Theologie není nikterak vědou

10. prosince 2015 v 14:01 | Misantrop

Někteří lidé pochybují, že věda o bohu čili theologie je vůbec vědou. Praví, že každá věda předpokládá řadu pozorování. Jaké však lze činit pozorování o bytosti neviditelné a nepochopitelné? Theologie není tedy nikterak vědou.


Posuzujeme-li střízlivě lidské názory, shledáváme k svému překvapení, že i ve věcech, které lidé považují za nejdůležitější, jen velmi zřídka používají zdravého rozumu, to jest toho způsobu usuzování, který dovoluje poznat nejjednodušší pravdy, zavrhnout nejnápadnější nesmysly a pozastavit se nad nejzřejmějšími nesrovnalostmi. Příklad poskytuje nám teologie, věda, které si váží většina smrtelníků za všech dob a ve všech zemích a která je považovaná za nejdůležitější, nejužitečnější a nejnezbytnější pro blaho společnosti.
Zkrátka, kdokoliv uzná za dobré poradit se o náboženských názorech se zdravým rozumem a věnuje tomuto zkoumání tolik pozornosti, kolik věnujeme obyčejně věcem, na nichž máme zájem, snadno zjistí, že tyto názory nemají pevný základ, že náboženství visí vlastně ve vzduchu, že teologie je jen nevědomost o přirozených příčinách, uvedená v soustavu, že je setkána jen z přehmatů a protikladů, že všude předkládá národům jen nepravděpodobná a smyšlená vyprávění, jejichž hrdina je nadán vlastnostmi, které nelze uvést v soulad.
Lidský duch, zmatený teologickými názory, nechtěl se znát sám k sobě, pochyboval o vlastních silách, nedůvěřoval zkušenosti, obával se pravdy, opovrhl rozumem a zřekl se ho, aby se slepě podřídil autoritě.
Je třeba, aby se lidský duch, unavený teologií, kterou nelze pochopit, směšnými bajkami, neproniknutelnými mystériemi a dětinskými obřady, zabýval přirozenými věcmi, srozumitelnými předměty, pochopitelnými pravdami a užitečnými vědomostmi.
Aby lidé poznali pravé zásady mravnosti, nepotřebují ani teologii, ani zjevení, ani Boha.


Já jsem jeden z těch, které sv. theologie vyvrhla, protože jí byli ostří do žaludka.


A lze se tady setkat s různou sběří,
jež theologií vše stále měří.


Nesmírná znalost theologie a církevních dějin mu dovolovala zaútočit na tuto pevnost tmářství ze všech stran a zasadit jí salvy drtivých ran.
(Krátký: Doslov k předešlému)


KRYSOMOR: Vytrhnete si ruku a zase si ji nasadíte, jako když si někdo zouvá a obouvá punčochu! Jen co je pravda, to by bylo příliš odvážné dokonce i v poesii, natož v životě!
ČERT: Studoval jsem theologii na universitě v X a tam se na přednáškách jen tak mimochodem pochytí spousta takovýchhle triků!
(Grabbe: Žert, satira, ironie a hlubší význam)


Zbytek naivní theologie: hodnota člověka jenom se zřetelem k lidem.


Kdyby se lidé nebáli zákona, pobíjeli by se navzájem pro malichernosti. Dokazují to spory theologické, jež lze vždy redukovat na hádky o slova. Kolik krve bylo pro ně prolito!


Povšimněte si, že římská církev vypracovala všechny možné teologie, jen teologii zla nikoli. Kdyby se totiž snažila kdy vypracovat teologii zla, vždy vítězného a lehce organizovatelného, musela by zavřít krám.


Člověk zůstane hajzlem, i kdyby se teologie postavila na hlavu.


Vidíme, že za těchto okolností je právě tak nemožno, aby dva kazatelé nebo dva profesoři teologie na sebe nežárlili.


Zkoušelo se to s ideou Boha, jakožto nejvyšší spravedlnosti, ale sám výklad, zvaný teologie, je tak klikatý a tolik různorodý, že nepřináší nic, kromě klikatostí a různorodostí.


Kant si přece získal nesmrtelnou zásluhu. Eliminoval z filosofie teismus, neboť v ní, jako ve vědě a ne věrouce, může mít místo jen to, co je buď empiricky dáno, nebo zjištěno dostatečnými důkazy. Přirozeně je zde míněna pouze filosofie, která je skutečná, vážně chápaná a je zaměřena na pravdu a na nic jiného, v žádném případě pak šprýmovní filosofie univerzit, v níž jako předtím hraje hlavní roli spekulativní teologie; jako předtím tu bez okolků v hávu známé osoby vystupuje rovněž duše. Neboť to je filosofie s gáží a honoráři, ba dokonce vyznamenávaná tituly dvorních radů, která pyšně čtyřicet let shlíží ze své výšky na lidičky, jako jsem já, vůbec si jich nevšímá, a starého Kanta, s jeho kritikami, by také srdečně ráda opustila a nechala z celého srdce žít ve výšinách Leibnize. - Koho však Kant svou kritikou spekulativní teologie přivedl do trvalých rozpaků, to jsou profesoři filosofie: placeni křesťanskými vládami, nemohou přece hlavní článek víry nechat ve štychu. Jak si pánové pomáhají nyní? - Tvrdí právě, že existence Boží se rozumí sama sebou. - Tak! Poté, co starý svět na účet svého svědomí dělal divy v dokazování, a nový svět na náklady svého rozvažování postavil do pole ontologický, kosmologický a fyzicko-teologický důkaz - podle pánů se to rozumí samo sebou. A z tohoto sama sebou rozuměného Boha vysvětlují potom svět: to je jejich filosofie.


Mezi Němci se tomu rozumí ihned, řeknu-li, že filosofie je zkažena bohosloveckou krví. Protestantský farář je praotcem německé filosofie, protestantismus sám jest její peccatum originale. Definice protestantství: poloviční ochrnutí křesťanství - a také rozumu... Stačí pronésti slovo "ústav v Tübingen" (univerzitní město ve Würtembersku. "Ústav v Tübingen" ["Tübinger Stift"]: evang. teologický seminář založený r. 1537 v býv. augustiniánském klášteře. - pozn. překl. J. F.), abychom pochopili, čím je v podstatě německá filosofie, - zákeřnou teologií...


Během staletí vlády náboženských systémů měla teologie dostatek možností, času, prostoru a moci, aby byla dovedena systémem sofismat až téměř k preciznosti.
Všechno, co teologie vymyslela, slouží k tomu, aby všechno zůstalo tak, jak je: aby vládci dál vládli a aby lid zůstal stále na kolenou, těše se na rajský posmrtný život, který je mu slibován náhradou za utrpení na Zemi.
Řekl jsem, že teologie byla dovedena téměř až k preciznosti. Dá se říci, že mi byly odmala vštěpovány zásady katolické víry. Také jsem hodně dlouhou dobu se zajímal vskutku živě o všechno, co se kolem toho točilo. Chodil jsem do kostela, nosil jsem na krku kříž, abych provokoval tehdejší komunistický establishment, důkladně jsem prostudoval bibli. Ale nedal jsem se oklamat. Je ve mně zřejmě příliš mnoho vzdoru, otázek a svobodného ducha. Dodnes mi nikdo například nebyl schopen vysvětlit, z čeho vlastně Bůh stvořil svět a z čeho je stvořený samotný Bůh. Nelze dokázat existenci Boha. Dobrá, ale stejně tak by mi nikdo nedokázal neexistenci třeba takového Hejkala, kdybych zešílel a rozhodl se v někoho takového uvěřit!
Když se podíváte na výklady starověkého a dnešního náboženství, zjistíte, že se liší a mnohé se v nich změnilo. Dnes se už nezapalují při bouřích svíčky v oknech. Přišlo se na to, že hromy a blesky nesesílá na zem žádný rozhněvaný Hospodin, ale že jde o výboje atmosférické elektřiny. Středověk zcela realisticky zobrazoval peklo i s čerty, které budilo hrůzu věřících. Dnes je na pojem pekla nahlíženo spíše jako na metaforu. S "nebem" se to má zrovna tak. Náboženství dělá ústupky. Po vítězství síly vůle nad vůlí k moci, po vítězství Poslední Revoluce Myslí, bude náboženství navráceno tam, kam patří - do alegorické zahrady nespoutané fantazie, nikoliv však do praktického života!


Člověk je zbožný živočich. Je to jediný zbožný živočich. Je to jediný živočich, který vyznává jediné pravé náboženství - a těch je několik. Je to jediný živočich, který miluje svého bližního jako sebe samého, a podřízne mu krk, když jeho teologie není v pořádku.
Člověk je vpravdě nevyléčitelný blázen. Nedokáže se naučit prosté věci, které se ostatní živočichové naučí snadno. Mezi jinými jsem podnikl takovýhle experiment: Za hodinu jsem naučil kočku a psa, aby se spřátelili. Strčil jsem je do klece. Za další hodinu jsem je naučil, aby se spřátelili s králíkem. Během dvou dnů jsem k nim byl schopen přidat lišku, husu, veverku a pár holubic. Nakonec i opici. Žili spolu v míru, dokonce se měli rádi.
Potom jsem do jiné klece zavřel irského katolíka z Tipperary, a jakmile se zdál krotký, přidal jsem k němu skotského presbyteriána z Aberdeenu. Potom Turka z Cařihradu, řeckého katolíka z Kréty, jednoho Arména, metodistu z arkansaské divočiny, buddhistu z Číny a brahmína z indického Benaresu. Nakonec i plukovníka Armády spásy z Wappingu. Potom jsem se na celé dva dny vzdálil. Když jsem se vrátil, abych si zaznamenal výsledky, klec s vyššími živočichy byla v pořádku, ale v té druhé se válela změť zkrvavených zbytků turbanů, fezů, plédů a kostí s masem - ani jeden exemplář nezůstal naživu. Tihle takzvaní rozumní živočichové se neshodli na nějakém teologickém detailu.
(Twain: Nejnižší živočich)


Candide spatřil Miltona a zeptal se, zda si toho velkého muže váží.
"Koho?" řekl Pococurante. "Toho barbara, jenž napsal dlouhatánský komentář k první kapitole Geneze v deseti knihách kostrbatých veršů? Toho sprostého napodobitele Řeků, jenž pokroutil stvoření světa a dal Mesiášovi v báni nebeské kružidlo, aby si dílo narýsoval, ačkoli Mojžíš praví, že věčná bytost stvořila svět slovem? Mám si vážit toho pokaňhala pekla a Tassova ďábla? Mění Lucifera jednou v ropuchu, podruhé v trpaslíka a vkládá mu do úst stokrát omleté rozhovory a rozumy o teologii."


Vítej, milý čtenáři. Pro případ, že ještě nejsi členem naší Euthanasijské církve, využívám této příležitosti, abych ti vysvětlil naši teologii. Euthanasijská církev stojí na čtyřech základních principech, čili "pilířích", a tyto jsou sebevražda, potrat, kanibalismus a sodomie. Teď se možná ptáš, proč tyto věci podporujeme. Co mají společného? Ano, ovšemže je při nich také sranda, nicméně správná odpověď je ta, že všechny pomáhají snížit lidskou populaci.


Ach, s právy filosofii
a medicínu jsem studoval
a také teologií
já pohříchu se prokousal -
a teď tu, blázen, stojím, žel,
a ani za mák jsem nezmoudřel.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm