Sliby všeho druhu

4. ledna 2016 v 14:37 | Misantrop

Každá z bohyní snažila se zapůsobit na Parida lákavými sliby: "Rozhodneš-li v můj prospěch, Paride," usmála se Héra, "dám ti bohatství a vládu nad všemi zeměmi, kam až oko dohlédne. Žádný z mocných králů se ti nevyrovná."
Sotva domluvila, předstoupila před soudce Athéna: "Já ti dám ještě vítanější dar, Paride, uznáš-li za nejkrásnější mne. Budeš moudrý a dovedný, vyznáš se ve všech uměních a získáš si velikou válečnou slávu."
Paridovi se už točila hlava nad těmi sliby, ale než se vzpamatoval, přistoupila k němu poslední nebešťanka, vtělená krása a půvab, bohyně lásky zlatá Afrodíté. Líbezně se na něho usmála a z božských rtů jí plynula sladká slova:
"Nedbej, Paride, o bohatství, moc a válečnou slávu. To jsou dary, s nimiž stále chodí strach a nebezpečí. Já ti dám daleko cennější dar, než ti nabízí Héra a Athéna. Přiřkneš-li vítězství mně, dám ti za manželku nejkrásnější ženu na světě. Jmenuje se Helena a je chotí spartského krále Meneláa."
Paris neváhal ani chvíli a podal zlaté jablko Afrodítě, to nešťastné jablko sváru...


V minulosti byla potřeba hierarchického uspořádání společnosti výhradně doktrínou Těch nahoře. Hlásali ji králové a aristokrati, kněží, právníci a jim podobní, kteří se na ní přiživovali a obvykle ji zmírňovali sliby, že vše bude vynahrazeno v imaginárním záhrobním světě.


Člověk mnohé slíbí, leč nesplní nic. Založí si slibotechnu - Sliby-chyby s. r. o. - a zradí příbuzného, po jehož zádech se vyšplhal vzhůru. Teď si bláhově namlouvá, že dobyl svět. Ale běda mu, povýšenci: bez mé opory spadne zpátky tam, odkud vzešel - k mým nelítostným nohám. A ty, na rozdíl od něho, své sliby splní a odkopnou ho!


Slyš: buď jak buď,
dělnictva houfy chci mít větší;
sliby je verbuj, žoldem, péčí,
plať, lákej, trestej, k práci nuť!


Sbohem, světe! Neboť každého svádíš: ctižádostivci slibuješ slávu, nespokojenci změnu, šplhavci knížecí přízeň a úřady, lenochu poklady, obžerům a chlípníkům radosti a rozkoše, mladým dlouhý život.
Bůh tě chraň, světe! Neboť jsem již syt tvých řečí. Život, který nám skýtáš, je nízké živobytí, plné nuzování a omylů. Nejen že nemáš dost na té trpkosti zániku, jíž jsi pln a která tě prosycuje, ale nadto ještě klameš svým lichocením, sváděním a ošidnými sliby.


RES MALA, RES STULTA: DARE NIHIL, PROMITTERE MULTA
Je to věc zlá a hloupá: nic nedává, sliby nás houpá
Srov.: Sliby - chyby.


To není zbožnost hromadit na sliby sliby -
nýbrž s pokojem v duši se na všecko dívat.
Stejně když mořská bouře a divoký vichr
i velitele i loďstvo vlnami vláčí
a zároveň početné pluky a válečné slony:
což nečiní sliby a neprosí bohy i bouře,
modle se vyděšen o klid a o šťastný vítr?


Totéž politici a politické partaje s těmi jejich vládními programy a předvolebními sliby. Všechno sprostá, nestydatá zlodějna a podvod!
A tak se to má se vším: s různými omamnými drogami, alkohol v to počítaje, které umožňují krátké, avšak extatické odpoutání od jejich šedivého světa; s technickými vynálezy, jež slibují lživě usnadnění života a přitom znamenají jen další a pevnější ujařmení.


Když potřebovala první obec soudícího, hádavého, hněvného, zlovolně vychytralého teologa, proti teologům, stvořila si svého "boha" podle své potřeby; jako mu vložila bez váhání do úst také ony zcela neevangelické pojmy, jichž teď nemohla postrádat, "návrat", "poslední soud", časté očekávání a sliby všeho druhu.
A rázem se stal z evangelia nejhanebnější ze všech nesplnitelných slibů, nestoudné učení o osobní nesmrtelnosti... Ještě Pavel sám učil, že je odměnou!...


SI NIMIUM SPONDES, TIBI CREDERE NEMO VALEBIT
Jestliže příliš slibuješ, nikdo ti nemůže věřit
Srov.: Sliby - chyby.


Démony, bohy a svaté si člověk tvoří podle svého vlastního obrazu; potom jim musí neustále přinášet oběti, vznášet prosby, zdobit chrámy, skládat sliby a rušit je atd.


Britové z nepatrných a zprvu nečetných faktorií se lstí, úskoky, sliby, úplatky i mocí vojenskou během času domohli vlády nad rozsáhlými územími tzv. Britské Indie a získali tak anglické koruně nejskvělejší perlu.


Světec považuje sliby za lepidlo.


Eleonora nezapomněla na své sliby; slýchával jsem anděly kolébat kadidelnicemi a údolím věčně vanuly nové a nové přívany svaté vůně; a v hodinách osamění, kdy mi tísnivě tlouklo srdce, přinášely mi vánky, ovívající mi čelo, něžné vzdechy; a nezřetelný šepot plnil často noční vzduch; a jednou - želbohu jen jedenkrát! - byl jsem probuzen ze spánku, jenž se podobal spánku smrti, dotekem nehmotných rtů, jež se přitiskly k mým.
A známý a líbezný hlas říkal:
"Spi klidně - neboť duch lásky vše ovládá a řídí. A protože jsi přijal do svého horoucího srdce tu, která se zove Ermengarda, jsi nyní zproštěn slibů - proč, to poznáš až v nebi - jsi zproštěn slibů, jichž přísahu jsi složil Eleonoře."


Sliby se slibují, blázni se radují.


Copak nevidíte, že ty jejich úsměvy a ta jejich radost jsou jen smích nad tím, jak to šikovně s těmi hlasujícími hlupáky zkouleli a že jim to sežrali i s navijákem a že je doběhli a obalamutili prázdnými sliby a krásnými frázemi o svobodě a pořádku a spravedlnosti pro všechny?


PROMISSIS DIVES QUILIBET ESSE POTEST
(Ovidius, Umění milovat 1,434)
Ve slibech kdokoli z nás může vždy boháčem být
Smysl: naslibovat lze mnohé, ba všechno, málo však lze i splnit.


Zní zase jen ona píseň: Život! Život! - Jeho slávě se pokloňme, jeho chválu zpívejme! Na bližších a bližších kopcích hoří za noci jeho ohně. Posly už vyslal a my v jejich ruce složili sliby své oddanosti.


Matkám se dostává víc neupřímných slibů, než úcty. Uštvání rodinnými starostmi není příliš umocňující. Najděte si jiný zdroj moci a síly.


Darwin ukázal, že lidé jsou jako ostatní zvířata, humanisté tvrdí, že nejsou. Trvají na tom, že za použití všech znalostí dokáže lidstvo ovládnout své prostředí a prosperovat jako nikdy dřív. Tímto prohlášením obnovují jeden z nejpochybnějších křesťanských slibů - totiž že spása je přístupna každému.


Jak jsi pyšný, bratranče!
Ty tedy myslíš, že se nacházíš mimo lidstvo, nad lidstvem, rozvázaný ze slibů bratrství? Tomu se divím.


Ježíši, mistře šejdířství, zloději poct, lupiči něžných citů, poslouchej! Ode dne, kdy jsi vyšel ze zástupných vnitřností jisté panny, nedostál jsi svým závazkům, nesplnil jsi své sliby; plačící staletí na tebe čekala, bože prchající, bože mlčící; měls lidi osvobodit a tys zatím nevykoupil jediného člověka!


V slavném městě Tróji vládl král Láomedón. Tomuto králi pomáhal vybudovat hradby kolem města sám bůh všeho vodstva Poseidón. Král mu za to slíbil velkou odměnu, ale když byly hradby hotovy, nedal mu nic. Za to poslal rozhněvaný bůh do trójské krajiny ohromnou mořskou obludu. Denně museli dávat této příšeře k snědku jednu dívku. Již měla být obětována i králova dcera Hésioné. Proto zavládl smutek po celém městě.
Do největšího pláče a nářku přišel právě Héráklés a trójský král se na něho obrátil s prosbou o pomoc. Všechno na světě mu sliboval, jen když zachrání Hésionu. Héráklés králi slíbil, že mu dceru od té obludy osvobodí, dá-li mu za odměnu dva krásné koně, jež dostal od Dia. Král na to přistoupil.
Héráklés tedy odešel k té obludě. Jak rozevřela tlamu, vskočil jí do chřtánu a dostal se jí do břicha. Tam jí rozsekal vnitřnosti a všecek zkrvavený vylezl. Ale král mu odměnu nedal. Héráklés mu pohrozil, že zatím se nemůže zdržovat, ale že si pro odměnu přijde a dá mu na pamětnou, aby se naučil dodržovat sliby.

"Splň své sliby, Láomedónte!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm