O pyšné princezně Humanitě

8. prosince 2015 v 13:56 | Misantrop

Když se kdysi ošklivá, avšak pyšná princezna Humanita otázala sebevědomě, leč neprozřetelně zrcadla, kdože je na světě nejkrásnější, načež dostala samozřejmě pravdivou a zcela neúhybnou odpověď, že ona to rozhodně není, bylo rázem konec se všemi zrcadly v paláci lidskosti; všechna musela být roztříštěna na malé střípky a tyto zameteny pod koberec. Místo zrcadel zbyly v celém paláci jen lichotné obrazy a retušované portréty samozvané vládkyně Humanity. Princezna Humanita už nikdy nezasedne k tomu zlému nelidskému zrcadlu, aby v něm spatřila svou pravou hnusnou podobu; zhlíží se jen v krásných obrazech patolízalských umělců, v obrazech, jež nevystihují skutečnost a s jejichž pomocí nelze ani nic poznat, ani nic zlepšit, ani nic poupravit na jejím nevábném vzhledu. Humanita má tak na očích stále jen svůj vlastní lichotivý portrét a všem ostatním tvorům, kteří si svá vlastní zrakadla a okadla nosí v očích, nařídila klopit zraky před jejím falešným majestátem, aby ani na chvilku nespatřila sama sebe v zrcadlovém odrazu oken do jejich čistých duší. Nechce nikoho a nic jiného vidět, aby neuviděla sebe. Vodní hláď nařídila zčeřit, všechny lesklé povrchy musely být na její příkaz zkaleny, zdrsněny nebo zakryty. Strach princezny Humanity ze zrcadel rovná se strachu z uhrančivého pohledu bájné Medúsy. Snad by stejně tak neodolala zkáze ona sama, jakož i celý její prokletý rod, pohlédla-li by ještě jednou Humanita do zrcadla.


Ani dneska není demokracie, humanita
Žádná z těch pyšných chloub našeho moderního světa


Ta otevřená brutalita (nebo spíš humanita) mě opravdu děsí.


Nikdo neocení tvoji humanitu, dokud neodkryješ nějakou svoji slabost.
*
Mysl znalá lidí opovrhuje humanitou.
*
Hurá, moji volnost už žádná humanita neotráví!
*
Najdi si ostrov, kde je celý rok teplo, potrava a lesy, kde se můžeš schovat před lidmi a jejich humanitou a otroctvím!


Dnes stačí lézt do prdele všem Židům, cikánům, cizincům, komunistům, mrzákům, homosexuálům, obyčejným průměrným a podprůměrným lidem, zkrátka všem, jež minulá doba a společnost nenáviděla, stačí podlézat ženám, jež prý byly a jsou nedoceňované - a hned jste obestřeni módní dobovou aurou neobyčejné humanity.
Pro mne je zlem veškerá humanita, ale lidé si to nemyslí. Oni naopak vítají každou zbloudilou ovci, která je s nimi najednou zajedno.


K otázce humanity se vyjádřil již Moltke v tom smyslu, že humanita ve válce spočívá v krátkosti děje, takže jí nejvíce odpovídá nejostřejší způsob boje.
Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody, která ničí slabost, aby udělala místo síle.
Že tento svět bude jednou vystaven nejtěžším bojům o bytí lidstva, o tom nelze pochybovat. Nakonec zvítězí náruživost sebezáchovy. Pod ní takzvaná humanita, coby směs hlouposti, zbabělosti a domýšlivého mudrlantství, taje jako sníh v březnovém slunci. Ve věčném boji lidstvo vyrostlo - věčným mírem zaniká.


Člověk a jeho humanita, pche! Už mě sereš, vole - oba dva!


V Tao-te-ťingu je humanita atd. doslova odkopávána jako něco odporného.
Vždyť všechny ty slavné konfuciánské ctnosti, počínaje velebenou humanitou a spravedlivostí, jsou jen důsledkem všeobecného zkažení, ba co dím důsledky: přímo současně i nástroje tohoto všeobecného zkažení, jsou to berly pomáhající udržovat nepřirozený stav, násilnický vykořisťovatelský stát, a slouží mu jako fíkový list pro hanebnost.


Co jen s ním bude, až nakonec sezná, že i takzvaná neustále a všude proklamovaná slavná lidská humanita je jen podvrh a prázdné slovo na omámení důvěřivých hlupáků a že v životě to chodí úplně jinak? Jak? Jako v kopané: všichni navenek sborově hlásají zásady slušné hry, cizím slovem fair play (v životě humanity), ale na hřišti jsou potom samočinně přijímány jako samozřejmost účelové fauly (v životě lži a podvody), jako přirozená součást herní taktiky (životního stylu).


Hrdinovi mého románu U poslední čáry Naumovovi zdála se jeho myšlenka o nutnosti sebevražedného zničení lidského pokolení, proto, aby se ukončilo zbytečné lidské trápení v budoucnosti, nejvelkolepější humanitou. Jeho protivníkům se zdá zrovna tak opravdově, že humanita spočívá právě v prodloužení a zachránění života za každou cenu...


My prohlašujeme veškerý řád, všechny zvyky a instituce za špatné a nulní; prohlašujeme, že každá snaha o nápravu a převrat světových řádů je zbabělý kompromis; prohlašujeme, že všechno je špatně; život je zlozvyk; humanita je slabost; trpělivost je zločin; ze všeho pak nejhorší je soucit a tolerance.


HOMO SUM; HUMANI NIL (NIHIL) A ME ALIENUM PUTO
(Sebetrapič 77)
Jsem člověk, nic lidského mi není cizí
Tak odpovídá v Terentiově hře Chremes sousedovi Menedemovi na jeho námitku, proč se stará o cizí věci, do kterých mu nic není. Verš se už v antice stal oblíbeným vyjádřením lidské vzájemnosti a humanity. Myšlenka je převzata z řeckého autora komedií Menandra (4.-3. stol. př. n. l.). Opak → Misanthropus sum, omni humani a me alienum puto.


Na fantazírování o světlé budoucnosti lidstva někde na jiných planetách, až zalidní a zničí Zemi, na to je užije. Až se prý vypořádají se všemi vnějšími i vnitřními nepřáteli lidstva, se všemi mikro- i makroskopickými škůdci člověka, nastane prý kosmický ráj humanity. Doufám, že se mezitím něco vypořádá s nimi.


Jsme lidstvem odmalička vychováváni (v podstatě drezúrováni) k víře v člověka; že je to ten nejlepší možný živočich pod sluncem, vlastně ani ne živočich, nýbrž spíš cosi jako polobůh, a jsme sváděni k víře v humanitu; ale historie, skutečnost i každodenní zkušenost nás poučuje, jak je to všechno falešné a lživé.
"Narušená komunikace a vztah k vlastnímu druhu"? Nebýval jsem takový. To však ze mne udělali právě takoví pokrytci jako je Komárek, kteří se zastávají sadistických vrahů zvířat, ve jménu humanity, ve jménu lidského rodu.


Vypěstit z humanity vnitřní rozpor, umění sebezprznění, vůli ke lži za každou cenu, odpor, opovržení všemi dobrými a poctivými instinkty! To mi tak je požehnání křesťanství!


Vzniklo takové množství krásných řečí o morálce, že při ustavičném soustředění na vzhled se vše stává hraným a umělým, přátelství, čest a ctnost a často i chyby; uprostřed takové filozofie, humanity, zdvořilosti a vznešených maxim máme jen vnějšek, lživý a lehkomyslný, čest bez ctnosti, rozum bez moudrosti, radost bez štěstí.


Člověk mi klidně a s úsměvem na rtech vrazí skalpel do břicha, rozpárá mi ho a jménem vědy pozoruje moje tlukoucí srdce, jak v zájmu humanity jeho činnost slábne a slábne, dokud se nezastaví.


A zvedá se nářek proti všemu, co je lidské a proti humanitě!
(L. Kundera: Předmluva k: Lautréamont: Zpěvy Maldororovy)


Po ztrátě Síly Te se obracíme k Humanitě.
(Lao-c': Tao Te Ťing)


Hlupáci také například nechápou, že jejich nejsvatější a nejnedotknutelnější věci, které považují za nezbytné, nebo v lepším případě za nutné zlo, jsou v podstatě největšími zrůdnostmi, trivialitami a nesmysly. Za všechny jmenujme alespoň humanitu, politiku, náboženství, manželství, plození dětí, bezduchý materialismus apod.


Zvířatům, která neznají humanitu a soucit, se nemůže stát, že by byl tento ráj dostatku narušen přemnožením. Lvi řeší problém s mnoha mláďaty tak, že je sežerou. Primitivní divoši své děti uškrtili hned po narození, obávali-li se, že se budou muset uskromnit nebo že se stane něco tak nevídaného, jako to, že budou mít hlad. Dnešní humánní človjek má soucit s kdejakým embryem, chcípákem nebo chromajzlem, jen se sebou soucit nemá.


Ó Voltaire! Ó humanito! Ó blbství! "Pravda", hledání pravdy má cosi do sebe; a když si člověk přitom počíná až příliš lidsky - "il ne cherche le vrai que pour faire le bien" -, vsadím se, že nenajde nic!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm