvrhnout je do chaosu a anarchie.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm