Cíl? Pryč s ním!

25. února 2016 v 15:46 | Misantrop

Cíl? Pryč s ním! Nejmenuj mi cíl, i když oň zápasím - ten pojem buď proklet: každý cíl je vlastně smrt.
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl - je totiž trvalou charakteristikou Těch dole, že jsou příliš zkrušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život - je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle.


Dobrovolníci z HDVL jsou realističtí. Víme, že se nikdy nedočkáme dne, kdy na naší planetě nebudou žádní lidé. Náš cíl je dlouhodobý. Naše hnutí má za cíl život upevnit, aby prospíval veškerý život. Ještě bychom to mohli dokázat, a byl by to ušlechtilý cíl našeho snažení, ale je nám jasné, že to nepůjde, když nás bude šest nebo sedm miliard. Proč vyhynutí? Proč jen nesnížit naši populaci na únosný počet? Podporovatelé HDVL dávají tomuto cíli přednost, kdežto Dobrovolníci vidí vyhynutí jako jediný jistý způsob, jak se vyhnout našemu opětovnému rozmnožení na dnešní hustotu.


Nelze se potácet světem bez cíle, který by mohl dát samotnému bytí barvu i význam. Ukázalo se však, že není ani žádné práce, jíž bych se mohl přizpůsobit. Chcete-li, byl i cíl, ale jakýsi vzdálený, skrývající se za devaterými horami, cíl takový, který měl právě tu chybu, že nedával žádné zaměstnání hned.


Nuže můj cíl bude dosažen, přispěl jsem dle míry svých prostředků, bych stvořil darebáka, o nepřítele více této ohavné společnosti, jež nás odírá.


"Obecné blaho" není žádný ideál, žádný cíl, žádný jakkoli uchopitelný pojem, nýbrž jen dráždidlo ke zvracení.


Nemohu snést pokulhávání
nebo jako slepých po tmě šátrání;
zrovna musí cíl stát přede mnou,
a rychlým krokem veď pak k němu cesta!


Každá námaha má mít nějaký cíl, má někam mířit. Není to píle, co je pohání v jejich neklidu, to je štvou klamné představy jako lidi bez zdravého rozumu.


Už mám zase cíl! Prachy se mi pěkně hromadí a mohl bych se vším seknout hned a utéct, utéct daleko od lidáků do teplých krajin! Nějaký čas bych vydržel... A pak...?


Ženy rády vybírají nejkratší cestu k cíli a vůbec zachytí, co je nejblíže. My to přehlížíme, hledíce daleko za to, co nám leží na dosah ruky.


Byl jsem blažen... A to je cíl a centrum všeho.


Pro onen cíl by bylo zapotřebí jiného druhu duchů, než jací jsou právě v této době pravděpodobní: duchů zocelených válkami a vítězstvími, jimž se dobývání, dobrodružství, nebezpečí, ba i bolest staly potřebou. Velké rozhodnutí, které opět osvobodí vůli, které Zemi navrátí její cíl a člověku jeho naději, tento Antikrist a Antinihilista, tento vítěz nad bohem a nicotou - ten musí jednou přijít...


Původní Buddhovo učení nepřinášelo obyčejnému člověku vyhlídky nějak moc odlišné od materialismu. Bylo to učení ateistické, popíralo existenci nesmrtelné duše a jeho cílem bylo dosažení stavu prakticky identického s věčnou smrtí. Byla-li tato vyhlídka Indům tak radostná (a nepochybně byla, neboť i jiné staroindické myšlenkové proudy hlásaly jako cíl lidského snažení zrušení individuálního života, což není zase tak nepochopitelné, protože domyslíme-li teorii inkarnací do podoby věčně opakovaného stárnutí, slábnutí a umírání, není to vskutku nic příjemného), pak přece materialisté poskytovali tutéž vyhlídku za daleko lehčích podmínek. "Nirvána" nečekala podle nich člověka teprve po vysilujícím úsilí táhnoucím se přes sta a tisíce inkarnací, ale hned po individuální smrti.


Dějiny názorně ukazují v každé své "etapě" (to je taky blbé slovo - jako kdyby šlo o závod s časem, který má svůj start a cíl!), že se - alespoň v souvislosti s lidmi a s lidskými věcmi na tomto světě - že se ubírají směrem k postupnému úpadku, nikoli k "vývoji k lepším zítřkům"!


Vznešený cíl snad může ospravedlnit hanebné prostředky. Ale když cíl je hanebný, co pak?


Je to stezka duchovní: čas, vzdálenost nebo cíl tu nehrají roli, důležité je jen sebepoznání skrze přírodu, poznání jednoty obou, z níž čerpá radost.


Manželství a láska nemají žádný společný cíl. Lidé se žení, aby založili rodinu, aby se ustavila společnost.
(Maupassant: Babiččiny rady)


Je nezbytné napnout všechny příští síly a finance na jediný cíl: odstěhovat se odtud co nejdřív pryč, někam na venkov, kde nebude tolik lidí v cestě, protože tady už je to čím dál horší a přestává mi to tu vyhovovat. Musím pryč. V zimě mě čeká nechutná nutnost pracovat, bude mi tedy alespoň pomáhat, že budu mít cíl: pryč odtud.


Která bytost nepovažuje se za účel všehomíra a nejedná tak, jako by jím byla? Toť sama podmínka života. Každý z nás myslí, že svět končí u něho. Mluvím-li o nás, nezapomínám na zvířata. Není živočicha, který by se nepovažoval za svrchovaný cíl, k němuž směřovala příroda.


Sen lidstva o dokonalé společnosti se vždy nakonec změní v noční můru, a to nejen v románech, nýbrž i ve skutečnosti, v dějinách, ve veškerém lidském snažení, jež má za cíl nějaký ten pochybný "pokrok".


Mimo jiné jsem si vytkl za cíl psát znepokojivé, uštěpačné, sžíravé, hrozivé a zlé knihy.


Hu hu! Tak jsem tu zrovna vhod,
všem vyspílám vám slot a psot!
Svůj cíl však ve výšinách mám.


Akt umírání není tak významný, jak obecná úcta tvrdí, a umírající už zřejmě ztratil v životě důležitější věci, než se chystá ztratit tady. Konec tu určitě není cílem.


Po tolika zkouškách ještě stále doufáš,
že nové boje nebudou už marné?
Že dojdeš k cíli? Vskutku, jen člověk
může mít mysl umanutou jako dítě.


Schopenhauer dospívá k objevu, že teismus, mylná víra v to, že všechno má svůj počátek a cíl, pochází od Židů. Východní prastaré nauky podobný koncept nemají nebo ho dokonce i odmítají. To je pravda. Na počátku nebyl počátek ani Bůh, nýbrž koloběh všech stálých věcí. A nám pak nadávají do pohanů.


Fašismus i náboženství nemají za cíl nějaké zdokonalení světa. Jejich cílem je moc, a to pokud možno moc neomezená, samozřejmě.


Cílem našeho dnešního parlamentarismu není vytvořit shromáždění moudrých, ale spíš sestavit hejno duševně závislých nul.


Obejít všechno to malé a prchavé, co člověku znemožňuje být svoboden a šťasten, to je cíl a smysl našeho života.
(Čechov: Višňový sad)


Je skutečně největší zvrácenost chtít přeměnit tohle jeviště útrap na sídlo rozkoší a místo co největší možné bezbolestnosti si stanovit za cíl požitky a radosti, jak to přece tak mnozí činí. Mnohem méně se mýlí ten, kdo pohlíží na svět temným pohledem jako na druh pekla, a tedy pomýšlí jen na to, jak by si v něm upravil ohnivzdorný pokoj.


Nadarmo je nosit úřednickou čapku
Já a ty, proč bychom měli mít tak marný nízký cíl?


Cílem je upotřebovat červy za potravu pro děla! Aby nějaká vyšší bytost z lidského hnoje vykvetla, to je cílem tohoto hnoje, - to je cílem lidstva, - a je pitomý předsudek, že zachováváním zákonů k cíli tomu se pracuje.
(Klíma: Bílá svině)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm