O věcech pohlavních

2. ledna 2016 v 15:43 | Misantrop
Egon Schiele: Pohlavní styk


Sexem to všechno začíná, ale je skutečně pohlavní akt prvořadou příčinou lidského rozmnožování? Porovnejme tuto statistiku:
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že za den souloží v průměru 100 milionů párů, což jsou pouze 3,3% ze světové šestimiliardové populace. Toto žalostně nízké množství souloží má za následek asi 910.000 těhotenství, díky zčásti antikoncepci a neplodnosti. Kvůli různým příčinám se z 55% těchto zárodků nestane plod a živě se nenarodí. Podle nedávného odhadu amerického úřadu pro sčítání obyvatelstva se to denně povede 359.000 zárodků.
Takže méně než 0,4% každodenního heterosexuálního randění má za následek stvoření nového člověka - což je statisticky bezvýznamná korelace pro příčinný důkaz. V podstatě se blíží nule.
Zkuste si to sami. Odhadněte, kolikrát jste se za celý život věnovali sexuálním aktivitám. A teď odhadněte, kolikrát jste se pokoušeli udělat dítě. Vydělte malé číslo větším a dostanete procento času sexu a plození, jež vás zároveň s tím motivovalo.
Možná, že kdybychom měli víc možností k pohlavnímu ukojení, hodně lidí by nemělo potřebu vyplňovat nepříjemnou prázdnotu druhotnými potřebami.
(Pamatujte: výše sdělené ukazuje, jak se dá manipulovat se statistikou. Když vezmeme tu rovnici z druhého konce, znamená to, že víc než 99% z nás začalo svůj život pohlavním obcováním.)


V Oceánu příběhů setkáme se s otevřeným, avšak cudným líčením pohlavní lásky a tajných koutů těla. Na rozdíl od křesťanství v tom není nic nízkého nebo zahanbujícího, neřkuli nečistého.


Uvažujeme-li o tom, jak důležitý úkol má pohlavní láska ve všech svých odstínech a proměnách nejen na divadle a v románech, nýbrž i ve skutečném životě, shledáme, že konečný cíl všech milostných pletek je mnohem důležitější než všechny ostatní účely v lidském žití. Vždyť to, o čem se při tom rozhoduje, není nic menšího než složení budoucího pokolení. Jako je pohlavním pudem vůbec podmíněna jsoucnost, existentia, oněch budoucích lidí, tak jejich podstata, essentia, zase individuálním výběrem při ukájení pudu, t. j. pohlavní láskou. A to je klíč k problému.
(Schopenhauer: Metafysika pohlavní lásky)


Domnívám se, že instinktivní chamtivost vede ke zvrhlosti častěji než pohlavní pud. Mně se alespoň zdají podivínštější lidé, kterým jde o peníze, než ti, jimž běží o sexuální ukájení. Naše tělo téměř nutí pohlavní pud, aby se držel v normálních mezích. Musí to být velmi prudká perverznost, má-li převládnout nad normálními fyziologickými sklony.


Vyšší duševní snahy u mužů plní lepší ženy tam nahoře stejnou pohlavní rozkoší, jako zde penis.


Ale my smýšlíme o sobě tak, jako bychom byli jen břicho, jen vnitřnosti a pohlavní ústrojí, právě proto, že se poddáváme strachu a že hovíme svým žádostem a těm, kteří mají možnost nám dopomáhat k těmto věcem, lichotíme a těch se i bojíme.


Jestliže je neslušné ukazovat pohlavní orgány, pak by mělo být neslušné ukazovat i zbraně.


Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, křivopřísežnictví, osočování čestných, poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost a smilstvo.


A z hygienického hlediska je běžný kontakt s lidmi tak riskantní jako dejme tomu pohlavní styk s pouličním prostitutem, který prodává svou řiť, aby měl peníze na drogy.


"Zákon! Je to zákon!" - Toť vždy poslední argument člověka. Záleží však na našem rozhodnutí, zda se množit nebo nemnožit pohlavní cestou dál a dál, a zda tedy dál trpět!


Židáci by mohli mít přísloví "Proč dbát na pohlavní hygienu, když si můžeme ufiknout kus čuráka."


Mnohem správněji hodnotí Platón (v úvodu k Ústavě) stáří jako šťastné, pokud je konečně pryč neustále nás znepokojující pohlavní pud. Dokonce by se dalo tvrdit, že rozmanité a nekonečné vrtochy, které plodí pohlavní pud, a z nich vznikající afekty, udržují v člověku stálé mírné pomatení smyslů.


Zinstitucionalizovali všechno, na co kdy dosáhli: pohlavní lásku a rozplodňovací pud spoutali manželstvím a rodinou, vše pod bedlivým vševidoucím okem státu se všemi jeho manželskými poradnami, kojeneckými ústavy, spermobankami a klinikami umělého oplodnění. Všechny tyto navýsost přirozené instinkty zpotvořili a zesměšnili svými zákony a ustaveními. Přikovali k nim přírodě naprosto cizí olověné přívažky v podobě odpovědnosti, zletilosti a uměle vytvořených společenských konvencí, takže je tím prakticky odtrhli od nás, kdož si za všech okolností a za všech dob hrdě stojíme za svým. Prakticky nás tím vykastrovali a sterilizovali! Znemožnili nám těmi svými zlotřilými lidskými institucemi podílet se na našich přirozených právech! Postavili nás před nelehká dilemata. Často nemáme jinou volbu než volit svobodu a čest, zatímco ti méně hrdí svou bezectnost a nedůstojnost prodávají za prchavé okamžiky nízkého chlévského štěstí.


Základním zřetelem Mo Tia je prospěch lidu a společnosti jako celku. Kritériem mu byl blahobyt a lidnatost. Doporučoval proto brzké sňatky, aby se obyvatelstvo rychleji množilo, a odmítal dlouhou dobu truchlení za mrtvé, během níž se nesměl udržovat pohlavní styk.


Pohlavní akt je velkým άρρητον, veřejným tajemstvím, které nesmí být nikdy a nikde zřetelně zmíněno, ale vždy a všude se samo sebou chápe jako hlavní věc, a proto je stále přítomno v myšlenkách všech, pročež každý chápe i tu nejjemnější narážku na ně.


Mínění, že ženy jsou schopny myslet jen na věci pohlavní, je omyl. Ženy přece myslí i na jiné věci, jako je např. chov posraných harantů a čoklů, náboženství, klepy, móda, horoskopy či hádání z karet.


Je přece jen v ženské povaze jeden rys úžasně odporný.
Je to - lež!... Zvláštní pohlavní lež. V jedné oblasti je žena tak lživá, jak muž nikdy lživý být nemůže: muž lže toliko slovy, žena veškerou svojí bytostí.
(Arcybašev: O žárlivosti)


Fetišismus nepraktikují pouze lidé, ale také zvířata. Fetiš je nedílnou součástí sexuálního života zvířat. Tak například pohlavní pach podmiňuje sexuální vzrušení jednoho zvířete druhým. Laboratorní testy prokázaly, že pokud je nějaké zvíře uměle zbaveno tohoto pachu, ztrácí sexuální přitažlivost. Stimulace sexuálním pachem působí příznivě i na člověka, i když to často odmítá přiznat.


Surendranáth Dásgupta, autor znamenitých dějin indické filozofie, píše: "Než je mysl schopna vysoké meditace, je třeba ji očistit od všech běžných znečištění. Proto se musí jógin cvičit v absolutním neubližování všem živým tvorům, nekradení, absolutní a přísné pravdivosti, absolutní pohlavní zdrženlivosti a nepřijímání ničeho, co není absolutně nutné. Tomu se hromadně říká jama."


Vnější pohlavní orgány představují jen malou překážku. Mužský penis a šourek lze odtáhnout od těla a odříznout, ženské velké stydké pysky se stáhnou z kůže spolu se zbytkem trupu.
(Euthanasijská církev: Úprava lidské mrtvoly ke konzumaci)


Misantropové. Poznají se už celkem snadno: když se na ně podíváš, je na nich něco nevysvětlitelně divného, celá jejich bytost vyhlíží tak nějak záhadně. Skoro jako by jim v žilách ani neproudila žádná krev a jako by ani neměli pohlavní žlázy, které by vylučovaly sperma.


Sňatek po způsobu gandharvů = prostě pohlavní spojení muže se svobodnou ženou; staroindická písma uznávají tuto formu "sňatku" za pravoplatné uzavření manželství.


Tolstoj v Kreutzerově sonátě zapřel všechno krásné a kladné, co dříve napsal o lásce. Ústy svého nešťastného, hluboce trpícího hrdiny Pozdnyševa popírá všecko, pronáší anathema na samotnu lásku a prohlašuje, že není lásky vůbec - neexistuje, jest jenom smyslnost, cit pohlavní.
(Červinka: Úvod ke Kreutzerově sonátě)


Zákonodárce vymyslel mnoho moudrých ustanovení; a aby neplodili příliš mnoho dětí, odloučil muže od žen tím, že zavedl pohlavní obcování mezi muži.
(Aristotelés: Politika)


Zločiny, i ty, které mají daleko k libertinství, vedou k erekci stejně jako akce, jež se bezprostředně týkají pohlavních orgánů.


Na lásku nemám ani pomyšlení a na pohlavní lásku nemyslím vůbec. Investoval jsem za život do lásky příliš mnoho času, peněz a energie. Marně - a zbytečně mnoho. Vzdal jsem se hledání přirozené družky, jakou je dopřáno si najít každému zvířeti. U lidí je láska zvrácená - jako všechno.


Neříkám, že by měl každý každému na potkání rovnou ukazovat své pohlavní ústrojí a strkat mu je před obličej, řka: "Hele, co mám!" To by byl stejně nechutný zlozvyk, jako podávání si rukou a potřásání si jimi. Přesto ani ty ruce hned neukazujeme každému na potkání, aby věděl, že je máme. Nač? Stejně každý ví, že máme ruce, a není na ně nijak zvlášť zvědav. Ruce ani jiné údy neukazujeme, ale ani neskrýváme. U pohlavních orgánů či znaků by mělo platit totéž: "Já vím, že je máte; mne to ale nijak zvlášť nezajímá, jako nemá co zajímat vás, že je mám Já. No tak máte čuráky a kundy a prsa a zadky. Co má být? Je to snad přirozené, ne?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm