Klam náleží kdekomu

3. ledna 2016 v 14:08 | Misantrop

Pravda náleží nemnohým; klam, ježto je tak rozšířený, kdekomu.


Bylo mi vnuknuto, že to je nejšlechetnější a nejvznešenější zaměstnání na světě - být zamilován.
Ale v tom je právě klam. V theorii předpokládá se láska ideální, vznešená, kdežto v praxi jest láska cosi mrzkého, svinského, o čem i mluvit i vzpomínat je hanba a stydno. A jestliže hanba a stydno, tož třeba to tak i pojímat. Ale tu lidé naopak se tváří, jako by mrzké a hanebné bylo - krásné a vznešené.


Práci měl - ale otázka je, je-li to taková práce, jíž může sloužit poctivá činnost? Práce, jejíž hlavní nitky se sbíhají v nečistých rukou, nemůže být čistá. Prospěch, který se tu staví na odiv jako přímý výsledek práce, je prospěch zdánlivý, je to klam, který slouží pouze k tomu, aby byli zlákáni nevědomí nebo prostomyslní lidé.


Zastrašování, přesvědčování, klam
Pravda je jenom jedna a já ji znám.


Člověk nemá ani před sebou vydobytou žádnou pozici, což ovšem může být optický klam.


A stud a pravda i poctivost prchla,
na jejich místo pak nastoupil klam a podvod a šalba.


Narodil jsem se jako nejdůvěřivější z lidí a po celých čtyřicet let nebyla má důvěra ani jednou zklamána. Jakmile jsem se jednou přesvědčil, že ve všech jejich pokryteckých projevech je jen lež a klam, rychle jsem přešel do druhé krajnosti. Od té doby jsem lidmi znechucen.


Všechny útěchy, jimiž si lidstvo ulehčuje krutost přírody a společenské zlo, považoval Huxley za marnost a klam; jejich hlasatele zesměšňoval jako šarlatány.
(Vančura: Doslov k: Huxley: Kontrapunkt)


Jdi mi z očí, ty lidská zrůdo, skládko lží, nečistá schránko úskoků, jámo přechovávající podvod a klam, strůjce všelijakých ničemností, hlasateli podlých nesmyslů a především: úhlavní nepříteli povinné úcty, jaká náleží osobám královským! Hned ať jsi pryč, už ať tě nevidím, jinak tě stihne zasloužený trest!


Lid je bezhlavé stádo, ihned pitomě trpělivé, hned zase sveřepě střečkující. Ti, kdož ho řídí, jsou rovněž hlupci, kteří místo aby byli poslušni lidu, jsou poslušni principů, které jsou pošetilé, plané a falešné už proto, že jsou to pouhé principy, což je totéž jako ideje pokládané za pevně vyhraněné a nezměnitelné na tomto světě, kde si nejsme ničím jisti, neboť světlo je klam stejně jako zvuk.
(Maupassant: Horla)


S tímto tvrzením - snad dokonce pouze reklamním, a tedy klamným tvrzením - nesouhlasím. Je to jen reklama, jejímž kořenem a základem je klam, nic víc.


Vy nemotorní! Hravý klam
je těžkopádnou pravdou vám.


Na jazyku med,
slova jako sníh,
v srdci chová jed,
klam je ve skutcích.


Snadno přece podléháme tomu všeobecně rozšířenému klamu, že co se nehýbá, to není živá bytost.


Vy jste šiřitelé klamu, lékaři k ničemu, vy všichni.
Kéž byste konečně zmlkli, bylo by to od vás moudré.


Proč se morálka a pravda nemohou předkládat syrové, jak jsou, ale rozhodně vždycky s přísadami, pocukrované a zabalené v pozlátku jako pilulky? Není to normální… Falšování, klam… úskoky…
Lék musí být sladký a pravda hezká. A tenhle nesmysl na sebe člověk poštval od časů Adama a Evy… Ostatně… možná že je to všechno přirozené a má to tak být… Jako by v přírodě nebylo dost záměrných klamů a iluzí…
(Čechov: Doma)


Někdy myslíme, že se podíváme zpět na nějaké vzdálené místo, zatímco se vlastně chceme dívat zpět do času, který jsme tam prožili, když jsme byli mladší a svěží. Tak nás klame čas pod maskou prostoru. Pokud tam odcestujeme, klam si uvědomíme.


Obyčejní lidé neznají absolutně vděčnosti a komu se zdá, že ji znají, ten sedá jen na vějičku jejich řečem a jejich pozlátkovému, svatouškovskému, prolhanému povrchu. Vše dobré je na nich klam...
(Klíma: Bílá svině)


V lásce bývá často lest a klam. Pryč s láskou!
(Plautus: Hra o skříňce)


Je lepší, mají-li mne za blázna. Tak mne mají ještě alespoň za člověka. Šíleného sice, nicméně stále ještě za člověka. Tento namnoze optický klam mi umožňuje být v jejich blízkosti ještě jakžtakž v jakémsi pochybném bezpečí. Zachovávám v této věci taktické mlčení. Nenávidí mne už jen pro to, jak se jim jevím. Kdyby mne znali doopravdy, nenáviděli by mne mnohem víc.


V mnoha kapitolách se Lao-c' stále vrací k tomu, jaké naprosto negativní, morálně devastující účinky má státní organizace. "Kde je opuštěno svrchované TAO, objevuje se lidumilnost a spravedlivost. Kde vládne chytrost a mazanost, objevuje se pokrytectví a klam."


Křesťanství zkazilo rozum i u povah duchovně nejsilnějších tím, že učilo vidět v nejvyšších hodnotách duchovnosti hřích, klam, pokušení.


Křesťanství bezmocně se ocitlo v rukou hrstky ničemů jako nástroj drzého klamu.
(Arcybašev: Sanin)


Žena, děti, přátelé - ti všichni se mu v jasném, čirém světle jeho logiky jeví jako šalba a klam. Zkoumá je a vše, co na nich spatřuje, jsou pouze jejich chyby, jejich špína, jejich ubohost. Ti ho přece už nijak nemohou ošálit.
(London: Démon alkohol)


Každý divák nebo čtenář mohl sebe sama hledat v bloudícím tulákovi; místo toho - znepokojen nebo pohoršen - domníval se vidět svůj obraz nebo obraz své společnosti v havěti, jež tu byla - pravda, že s vědomou nespravedlivostí - učiněna nositelem některých špatností. A právě tento optický klam je svědectvím, že autoři nepsali svou "ošklivou a cynickou" satiru nadarmo.
(Čapkové: Předmluva k: Ze života hmyzu)


Nepomíjivé -
je jen tvůj mam!
Bůh, božstvo lstivé -
básnický klam...


Zkoumám vše a pochybuji o všem. Jak tak stojím před rozpadávajícími se přikrášlenými fasádami vašich nejnadutějších morálních dogmat, napíšu na ně písmem spalujícího pohrdání a výsměchu: Hle! Toť vše jen podvod a klam!


Veškeré anonymní recenzování je zaměřeno na klam a mam.


Ač obdařeni mluvou, toneme ve lži a klamu
Ne všemu, co žije, je také dáno mluvit
Proč tedy ještě hlavu plnou lží a klamu máte?


Zvykej si zkoumat, jaké jsou rozumy lidí a po jakých věcech dychtí. A jaké jsou důvody jejich lásky a úcty. Zvykej si vidět jejich ubohé duše obnažené. Jaký klam!


Kdo bezpečně ví, jestli je o něčem přesvědčen nebo není... A jak často pokládáme za přesvědčení klam smyslů nebo omyl rozumu.


A na úplný závěr tato krásná moudrá slova, hodná nejen Stendhala, nýbrž i Misantropa a vposledku každého Weltabwendera:
Jaké bláznovství rozhořčovat se, kritizovat, vzbuzovat proti sobě nenávist, starat se o ty vznešené zájmy politiky, jež nás přitom vůbec nezajímají! Ať španělský král nechá pověšet všechny filosofy, ať si Norsko vyvolí ústavu moudrou nebo směšnou, co nám na tom záleží? Jaký směšný klam, starat se o velikost, a starat se jen o ni! Ten čas, který ztrácíte v marných rozepřích, se odpočítává z vašeho života; stáří přichází, vaše krásné dny míjejí.
Konec. Toť vše.

"Jaký směšný klam, starat se o velikost!"
(Giovanni Bellini: Alegorie vytrvalosti)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm