Plútarchos: Ágis a Kleomenés a Gracchové

9. listopadu 2015 v 19:35 | Misantrop |  Četba


ÁGIS1) A KLEOMENÉS2)

Co praví Sofokleovi pastýři o svých stádech:

Jsme jejich pány, však otročíme jim,
a i když mlčí, musíme jich poslouchat,

to zakoušejí ti, kdo spravují stát podle náruživostí a pudů davů, otročíce jim a přizpůsobujíce se jim, aby se nazývali vůdci lidu a vládci. Tak ti, kteří spravují stát, jsou sluhy davu a mají jen jméno vládnoucích.

Důkladně vytříbený a dokonale řádný muž by ovšem vůbec ani slávy nepotřeboval.

Všeho moc škodí ve všem, a v případech politické ctižádosti je to zhoubné. Neboť upřílišenost ty, kdo se dostali k veliké moci, strhuje ke zjevné zběsilosti a šílenosti.

Fókión, když od něho Antipatros3) žádal cosi nečestného, pravil: "Nemůžeš přece mít Fókióna přítelem a současně pochlebníkem." To anebo něco takového je třeba také říci davům: "Nemůžete mít jednoho a téhož člověka vládcem a poslušným sluhou."

Tak se stalo mnohým mužům, kteří spravovali stát tak, aby se zalíbili. Připoutali se totiž k davům nazdařbůh unášeným vášněmi, a později už nemohli zmatek ani odčinit, ani zastavit.

Co není čestné, je už hanebné.

Jakmile se do Sparty vkradla žárlivá láska ke stříbru a zlatu a nabývání bohatství začala následovat hrabivost a lakota, jeho pak užívání a požívání rozmařilost, změkčilost a přepych, Sparta ztratila většinu svých předností a setrvávala v nízkém a nedůstojném stavu až do těch dob, kdy kralovali Ágis a Leónidás.4)


Ágis

Leónidás tázal se Ágida, zda myslí, že byl Lykúrgos spravedlivý a řádný muž. Když Ágis přisvědčil, pravil Leónidás: "Kde tedy Lykúrgos buď dovolil zrušení dluhů, nebo zařadil cizince jako občany, když přece měl za to, že stát vůbec ani nemůže být zdráv bez vyhánění cizinců?"
Ágis odpověděl, že Lykúrgos všechno dlužení a půjčování spolu s ražením peněz vykázal z obce a že se více než na cizince v obcích horšil na ty, kteří se zaměstnáním a životosprávou odlišovali od svých rodáků. Neboť ty vyháněl, ne že by je byl osobně stíhal, ale proto, že se bál, aby jejich způsob života a jejich chování nevzbudily u občanů horlivé napodobování rozmařilosti, změkčilosti a hrabivosti.
I snesli na agoru5) úpisy dané od dlužníků, takzvaná klária, všechny složili na jednu hromadu a spálili je. Když oheň vzplanul, boháči a poskytovatelé půjček pobouřeni odešli, avšak Agésiláos jakoby jim na výsměch řekl, že neviděl nikdy jasnějšího a čistšího ohně nad tento.

Agésiláos, jenž byl ještě eforem,6) nevyhýbal se žádné nespravedlnosti, která vynášela peníze. Dokonce proti zavedenému časovému pořádku vsunul, ačkoli toho oběh roku nevyžadoval, třináctý měsíc pro vybírání daní a neprávem je vymáhal. Poněvadž se obával těch, kterým křivdil, a byl všemi nenáviděn, choval si ozbrojence a pod jejich ochranou chodil do radnice. A rozšířil pověst, že bude i příští rok eforem.

Když Agésistrata spatřila Ágida ležet na zemi, zlíbala jeho obličej a pravila: "Tvá veliká mírnost, synu, a láska k lidem tě zničila!"


Kleomenés

Lakedaimoňané mají svatyni nejen Strachu, ale také Smrti a Smíchu a jiných takových pocitů a stavů. A Strach uctívají ne proto, že by jej pokládali za škodlivý jako démony, které od sebe odhánějí, nýbrž proto, že se domnívají, že se ústava udržuje hlavně strachem. Proto také eforové nastupujíce úřad, jak praví Aristotelés, vyhlašovali veřejně občanům, aby si stříhali knír a dbali zákonů, aby je tyto těžce nepostihly. To o kníru zvláště vytýkali tuším proto, aby navykali mladé muže poslouchat i ve věcech zcela malicherných. A mužnost pokládali staří, jak se mi zdá, nikoli za nebojácnost, nýbrž za strach před pohanou a za bázeň před špatnou pověstí. Neboť lidé vůči zákonům nejbázlivější bývají vůči nepřátelům nejodvážnější; a utrpení se nejméně strachují ti, kdo se nejvíce obávají špatné pověsti. Proto také správně řekl onen básník:

...kde strach je, tam je i ostych.

Neboť davy se ponejvíce stydí před těmi, kterých se také bojí.

Toto píšeme ne proto, že bychom chtěli žalovat, ale proto, že cítíme lítost nad slabostí lidské povahy, že nemůže ani u povah tak pozoruhodných a ve zdatnosti vynikajících vydávat dobro zcela dokonalé.

"Smrt zvolená dobrovolně nesmí být útěkem před činy, musí být sama činem."

Královský dvůr upadl do velké prostopášnosti, nezřízenosti a vlády žen. Neboť sám král Ptolemaios Filopatór7) byl ženami a pitím na duši tak zkažen, že, vystřízlivěl-li kdy co nejvíce a nabyl své nejvážnější nálady, slavil posvátné obřady a s bubínkem v ruce sbíral po královském paláci dárky, kdežto velmi důležitá vládní jednání obstarávala králova milenka Agathokleia a její matka bordelářka Oinanthé.

Ani dary ho neupokojovaly, nýbrž jako Ápis8) žijící v hojnosti a zdánlivě péči mající touží po přirozeném životě, pobíhání a skotačení na svobodě a zřejmě těžce snáší zvůli z rukou kněží, tak se ani jemu nelíbilo nic z těch rozmařilých požitků:

on žalem mořil své srdce.

Kleomenés těkal pak a bloudil po městě, přičemž se nikdo k němu nepřidával, nýbrž všichni se báli a prchali.
Tu tedy ustal, pravil k přátelům: "Není věru nikterak divu, že vládnou ženy nad lidmi prchajícími před svobodou," a vyzval všechny, aby skončili svůj život způsobem důstojným jeho i vykonaných činů.


BRATŘI GRACCHOVÉ9)

Tiberius Gracchus

Tiberius se chopil své zákonodárné činnosti z takovéto příčiny.
Římané část půdy, kterou za války odebrali sousedům, prodávali, část postátňovali a tu dávali k užívání nemajetným a nuzným občanům, kteří za to platili nevelkou dávku do státní pokladny. Ale když začali bohatí dávky přeplácet a chudé vyháněli, byl vydán zákon, jenž zakazoval mít k užívání půdy více než pět set jiter.10) A na krátký čas ten předpis zadržel hrabivost a pomohl chudým, kteří nyní zůstávali na svých najatých pozemcích a vzdělávali úděl, jaký kdo od počátku měl. Ale když později bohatí sousedé nastrčenými osobami převáděli nájmy na sebe, ba nakonec už otevřeně na svá jména měli v držení většinu státní půdy, chudí, byvše vytlačeni, neosvědčovali už ochotu k vojenské službě a nestarali se o to, aby vychovávali děti, takže celá Itálie brzy pocítila nedostatek svobodných lidí, zato se však zaplnila robotárnami barbarských otroků, kterými boháči, vyhnavše občany, dávali vzdělávat své pozemky.
Jeho bratr Gaius v jedné knize napsal, že Tiberius viděl, jak je země opuštěná a jak tam rolničí nebo pasou barbarští otroci z ciziny získaní, a tehdy prý mu vstoupil na mysl ten státnický plán, jenž se jim stal počátkem nesčetných běd.


Gaius Gracchus

Právě když hodlal vykročit ze dveří, jeho žena se k němu vrhla a pravila: "Horší věc už zvítězila: násilím a ocelí rozhodující o právu."

Gaius poklekl, vztáhl ruce k bohyni Dianě a proklel římský lid, aby za nevděk a zradu nikdy už nepřestal otročit.


POZNÁMKY:
1) Ágis IV. (245-241 př. n. l.), spartský král-reformátor. - Pozn. vyd.
2) Kleomenés III., jenž bojoval proti Arátovi, byl spartským králem v l. 235-221 a zemřel r. 219 př. n. l. - Pozn. vyd.
3) Antipatros, makedonský šlechtic, vojevůdce a politik, byl od r. 334 až do své smrti r. 319 př. n. l. správcem Makedonie. - Pozn. vyd.
4) Leónidás II., spartský král, vládl asi v l. 254-235 př. n. l. (neplést s Leónidou I., padlým hrdinou od Thermopyl v bitvě proti Zpupnému Xerxovi, z V. stol. př. n. l.) - Pozn. Mis.
5) agora, náměstí a tržiště v řeckých městech. - Pozn. vyd.
6) eforové (= dozorci), pětičlenný sbor úředníků ročně volených, jenž byl ve Spartě nejvyšším kontrolním orgánem. - Pozn. vyd. & Mis.
7) Ptolemaios IV. Filopatór vládl v l. 221-204 př. n. l. Ptolemaios bylo jméno hellénistických králů v Egyptě. - Pozn. vyd.
8) Ápis, posvátný býk, uctívaný v Egyptě jako bůh (viz Starověké báje a pověsti: Zlý král Kambýsés). - Pozn. vyd. & Mis.
9) Gracchové, římští reformátoři: Tiberius Sempronius Gracchus byl tribunem lidu r. 133, Gaius Sempronius Gracchus r. 123 a 122 př. n. l. - Pozn. vyd.
10) jitro, plošná míra: jitro římské (iugerum) = 2523 m2, jitro řecké (plethron) = 949 m2. - Pozn. vyd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm