Lidských řečí nevaž sobě

19. prosince 2015 v 14:48 | Misantrop

Nedbá nic srdce ctnostné na lidské řeči zlostné.
Moudré ucho nedbá na hloupé řeči.
Lidských řečí nevaž sobě, pakli ctnost a rozum v tobě.


Pronášely se řeči. Velebily jeho osvícenost, jeho poctivost, jeho štědrost a dokonce i jeho mlčení ve funkci zástupce lidu, neboť nebyl-li řečníkem, měl zato ony závažné vlastnosti stokrát cennější atd.... se všemi příslušnými floskulemi: "Předčasný skon - věčný žal; - druhá vlast - sbohem, či spíše nashledanou!"
Hlína promíšená kamínky dopadla; a už se o něm na světě nemusí mluvit.
Hussonnet s nadsázkou zrekapituloval všechny řeči - ten poctivec Dambreuse byl prostě nejznamenitějším úplatkářem poslední vlády.


Já si na řeči taky nepotrpím. Na něco se zeptáš, a jeden ti odpoví to, druhý ono a třetí zas něco jiného a houby z toho. Řečí plno, ale užitek z nich žádný!


EXIGUA EST TRIBUENDA FIDES, QUI MULTA LOQUUNTUR
Jen málo důvěry zaslouží, kdo mnoho řečí namluví
*
CUM RECTE VIVAS, NE CURES VERBA MALORUM
Žiješ-li poctivě, nedbej na řeči zlovolných lidí


Za hloupé řeči se má posílat na Sibiř. A když ty chápeš, že jsou to nesmysly, tedy jimi pohrdni!


Sókratés: "Klidně si veďte ze všech stran obvyklé řeči: nebudu si myslet, že mě tupíte, ale že fňukáte jako malé děti, když jim něco je."


Psychiatři a analytikové toho o mých filmech napsali mnoho. Já jim děkuji, ale jejich výplody nikdy nečtu. Nezajímá mě to. V mém věku na řeči nedbám.


Říkal jsem si, že bych moh udělat to, že budu předstírat, že jsem hluchoněmej. Tak aspoň nebudu muset s nikým vést žádný pitomý, stupidní, neužitečný řeči. Když mi někdo bude chtít něco říct, bude mi to muset napsat na kousek papíru a podat mi to. To každýho za nějakou dobu pekelně otráví, načež budu mít od všech řečí do konce života pokoj.


Ať na ty muže těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nedali na lživé řeči.


Povězte všechno několika málo slovy, bez jakýchkoli okolků a samolibých rozvláčných řečí, vyřkněte všechno jednou obsažnou větou! Vystříhejte se všech zbytečných slov!
(Molière: Žárlivý břídil)


Co šejdířských řečí, úsměvů, poklonkování!


Máme u nás velice dobré pivo. Piješ desátou, jedenáctou, a jak potom mluvíš o politice! Rozkoš poslouchat ty řeči.
(Hašek: Schůze obecního zastupitelstva)


Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností.


Vím, že tohleto budu slyšet od nich:
ale řeči bláznů - copak je mi po nich?


Někteří se dali na prázdné řeči. Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.


Riccardo imponoval jim velice: počínal si teď, jak na muže se sluší, velitelsky a násilně, sebevědomě jim stále poroučel, posměšně odbýval jejich řeči. Takto má si muž počínat, chce-li se ženám líbit.
(Klíma: Bílá svině)


Je mnoho těch, kteří vedou prázdné řeči a svádějí lidi.


Většina lidí se ve značné míře chová nehezky. Lžou, dopouštějí se drobných krádeží a dopravních přestupků, flákají se v práci, někoho nenávidí, vedou pomlouvačné řeči nebo používají nečestných triků, aby se dostali před ostatní.


Chtěla bych, aby pro mne lidi nebyli, aby mi byla lhostejná jejich slova, jejich úsměvy, jejich pohledy, jejich řeči.


Něco jiného hlásáme a něco jiného děláme. Naše řeči jsou ušlechtilé, naše skutky ošklivé.


Z toho už vyčteš, že všecky ty řeči jsou slávy
a chvály chtivost; vždyť skutečnost hovoří jinak.


Nemám rád, když na mne ráno při balení mluví čiči to haha, táta s mámou. Nemohu se na to soustředit a občas něco zapomenu zabalit. Jako teď: naprosto zbytečně mě přemlouvají, abych zůstal na víkend doma, "abych si odpočinul", nebo mi mluví do toho, co si mám vzít s sebou - samé naprosto zbytečné řeči.


Židi mluví dokola otřepané pravdy tak dlouho, až ten druhý utone v přívalu slov. Rozmotáte-li ty řeči, přijdete na to, že to byl naprostý nesmysl.


Čas od času jsem zaslechl nějaké řeči o nenávisti. Proč nenávist? to nevím!


Lucanus:
Řeči jsou jen anemonae verborum, sasanky slov.
(Sasanka nemá při veškerých zářivých barvách žádnou vůni.)


Vždy jsem podporoval, co bylo rozumné, nezamlčoval své mínění, když mi něco připadalo nejapné, a proto kdekdo vedl řeči o mé nepokojné hlavě a zlé hubě.


"Vyšinul se půlnoční rychlík a asi patnáct lidí přišlo o život!"
"Ubozí, nevinní lidé!" povzdechl sentimentální kolega. -
"To je řečí!" zabručel Vittorio.


Příliš nenávidím lidi, na to abych s nimi mohl ležérně diskutovat. Já bych je nejradši vyhladil jedním stiskem tlačítka. A bez řečí.


Vážnost okamžiku mi nedovoluje pronášet dlouhé řeči. A je zbytečné vás pobízet. Sami víte, co máte dělat.


Bůh tě chraň, světe! Neboť jsem již syt tvých řečí.


Nelíbí se mi z lidských řečí nic a též si nepřeji, by se mi někdy něco líbilo.


Moc se s lidmi nestýkám; jen málokdy mi něco řeknou. Poslouchám takových halasných řečí - a vlastně prázdných.


Když se don Quijote octl v širém poli, opět již volný a mimo dosah zamilovaných řečí, zazdálo se mu, že nalezl svou hlubinu bezpečnosti a že na duchu okřívá.


Už jen pár slov, a nechme dalších řečí:
Co špatného, ať morovina zléčí!
(Shakespeare: Timon Athénský)


Já mám teď moc - má vůle je teď zákonem, - dost řečí!
(Klíma: Bílá svině)


Dost řečí, nechci vás již vidět!
(Molière: Amfitryon)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm