Zemřít je jako vrátit se domů

22. prosince 2015 v 14:04 | Misantrop

Je-li tvým přáním skutečně zemřít, přistup: zde tě tvář nebe uchvátí do zapomnění!


Svůj život v příkoří, v hanbě - ten ne!
Ten nechci, nebudu oplakávat.
Vždyť pro mne zemřít je štěstí.
(Eurípidés: Hekaba)


Zažeňme ty hloupé, skoro babské nápady, že zemřít před časem je neštěstí.


Většina lidí se uboze potácí mezi strachem před smrtí a životními útrapami, nechtějí žít a nedovedou zemřít.


Dobře žil ten, kdo mohl zemřít, když sám chtěl.


Dobrovolné vyhynutí lidstva nabízí zdravou léčbu lidské kolektivní touhy zemřít.


Zřejmě budu muset zemřít, aby si na mne někdo vzpomenul, vyzdvihnul mě ze zapomnění a také mé dílo pietně uctil!


Hrdinové a hrdinky jsou ochotni lehce zemřít, to ano - ovšem nejčastěji jen ze zcela nízkých, ba vůbec nejnižších pohnutek, jaké mohou existovat, jako je nenaplněná láska a podobně - téměř nikdy z pohnutek vznešených a ušlechtilých, jako je třeba vlastní svoboda, nebo z nenávisti k lidem, z pohrdání lidským světem, z odporu k lidským nehodnotám či pro nespokojenost se svou lidskou podstatou.


Zvítězit či zemřít umí jen.
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Příroda voní jako na jaře. Nasávám tu vůni z plných plic jako odsouzenec na smrt, který má zítra zemřít rukou katovou.


Nebojím se zemřít, ale chci smrt z rukou přírody, opuštěn všemi; chci vydechnout naposledy v lese, aby mě nikdo nenašel, dokud se nerozložím na kostru neznámého muže.


V židech si egoismus vytvořil lidské zosobnění. Jejich egoismus jde tak daleko, že nejsou schopni zemřít ani pro své nejvlastnější zájmy.


Tak i Diogenés kdysi říká: "Jediný prostředek k zajištění svobody je ochotně zemřít."


Tak je to vždycky: než se začnou mordovat sami mezi sebou, vždy musí nejprve zemřít nějaké dobytče; před vinnými vždy musejí napřed zemřít nevinní.


Mnozí zůstali pevní a utvrzovali se v tom, že nebudou jíst nečisté.
Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem.
(Bible: 1. Makabejská)


Nemohli jsme si vybrat okolnosti našeho narození, a tak aspoň zemřít máme možnost podle svého.


Neznámý Bezejmenný:
Žít svobodně, anebo zemřít!


Nemocný žaludek vede k skepticismu, k nedůvěře, v němž klíčí smutné sny a touha zemřít.


Budiž také ustanoveno, ať jednou provždy slíbí rukoudáním, že až Timón bude muset zemřít, i věnec si položí na hrob sám!


Že jsem nikoho nezabil? Jistě, zatím ne! Zdalipak však jsem nenechal zemřít zasloužilé bytosti?


Největší neštěstí je neumět žít, ale přitom neumět zemřít.


Jsem nepřítel všeho, co je mdlé a nemůže zemřít ani žít.


Všichni musíme jednou zemřít. A možná bude lepší zemřít v boji o přežití nebo za nějaký účel, nežli žít prázdný a neúčelný život.


V mé poslední hodině mě neuvidíte obklopeného kněžími. Chci zemřít kolébán vlnami bouřlivého moře nebo stoje na horách... dívaje se vzhůru.


Kupec byl z dopuštění osudu oloupen lupiči a zraněn jejich zbraněmi, i zatoužil zemřít a vyšel se svou chotí ven, aby vstoupil do ohně. Oba manželé spatřili náhle pár letících krásných labutí, vstoupili do plamenů a zemřeli s myslí upřenou k těmto ptákům, a tak se oba znovu narodili jako labutě.


A když už nelze vrátit mnohdy potupné okolnosti našeho narození, - myslím tím přítomnost všelijakých doktorů, knězů, úředníků a podobné verbeže - pak tedy alespoň důstojně zemřít. Dojít z posledních sil do toho nejnepřístupnějšího koutku lesa a tam si v klidu lehnout pod stromy a tiše zemřít.


Ráno naslouchat Cestě - večer uklidněn zemřít.
(Konfucius)


Proto, že jeden si zažil slast, musí druhý žít, trpět a zemřít.


A vůně oběda se vznáší po přístřeší...
Takhle mne těší žít - i zemřít mne tak těší.


Buď čestně žít má nebo čestně zemřít ten,
kdo šlechetný je muž.
(Sofoklés: Aiás)


Co to vlastně znamená zemřít nikoli předčasně, nýbrž "včas"? Jen to, že jsi neduživý stařec s rozbolavělými údy uměle udržovaný při "životě" ve starobinci mezi samými takovými nezahrabanými mršinami, jako jsi ty sám.


Co je to zemřít? Přihlédneme-li k věci samé, pak nebudeme pokládat smrt za nic jiného než za úkon přírody: bojí-li se však někdo úkonu přírody, je dětina.


Buddha znovu a znovu říká: "Jak ses jednou narodil, musíš zemřít."


Žil jsem vždy tak, jako kdybych měl žít sto let - anebo měl zemřít zítra: je mi to jedno. Záleží jen na tom, abychom byli celou bytostí při tom, co děláme.


Jeho tajemství bylo: neměl strach ze smrti. Byl skutečně neustále připraven zemřít.


Lépe zemřít svobodný, než živořit v porobě.


Veliký Duchu, dej mi zemřít, aby Země mohla žít.


Zemřít je jako být tím, kdo domů se navrátil zpět.
(Li Po: Ve starém stylu)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm