Veliká přináším slova

25. prosince 2015 v 14:24 | Misantrop

Slyšte, ó slyšte,
ohromné poselství nesu; zvěstuji
nesmírné věci; ticho, ticho,
já veliká přináším slova.


Práv ústavních si draze necením,
byť jiným snad se od nich mozek točil.
To vše jsou slova, slova, slova pouhá!
Práv jiných, lepších lačna jest má touha.


Můžeme se občas bůhvíjak obdivovat řečníkovým výlevům výmluvnosti, ale nejvznešenější psaná slova jsou obvykle tak daleko a tak vysoko nad pomíjivou řečí mluvenou, jako je hvězdná obloha nad mraky.


Nejstarší a nejkratší slova - "ano" a "ne" - jsou slova, jimiž se vyjadřuje většina myšlenek.


V hlavě, kde slova neleží na svém místě, vládne zcela jiný způsob myšlení, jiné ius naturæ, jiné belle lettres, celé hospodářství se nutně změní, člověk se stává cizincem ve své vlastní zemi i ve světě. A tak bych chtěl všem mladým lidem poradit, aby si všechna nová slova pěkně uspořádali a utřídili jako minerály, aby je bylo možno nalézt, když se po nich někdo shání nebo jich sami chtějí použít. Říká se tomu slovní ekonomie a přináší to rozumu stejný užitek jako peněžní ekonomie měšci.


Je tedy jisto, že hlas i slova jsou v jádře
z tělísek hmoty, a proto mohou i škrábat.


Co tu čtete, princi?
Hamlet: Slova, slova, slova!
(Shakespeare: Hamlet)


Všichni musí slyšet slova pravdivá
a zcela jedno je, zda jsou líbivá.
Již Terentius říkal, jenž skládal komedie:
ten sklízí nenávist, kdo slova pravdy sije.


Slova vždy předznamenávají blízkost nějaké krize, zatímco příroda je věčně tichá a skromná.


Probírám si v paměti, s jakou velkodušností jsi pronesl jakási slova, jak byla plna síly! Hned jsem se zaradoval a řekl si: ta nesklouzla se rtů náhodou, ta slova mají podklad!


Jak znějí ta klíčová slova?
"Vy a já jsme jedné krve."


Kdo věci jasně zná, slova se mu sama dostaví.


Je nutno vystříhat se všeho, abych tak řekl, laciného výrazu a volit jen slova odlehlá, aby platil známý výrok Horatiův:
Mám odpor k všedním davům, jich straním se.


Na rtech máme slova míru a dobra, ale zatím nikdo nevzbuzuje více rozhořčení, víc nenávisti.


Jako když včely se v kvetoucí pasece pasou,
nejinak my všecka zlatá sajeme slova.


Keltové strhávali z borovic jmelí zlatým srpem; už tato slova sama o sobě jsou báseň.


Slova mají duši. Většina čtenářů, dokonce i spisovatelů, po nich chtějí jen smysl. A tu duši musíme hledat, objeví se při styku s jinými slovy, zajiskří a osvěcuje některé knihy neznámým světlem, které je velmi těžké vykřesat.
(Maupassant: Studie o Flaubertovi)


Jednou budou slova "člověk", "lidský", "humanismus" apod. tak obscénní, že budou v textech cudně vytečkovávána, tak jako se to dneska dělá se slovy "kunda" nebo "čurák".


Když vyčtu ti tvou mrzkost, sobě ulehčím,
a ty se budeš trápit, slyše slova má.


Stále ta dokolečka omílaná, vyprázdněná, nicneříkající slova bez obsahu, slova jako "Bůh", "láska", "mír", "nenásilí", "nesobeckost", "soucit", "lidstvo"...


Heinrich Heine:
Slova jsou stvořena k tomu, aby zakrývala naše myšlenky.


Nenalezneš-li slova pobouření, nenahrazuj je komplimenty.


Ženské jsou sice hloupé, ale stačí dvě slova a tečou jim slzy.
(Čechov: Tesknota)


Pozdě teprve pochopil jsem, že nedobyl jsem ve filosofické praxi rozhodujícího vítězství hlavně též proto, že vázal jsem se nedůstojně ve svých formulích na slova lůzy, třeba sebeušlechtileji účelům svým adaptovaná - slova zprvu vždy něco jen hovadského znamenající.
(Klíma: Naprostost)


Říkáváme sice: "Tak praví Cicero!" - "To jsou zásady Platónovy!" - "To jsou právě slova Aristotelova!" - Co však říkáme sami? Ono by dovedl papoušek právě tak říci jako my.


Neznám nic dokonalejšího, co by tak výstižně, pár slovy, vyjadřovalo misantropický pojem divoké svobody, než právě tato dvě slova.


Je-li třeba užít nějakého silného výrazu, který skutečně padl, nerozpakuji se podat jej právě tak, jak se stalo. Opisovat nebo vytečkovat považuji za nejpitomější přetvářku. Slov těch užívá se i v parlamentech.
Správně bylo kdysi řečeno, že dobře vychovaný člověk může číst všechno. Nad tím, co jest přirozené, pozastavují se jen největší sviňáci a rafinovaní sprosťáci, kteří ve své nejmizernější lžimorálce nedívají se na obsah a s rozčilením vrhají se na jednotlivá slova.
(Hašek: Doslov ke Švejkovi)


Ať jako z veliké dálky sem doznívají vzácně slova.
(Lao-c': Tao te ťing)


Nechápal vůbec už život od té doby, co viděl, že slova, za nimiž předpokládal skutečnost, jsou pouhé barevné bubliny, jež se nafouknou a rozplynou vniveč.
(Zweig: Mučivé tajemství)


Skutečně potřebujete všechna ta slova, abyste si dodali odvahu?


Ještě před několika měsíci bych se byl poklepal pochvalně po rameni, kdybych byl napsal tato slova, ale tenkrát jsem to nedokázal. Musel jsem je nejdřív prožít, a teď když je prožívám, je už zbytečné je psát.
(London: Smoke Bellew)


Jsou to těžké časy; myslím, že silná slova jsou na místě.


Nemluvím s pomatenou myslí, má slova mají smysl.


Chtěla bych, aby pro mne lidi nebyli, aby mi byla lhostejná jejich slova, jejich úsměvy, jejich pohledy, jejich řeči.


Skutečným básníkem by byl ten, kdo by dokázal do svých služeb získat větry a řeky, aby hovořily za něho; kdo by přibil slova k jejich prvotním smyslům.
(Thoreau: Chůze)


Naše vlastní prožitky jsou naprosto nevyžvanitelné. Nemohli bychom je sdělit, ani kdybychom chtěli. To z toho důvodu, že jim chybí slova. Pro co slova máme, to jsme už také překonali.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm