Slovo má sílu hromů

9. listopadu 2015 v 14:53 | Misantrop
Slovo má lehkost větru a sílu hromů.


Ani v okamžiku osobní deprese, jež vzniká absolutní negací dosavadních hodnot a ideálů, neztrácí důvěru v sílu slova a v bojovný význam satiry.
(Pytlík: Doslov k: Hašek - výpisky z díla)


O síla! všedrtící síla! O božská rozkoši z rozmetávání všech překážek, vítězení, věčného vítězení! V tom jediném slově "síla" jest vše, v něm jako v blahém cíli cílů věčně mohu šťasten a božsky spočinout.
(Klíma: Bílá svině)


Jak je možné, že starověkým lidem nebyla nápadná všechna nesmyslnost jejich literatury a poezie. Obrovitá, úžasná síla uměleckého slova přicházela nazmar. Je to směšné - každý si psal, co ho napadlo. Stejně směšné a hloupé jako to, že jejich moře tupě naráželo celý den do břehů a miliony kilogrammetrů obsažené ve vlnách dodávaly vznět jen citům milenců. My jsme z milostného šepotu vln vytěžili elektřinu, z šelmy prskající vzteklou pěnu jsme udělali domácí zvíře; a stejně jsme zkrotili a osedlali kdysi divoký živel poezie. Dnes už není poezie opovážlivým slavičím tlukotem - je státní službou, je prospěšná.


Dobrý voják Švejk ví, že rozkaz je čímsi posvátným, že je to něco podobného, jako když misionáři pouštěli do černochů elektrický proud a říkali jim, že to je pánbůh. Od té doby černoši věřili v pánaboha stejně jako Švejk v sílu rozkazů.
(Hašek: Dobrý voják Švejk v zajetí)


Židi neučinili ze slova výraz myšlenky, naopak, slovo slouží k zastření toho, co si myslí. Lež je bojová síla židů. V každém životním zápase podlehnou, jen v jednom mají převahu: lžou s jedinečnou bezohledností.


Tato kniha zakusila na sobě nešťastnou důvěřivost některých čtenářů v doslovný význam slov. Jedni se strašně rozhorlili, že se jim staví za vzor tak nemravný člověk, jako je "hrdina naší doby", jiní jemně postřehli, že tu autor nakreslil portrét svůj a portréty svých známých. Jak starý a ubohý vtip! Ani nejkouzelnější z kouzelných pohádek se nevyhne obvinění ze zločinu urážky na cti.


Je-li třeba užít nějakého silného výrazu, který skutečně padl, nerozpakuji se podat jej právě tak, jak se stalo. Opisovat nebo vytečkovat považuji za nejpitomější přetvářku. Slov těch užívá se i v parlamentech.
Správně bylo kdysi řečeno, že dobře vychovaný člověk může číst všechno. Nad tím, co jest přirozené, pozastavují se jen největší sviňáci a rafinovaní sprosťáci, kteří ve své nejmizernější lžimorálce nedívají se na obsah a s rozčilením vrhají se na jednotlivá slova.
(Hašek: Doslov ke Švejkovi)


Probírám si v paměti, s jakou velkodušností jsi pronesl jakási slova, jak byla plna síly! Hned jsem se zaradoval a řekl si: ta nesklouzla se rtů náhodou, ta slova mají podklad! Tento člověk není jen jeden z mnoha! - Tak mluv a tak žij: hleď, aby tě nic nesrazilo na kolena!


"Divoká svoboda"! Stačí vyslovit tato slova nebo jen na ně pomyslet - a okamžitě se mi nevybaví nic jiného než Já sám, osamělý misantropický poustevník, sedící na velkém plochém Kameni Meditací před svým stanem, jehož oči, které nelhou, upřeny jsou v širou dál, leč vnímají jen ticho a les. Ano, "divoká svoboda" je moje druhé jméno.


ARGUMENTA PONDERANTUR, NON NUMERANTUR
Důkazy se váží, nikoli počítají
Tj. síla důvodů a důkazů je v jejich závažnosti, ne v jejich počtu. Zásada formální logiky.


Jsou to těžké časy; myslím, že silná slova jsou na místě.


Nejtišší slova to jsou, která přinášejí bouři, myšlenky, jež se blíží na nohách holubičích, řídí svět.


Ve slovech i v hlase zaznívá cosi mimořádně opravdového. Když mluví, poznáváte v něm jak šílence, tak člověka. Jeho pomatená řeč se dá na papíře těžko reprodukovat. Mluví o lidské podlosti, o násilí odpírajícímu pravdě, o mřížích v oknech, jež mu v každém okamžiku připomínají tupost a krutost násilníků.
(Čechov: Pavilón čís. 6)


Slova jsou vždy posilou, kterou hledáme mimo sebe.


Jaroslav Seifert: Býti básníkem
Jen vyšlehni, plameni slov,
a hoř,
ať si třeba popálím prsty!


Síla je tam, kde v podstatě není nic jiného než žvanění.


Učit se mlčení, třeba tím, že se skrývá za řečí, tvořit si koutky a nerozluštitelné samoty pro okamžiky oddechu, slz, sublimní útěchy - až máme nakonec dosti síly říci: "Co je mi po vás?" a jdeme svou cestou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm