Okamžiky jsou víc než celé věky

23. ledna 2016 v 13:47 | Misantrop

Člověk je tvor psovsky vděčný; tuny žalosti jsou podemlety a svaleny pár okamžiky štěstí; zlo je zapomenuto!


Snažil se vášeň překonat - ale s malým výsledkem. Ať vnucoval své myšlení sebe úsilněji do jasných, rozumných kolejí, odplavovala vášeň a fantasie znovu a znovu úsilně budované stavby... Stále vracely se mu vzpomínky na jednotlivé potupné události a okamžiky.


Okamžiky jsou mi víc než celé věky!
(Grabbe: Don Juan a Faust)


"Vznik-zánik" je jednota nerozčlenitelná časově - udává se v tomtéž okamžiku. To, jak tyto okamžiky (kšan) následují po sobě, vytvářejí nepřetržitý tok věcí, vytvářejí čas.


Jsou lidé, které nechcete nikdy poznat. A jsou lidé, které nechcete už nikdy vidět, když je poznáte. Nepříjemné okamžiky tím skončily. Jen ta bolest...


Ach, je to krásné, tenhle život! Škoda, že to tak nemůže být napořád; že přijde zase, brr!, zima a s ní nechutná nutnost pracovat. Ale na to teď nesmím myslet a kazit si tím tyto vzácné poslední okamžiky svobody, i když ono se to vtírá na mysl s přibývajícím/ubývajícím časem čím dál víc.


Okamžiky postupného procitání a čím dál zřetelnějšího opětného nabývání vědomí jsou to nejlepší, co jsem kdy zažil. Tehdy mám mysl čistou, jasnou a klidnou jako horské pleso.


Tvořit si koutky a nerozluštitelné samoty pro okamžiky oddechu, slz, sublimní útěchy - až máme nakonec dosti síly říci: "Co je mi po vás?" a jdeme svou cestou.


Jsou okamžiky v životě lidském, že i hovado se zblázní!
(Hašek: Rodinná tragédie)


Doma mě to sere. Krotitelé jsou po čase nesnesitelně otravní. Musím se před nimi zamykat, aby mě nerušili s každou hloupostí v ty nejnevhodnější okamžiky.


"Jsou okamžiky v lidském životě, že i vůl pláče," pravil kdysi jeden neznámý filosof po dvanácté hodině noční u Fleků.
(Hašek: Vlastivěda)


Často nemáme jinou volbu než volit svobodu a čest, zatímco ti méně hrdí svou bezectnost a nedůstojnost prodávají za prchavé okamžiky nízkého chlévského štěstí.


Štěstí nemůže naplnit celý život, nýbrž pouze jeho okamžiky.


Svět je pln krásných věcí, a přece je chudý, velice chudý na krásné okamžiky a na odhalení těchto věcí.


Člověk vzpomíná, co krásného kdy prožil a jak prchavé a nenavratitelné to byly okamžiky štěstí; pochopí, že mládí a jeho svěžest se již nikdy nevrátí a že naopak blíží se postupné zhoršování, konec, smrt, konec všeho.


Nevyčerpatelná čilost myšlenek, jejich stále se obnovující hra na nejrozmanitějších jevech vnitřního a vnějšího světa, síla a pud ke stále jiným kombinacím stavějí eminentní hlavu, vyjma okamžiků relaxace, zcela mimo oblast nudy.


Žena spí nejtvrději z lidského pokolení; muž se přece jen na rozdíl od ženy občas ze životních iluzí probudí a má alespoň někdy své okamžiky jasnozřivého vědomí než i on nakonec také upadne do spánku života spolu s ženou, často i na jednom společném loži.


Zvířata se milují cele už jen pro tu slast, již si navzájem dávají bez nároku na odměnu, a jako umělci, kteří tvoří, byť na pár prchavých okamžiků. Tím jsou lepší, neznajíce věcí podmíněných.


Styk se světem a prožitá utrpení utopí a uspí v každém z nás toho člověka, kterým jsme kdysi byli: tu a tam se na několik okamžiků probudí, ale s odstupem let se to stává čím dál řidčeji; pak se vždycky zase schoulí do našeho nitra a upadá do stále hlubšího spánku, až konečně ještě za našeho života zemře.
(Leopardi: Fyzik a metafyzik)


Prožil jsem hodně hloupých okamžiků
a slabůstek jsem míval na tisíc.
V mladosti své, v té době třeštivé
tropil jsem různé kousky bláznivé.


Před posloucháním zpráv o hrůzných činech, které ti idioti spáchali, dávám přednost vykrystalizovaným okamžikům lidského uměleckého hledání.


Znovu a znovu si připomínal, že mnohem lepší než zoufalé rozhodnutí je klidná a nejklidnější rozvaha. V takových okamžicích se zahleděl co nejupřeněji k oknu, bohužel však pohled na ranní mlhu, zahalující i protější stranu úzké ulice, skýtal málo důvěry a svěžesti.


MOR V ATHÉNÁCH
V posledních okamžicích se zúžily nozdry,
koneček nosu se zaostřil, zapadly skráně,
zapadly oči a pokožka na líci zchladla
a tvrdla, brada klesla a na čele kůže
zůstala hladká. A záhy už leželo tělo
ztuhlé a mrtvé.


Ve chvílích, jako je tato, bych vraždil! V takových okamžicích bych nejraději pobil celé lidstvo!


Je jasné, aniž je třeba dalšího pokynu, ve kterých okamžicích dějin se teprve stává možnou dualistická fikce dobrého a zlého boha. Týmž instinktem, jímž poddaní zuboží svého boha na "ztělesněné dobro", škrtají z boha svých přemožitelů dobré vlastnosti; mstí se na svých pánech tím, že jejich boha učiní ďáblem.


Je-li něco na světě žádoucí, tak žádoucí, že to mohou ve zvláštních okamžicích i tupé davy cenit výše než zlato a stříbro; pak je to případ, kdy paprsek světla padá do temnoty našeho bytí a dává nám výklad o této tajemné existenci, na níž není jasné nic než její bída a nicotnost.


V každém z nás přetrvává nezničitelná vzpomínka na bývalou svéprávnost a v mnoha okamžicích touží opět naše etické já docela zdivočele po anarchii, po volnosti nomádů, po zvířeckosti našich počátků.
(Zweig: Léčení duchem)


Co se nazývá čilostí génia, chvílí vzpomínek, okamžikem nadšení, není nic jiného než uvolnění intelektu, který se, je-li dočasně zbaven služby vůli, neponoří do činnosti nebo znavenosti, nýbrž na krátkou chvíli je činný zcela sám, z volnosti. Potom má největší ryzost a stává se jasným zrcadlem světa. V takových okamžicích plodí duše nesmrtelná díla.


A čím dále, tím častěji bude v okamžicích zátiší vyvstávat před lidstvem přízrak věčné prázdnoty a nesmyslnosti života a šířeji, rozhodněji a hrozněji budou se rozhoupávat vlny epidemií sebevražd.


Je třeba říci, že při nekonečných, neúnavných útocích obávaného zvířete proti rudé pláštěnce, kdy rohy často jen velice těsně míjejí toreadorovo tělo, zažívají diváci pocit dokonalého a opakovaného představení, příznačného pro fyzickou hru lásky. Stejným způsobem je pociťována i blízkost smrti. Tyto jen těsně vedle mířené rány uvolňují v davu skutečné šílenství a ženám se tak napínají svaly na stehnech a v podbřišku, že v těchto patetických okamžicích dosahují rozkoše.
(Bataille: Obscénní zvířata)


Čítal jsi někdy Plútarcha? Já jej čítala s bratrem a oba jsme záviděli Sertoriovi tu bílou laň, jež v osudných nebo tragických okamžicích od bohů k němu přibíhala šeptat mu do ucha o vůli bohů a o dalekých, dalekých Ostrovech Blažených. Když pak nás nenadále postihl okamžik osudný a tragický, spatřili jsme sami - bílou laň.
*
Pravíš o sobě:
"Bez Boha, beze světa, bez lidí!" A kdo že jest s lidmi? Kdo v krvavých a horoucích okamžicích jest s lidmi? V takových okamžicích nikdo není s nikým.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm