Blaho přišlo nás draho

13. února 2016 v 15:38 | Misantrop
Henri Matisse: Blaho žití (1906)


Poslouchej, otče, jaké jsem měl blaho tady.
Především volný čas, věc lidem nejdražší,
jen málo starostí. Zde žádný ničema
mě z cesty nesrážel. Je nesnesitelné,
když musíš ustoupit před mnohem horšími.
To, otče, když zvážím, je mi tady lépe nežli tam.
Nech mě zde žít.
(Eurípidés: Ión)


Proto se tolik zemí stalo dějištěm výstředností několika bláznivých snílků, kteří považujíce nebo vydávajíce své jalové výmysly za věčné pravdy, vzbudili nadšení vladařů a národů a poštvali je, aby bojovali za víru, která, jak tvrdili, je nezbytná pro slávu boží a blaho říší.


Aby bylo blaho všech lidí zajištěno v úplnosti, nikdo už neměl mít vlastní názor. Vlastní názory - to byl přece ten důvod, proč se lidé ve zvířecím stavu nemilovali všeobjímající láskou. Stát je teď naprosto totalitní, nad byrokracií sedí absolutní vládce pro blaho lidu. Každý musí poslouchat bezprostředně nadřízeného a řídit své chování podle něho. Každý, jak uslyší něco špatného - tj. něčí vlastní názor - musí to okamžitě hlásit. V zájmu nařízené všeobjímající lásky jsou nejpřísnější tresty. Naprosto zásadně je přípustný v celém státě, v celé společnosti, jen jediný názor, jediné kritérium. Pak bude trvat blaho na zemi.


Péče o blaho dětí se zlepší, pokud jich bude méně.


"Obecné blaho" není žádný ideál, žádný cíl, žádný jakkoli uchopitelný pojem, nýbrž jen dráždidlo ke zvracení.


Josef Váchal nenávidí sprostý lid, Marxův židobolševický proletariát, straníky, otrockou práci ve fabrikách pro obecné blaho mas. V podstatě můj člověk.


Pořádek - to je velké blaho lidstva.


Sňatky konvenční, sjednané zpravidla podle vůle rodičů, zajišťují blaho přítomných, arci na škodu budoucích. Děvče, které proti vůli rodičů zamítne nabídku bohatého a nikoli starého muže, aby přemohlo všecky konvenční ohledy a volilo jen podle své vůle, obětuje své individuální blaho blahu druhu.


Co je příjemnější než počínat si dobře pro svoje blaho? Mravnost? Nač je mravnost bez svobody!


Sladký spánku, ty se na mne skláníš jak čisté blaho - nežádán - neprosen, samovolně.


Konečně zase sám! Jaké blaho! Celý den opět v lese - není nic lepšího.


Konečně vcházím do stínu lesa. To je blaho! Tomu se nic nevyrovná.


Odvěké sny lidstva o dokonalé společnosti, počínaje Platónovou Atlantidou nebo Moreovou Utopií, nesou vždy stále tytéž znepokojivé znaky, jako je například více či méně násilná totální regulace úplně všeho, stejnokroje, zespolečenštění úplně všeho, včetně soukromého majetku i celého života, stálá válka, stálá nucená práce pro blaho všech, stálý dozor, stálý jednotný světonázor a podobně.


Koukolík by zase pro blaho lidstva nejraději asi všem nepřizpůsobivým jedincům vyoperoval čelní mozkový lalok, když ho tak slyším úlisně kněžsky humanizovat!


Vždycky jsem pohlížel udiveně a trochu podezíravě na podivné bytosti, které bažily po penězích, zoufaly si pro ztrátu "postavení" nebo se okázale obětovaly pro blaho rodiny.


Buď mám hledět na sebe, - nebo nutně musím ihned jako obětní beránek pro blaho jiných se nechat zaříznout!
(Klíma: Bílá svině)


Co je židovská morálka, co je křesťanská? Náhoda připravená o svou nevinnost; neštěstí pošpiněné pojmem "hříchu"; zdraví a blaho života nebezpečím, "pokušením"; fyziologická neduživost otrávená červem svědomí...


Bez klidu není žádné opravdové blaho možné.


Ušlechtilý člověk pečuje o své blaho tím, že si hledí uchovat mládí.


Život je boj bytí se smrtí, o blaho života v uskutečnění vlastní svobody.
(Arcybašev: Lidská vlna)


Je opravdu překvapující, proč tolik různých vládních forem, ustavených aspoň pod záminkou obecného blaha, a proč tolik zákonů a nařízení nebylo u většiny národů ničím jiným než nástroji, jak učinit lidi nešťastnými.


Nejsme schopni velikých obětí pro blaho lidstva, ba ani pro svoje vlastní štěstí, protože známe jeho nemožnost.


Řekne-li se, že vládě má být dovoleno obětovat jednoho nevinného člověka pro blaho mnoha lidí, považuji tuto zásadu za jednu z nejzlořečenějších, kterou si kdy tyranie vymyslela, za jednu z nejnebezpečnějších, kterou kdy možno připustit.


Říkávám si, že uvážlivý staročeský pantáta či měšťan, jenž první vyslovil větu "OPATRNOST MATKA MOUDROSTI", zasloužil se tím objevem o blaho a povznesení našeho znamenitého národa rozhodně víc než bratranci Veverkové. Ale zatímco ti byli za své ruchadlo odměněni pomníkem, o člověku, který na věčné časy přehodnotil společenské postavení poserovo, nevíme vůbec nic.


Skutečnost, že ani při svých osvícených názorech nepropadl Ašóka naivnímu pacifismu - nezrušil nikdy armádu ani trest smrti - svědčí o vladařské prozíravosti, mající na zřeteli především rozkvět království a blaho poddaných.


Když se někdo zeptá politiků, co je přivedlo k politice, odpovědí zpravidla, že to byl zájem o stát, o jeho dobré řízení a o veřejné blaho. Ale nezůstal by ani jeden politik, kdyby jeho činnost byla anonymní a kdyby byl placen jako metař, jenž se přece taky stará o veřejné blaho.


Oželel jsem každé blaho jako cosi, co nebylo našemu rodu dopřáno, a předsevzal jsem si, že se alespoň pokusím uniknout z dosahu utrpení.
(Leopardi: Islanďan)


Udělal bych pro blaho lidu všechno, ale myslím, že bych raději polovinu každého měsíce strávil ve vězení než s lidmi v hospodě.


K čemu žíti? Vždyť Schopenhauerové, Hartmannové, ba i všichni buddhisté ujišťují, že blaho spočívá v tom, aby člověk nežil. A oni jsou zajedno právě v tom, že lidské blaho jest totožné se sebezničením.


Po noční šichtě jsem se nechal zlákat k menší procházce po "pamětihodnostech" našeho města. Bylo již samozřejmě světlo a kromě množství nejrůznějších ptáků jsem nepotkal živáčka - tedy hlavně človíčka, abych byl přesný. Prošel jsem se v tom rajském liduprázdnu kolem opuštěných hradeb, křivolakými starobylými uličkami okolo gotického kostela, v jehož mnoha architektonických prvcích hnízdí poštolky, proklouznul jsem kolem otevřeného non-stop baru skrze městskou bránu k rybníku, na němž pokojně pluly dva páry kachen, prohlédnul jsem si v parku majestátní lípy, habry a duby a přes pustou křižovatku, nyní v tuto jitřní nedělní hodinu výjimečně bez aut, docházím pomalou chůzí k sídlišti. Kupodivu ani tady stále ještě žádného člověka nepotkávám ani nevidím. To je blaho. Misantrop má hned jinou (lepší) náladu, když tu lidskou pakáž aspoň na pár chvil nevidí, neslyší a necítí všude kolem sebe.


Ó snění, snění,
ó znova počni!
Proč již tě není,
ty blaho noční?


Ó, šťasten, komu jara pohled smavý
je obrodou, čí blaho v umění!
Nižádnou překážkou se neunaví,
jde stále dál, hlas přírody v něm zní.


Leč dost už verši! Jen se opovaž
nakreslit, kterak vyhlíží věk náš!
Má to svůj půvab, bylo by to blaho,
přišlo by nás to ale pěkně draho.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm