Hle, jak je nám milo umělecké dílo!

1. ledna 2016 v 15:37 | Misantrop

Hle, už se ti poštěstilo
číst ono vytoužené dílo


Svůj pomník buduji, ne ruk to dílo prosté.


Jistě učiníme nejlépe, jestliže umělce od jeho díla natolik oddělíme, že jeho samého nebudeme brát stejně vážně jako jeho dílo. Konec konců je pro své dílo jen podmínkou, mateřským klínem, půdou, popřípadě hnojivem a hnojem, na kterém a ze kterého dílo roste, - a tudíž ve většině případů něčím, co musíme zapomenout, chceme-li se radovat z díla samého.


Umělecké dílo, které nezůstane lhostejným falešným umělcům, které není popíráno troupy, které se nespokojuje vzbuzovati nadšení několika jen, stává se rovněž tím již pro zasvěcence pokáleným, banálním, téměř odpuzujícím.


Považuji za nežádoucí zkrat, dokonce za svého druhu příkoří, aby po umělci zbylo jen a jen dílo a současně nebyl vydán počet i o jeho soukromém utrpení, kterým je nejen vykupoval, ale bez něhož by prostě nebyl ani občanem, ani otcem, doslova nikým. Mělo by tomu tedy být vlastně obráceně, totiž aby právě tento život byl vydán v obrovském fasciklu jakožto dílo, a docela vzadu, jakožto rejstřík nebo kritické odkazové poznámky, i jeho literární dílo.


Ženy vůbec nikdy nestvořily světu žádné dílo hodnoty trvalé.


Dílo, které jsem započal, nebylo možné konat jinde než v naprostém ústraní, vyžadovalo totiž dlouhá a pokojná rozjímání, která společenský ruch nedovoluje.


Psané slovo je převzácnou relikvií; je to něco, co nás oslovuje důvěrněji a zároveň promlouvá obecněji než kterékoliv umělecké dílo.


Obnažené bílé ostří vražedné zášti mé k člověku sviští vzduchem a dílo, jež za ním zbývá, nejsou jen surově rozsekané lidské mrtvoly, nýbrž i šumné slovo tragického básnictví mého. Teprve jako umělecké dílo je tato nenávist posvěcena, povznesena, posilněna - a nakonec i vítězna!


Nebylo lepší, když knihy ručně opisovali a iluminovali klášterní mnichové při blikotavém světle svící ve svých tmavých kobkách? Rozhodně byl na jejich dílo lepší pohled. Bez ohledu na to, jaké člověčiny se psávaly do knih, byla to malá umělecká díla.


Ale hry jsou dnes už také jen zboží, s kterým se chodí na trh, i říkají - nikoli neprávem - že by je ti od divadla nekupovali, kdyby nebyly střiženy na onen způsob. A tak se hledí básník přizpůsobit požadavkům těch, kteří mu za dílo platí.


Žádné psané dílo nesmí být vyseděné, nesmí čpět po inkoustu, i kdyby šlo o nákupní lístek. Je to naše vizitka.


Kdo vůbec ještě dílo čte,
které je mírně uvážlivé!


Mysl nemůže počít a porodit dílo, jen když je zaplavena bohatým proudem vědomostí. Je nutno vystříhat se všeho, abych tak řekl, laciného výrazu a volit jen slova odlehlá.


Jen lidské dílo vypíná se v hranicích bytí jepičího.


Když si chce člověk přečíst nejdokonalejší literární dílo, musí si je sám napsat.


Svítá v něm, vyplouvá to v něm a nově to z něho zazvučí, jasněji a slastněji, než kdy jindy. Dílo, jaké sám nikdy netušil, roste a prospívá v tiché osamělosti. To je ono! To je to pravé!
(Wagner: Umělec a veřejnost)


I ten nejušlechtilejší čin má jen dočasný vliv, naopak geniální dílo žije, blahodárně a povznášejícím způsobem působí po všechny časy.


Vaše dílo, vaše vůle, toť váš "bližní": nedejte si namlouvati nepravých hodnot!


Kdybych dílo své byl za peníze psal,
tu věřil bych a měl bych také velký strach,
že svého cíle tím bych nikdy nedosáh.


Mé básnické dílo nebude nic jiného než neustálé útočení všemi prostředky na člověka, toho divokého dravce, a na Stvořitele, který neměl takovou havěť zplodit.


Jako by příroda v nás vytvářela námi své nové přírodní dílo.


Umělecké dílo, jež se nechává zaplatit nebo zpoplatnit, to není to pravé umění.


Jaký druh poznání sleduje to vlastně jediné podstatné světa? - Je to umění, dílo génia.


Žádné dílo nekonej nadarmo a ne jinak než podle zásad dokonalého umění!


Každý kuchař je samostatné individuum (nebo by aspoň měl být) a má své dílo umělecky tvořit, byť tu a tam mrkne do kuchařky.


Zlost mám, že některé dílo se haní ne proto, že zdá se
hrubě a neladně psané, leč proto, že nedávno vzniklo.
Kdyby však bylo vše nové tak protivné Řekům, jak nám je,
co by teď starého měli, neb co by dnes mohl z nás každý
čítat až do roztrhání jak hodnoty společné všem nám?


Posluchači bývají většinou při předčítání roztržití a dají se často uchvátit krásou jediného verše nebo silou citu. Na základě toho vám pochválí celé dílo, i kdyby bylo nevím jak špatné. A naopak, když je zarazí jeden plochý nebo tvrdý verš, neposlouchají už dál a odsoudí bez rozmýšlení věc jinak třeba zdařilou!


Jak často se již stalo, že starší skvělé dílo zatlačily horší novější knihy, sepsané pro peníze, ale sebevědomě se tvářící a kamarády vychvalované.


Lidé, kteří nejsou s to pozřít ani malé sousto, koupí si celé dílo a pokoušejí se je sníst. A z toho zvracejí nebo mají špatné trávení.


Světec, ten vykonal dílo, aniž přiložil ruku k dílu!
(Lao-c': Tao te ťing)


Málo lidí tě bude s to obdivovat, až dospěješ k výšinám, k nimž máš namířeno. Lidé od přírody těžkopádní, s chladným srdcem a skromnou představivostí, byť jsou obdařeni výmluvností a pronikavým vtipem i nadprůměrným vzděláním, bývají téměř nezpůsobilí básnické dílo posoudit; jejich duch se v ničem nedokáže ztotožnit se spisovatelem a obvykle v hloubi duše vším pohrdají, protože i když vědí, že čtou něco proslulého, důvod té slávy jim uniká.
(Leopardi: Parini čili O slávě)


Jak jsi na omylu, milý příteli, když si myslíš, že dílo, jehož první představa musí naplnit celou duši, vytvoříš v nastavovaných, našetřených chvílích. Nikoli, básník musí všecek žít sobě, všecek v milovaných předmětech své tvorby.


Říká se tomu studie
K čemu to ale bylo?
Zlom pisátko mé, Thalie
roztrhej moje dílo!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm