Saturňan nelišil by se víc než já

10. října 2015 v 12:45 | Misantrop

Saturňan, na zem spadlý, nemohl by se od lidiček psychologicky více lišit než já.
(Klíma: Egosolismus, Egodeismus)


To za moudrost platilo kdysi,
obecné od svého lišit.


Podobně prvky - to říkám znovu a znovu -
ty útvary přírodní, nikoli výrobky lidské,
které by vyklopil jediný určitý kadlub,
musí se nějak lišit druh od druha tvarem.
Když tedy dovedou vzbuzovat pocity různé,
musí se atomy značně svou podobou lišit.


S lidmi se ocitáte v jiném světě, v jiném živlu. Tolik se od nich liším! Jim se dýchá dobře, Já se topím.


Já jediný se liším od ostatních, neboť ctím a velebím Matku, živitelku všeho.


"Myšičky" jsou to hodná zvířátka a už nezlobí a neokusují můj stan. Vzala si jen něco málo, co nezbytně potřebovala, Já tu díru zalepil a už na to nemyslím. Zase příklad toho, v čem se my zvířata lišíme od člověka: Člověk by mi na jejich místě rozcupoval celý stan, protože nemá nikdy dost a bere si i to, co nutně nepotřebuje, často jen proto, aby to nemohl mít někdo jiný, nebo aby s tím mohl kšeftovat.
A Já si opět uvědomuji, jako již tolikrát, čím se tak nesmírně liším od člověka. Myslím, že jsem nikdy, ani v nejútlejším dětství, neměl nic společného s touto zrůdnou stvůrou, zvanou "člověk", již lze jedině nenávidět.


Vidím je na ulicích a pozoruju jejich účesy a oblečení. Říkám si, že všichni jsme měli nějakou matku. Všichni jsme se narodili. Jak k tomu došlo, že se od všech tolik liším? Proč nemám sebemenší tušení, jaký je jejich svět? Proč mám pocit, že tak často vstupuju do zakázaného prostoru? Chovají se, jako by ulice a budovy a všechno ostatní bylo postaveno konkrétně kvůli nim. Když jsem jimi obklopen, cítím se divně, ať přijdu kamkoli. Jejich přítomnost mi připomíná, že pro mne na světě není moc místa. Téhle skutečnosti už jsem si vědom dlouho, takže jsem se s tím vyrovnal. Procházím se po ulicích, v místech, kde lidé mluví jinými jazyky a nedívají se po mně, když jdu kolem. Vrátím se do malého pokojíčku a tiše si žiju o samotě. V jejich světě jsem zločinným samotářem. Jsem ošklivé, poďobané zvíře, které stojí na vzdáleném konci kaluže a pije, v místě, kde je mělko a kde se to hemží larvami hmyzu.


Jak jsem zjistil, Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách, toulá se různě po horách světa. V toulkách hledá hlavně svobodu a poznání, v čemž jsme si Já a on hodně podobni. Avšak ačkoli by měl mít po předcích podle jména v krvi jakousi příměs misantropicky "nevrlé" krve, příliš nevrle se neprojevuje. U tohoto typu "seriózního ťunti", který je se vším a s každým smířený a bojí se vyřknout jediné silnější slovo nactiutrhačného nesouhlasu, se to dá předpokládat. V tom se tedy my dva zase lišíme. Miloslav Nevrlý je daleko, avšak Já jsem dál, byť s třiatřicetiletým zpožděním.


Ach, koho dneska svět svou chválou nezanese?
Náš věk už nevidí, čím vlastně lišíme se,
a každý pitomec má jenom přednosti.
(Molière: Misantrop)


Lidé věří, že s koncem tuhých totalitních režimů 20. století započala nová epocha svobody a zábavy. Můžeme sice více cestovat, protože už stejně není kam utéct, můžeme více nakupovat a více volně vyměňovat informace a myšlenky, pokud má ovšem o ně vůbec někdo zájem, ale to je tak všechno, čím se od nich lišíme. Samé nepodstatnosti, které by přišly tak jako tak s tím, jak by se postupně autoritativní režimy ustalovaly, cítily se bezpečnými a neotřesitelnými v základech.


Takové jsou tedy mé názory. Jistě se v mnohém liší od myšlení většiny lidí. A nelze se vůbec divit, že když se od nich lišíme svým vzezřením, že se pak tolik odlišujeme i svým učením. Myslíš si, že musíme vypadat stejně jako většina ostatních - i když ta většina je špatná.


"Objev", že člověk je třetím druhem šimpanze, není žádný objev, ale v podstatě jen převrácený fakt, že šimpanzi učenliví a šimpanzi bonobové jsou nám geneticky nejpříbuznější a že se lišíme jen ve 2 % genů.
Říkám sice "my" a "nám", ale mezi mnou a lidmi musí jistě existovat daleko větší rozdíl než mezi lidmi a šimpanzi.


Helmholtz Watson zpozoroval, že se liší od těch, kdo jsou kolem něho. Náhle poznal, že sport, ženy a službu obecnému blahu nemůže pokládat za to nejvyšší. V hloubi srdce věděl, že ho to táhne jinam, k něčemu jinému. Ale co to je? Ano, co jen to je?


Píši, poněvadž chápu vše a trpím vším, co žije, protože život znám příliš, a především proto, že ho pozoruji v sobě samém, aniž ho dovedu užívat, pozoruji ho v zrcadle své mysli.
Ať nám nikdo nezávidí, ať nás naopak litují, protože právě tím se spisovatel liší od ostatních lidí.
(Maupassant: Spisovatel)


Protože lidé nejsou stejní, liší se od sebe svými povahami, charaktery a naturely tak, jako se od sebe liší tvářemi, je každý z nich v podstatě sám, protože jiný.


Jsem podivný dvojaký tvor. Nejsem schopen ani ochoten sžít se s nenáviděnými lidmi, cizími mé nelidské podstatě. Rozpolcen takto v lidském světě ve dvě bytosti, nutně žiji též dvojím životem. Tyto dva rozdílné životy liší se od sebe vzájemně jako Den a Noc, třebaže jsou neodlučitelné jako moje tělo a duch.


Lidé se jeden druhému celkem podobají, ale bylo jich stvořeno více, aby se mohli od sebe lišit.
(Thoreau: Chůze)


Čím se lišíte od těch, na které pliváte? Ničím. Jste jako oni!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm