Bože, změň můj zadek v lucernu!

5. března 2016 v 14:55 | Misantrop

Bože, ty, jenž v nezměrnu
víno děláš z vody,
změň můj zadek v lucernu,
bych blýsk si na sousedy.


Včela je obrazem lsti, protože má med v ústech a jed v zadku.
(Leonardo da Vinci: Bestiář)


Pro nastrojený zadek a pro ženu neztrácej hlavu.


Jsem v místnosti s mužem a ženou. Vstanu, jdu k té ženě a začnu jí osahávat prsa. Snaží se uniknout, ale chytím ji a kousnu ji do zadku. Přijde ke mně ten chlap, popadne mě a říká: "Podívej, co jsi udělal." Žena krvácí skrz sukni.


Každý muž vidí na ženě něco jiného erotického: jedni jsou zaměřeni na její prsa, druzí na boky, na nohy, jiní na zadek, další zase na dlouhé vlasy, krásnou tvář, vůni či na její umění líbat, Já považuji za nejerotičtější na ženách krásný čistý soprán.


Podívejte se jenom na ty nešťastné, opovrhované a na nejvznešenější dámy: vidíte touž nádheru, tytéž drahé toiletty, tytéž voňavky, stejné obnažování nohou, ramen, ňader, stejné stahování zadku, stejnou vášeň k drahokamům, k drahým ozdobám, tytéž zábavy, tance, hudbu, zpěv. Jedny lákají k sobě všemi prostředky stejně jako druhé. Žádného rozdílu tu není!


Někde jsem četl, že v buddhistickém nebo hinduistickém prostředí je velice neslušné dotýkat se něčí hlavy. Asi jako u nás je vrchol sprosťáctví prohmatávat někomu cizímu zadek a jiná "ohanbí". Je vidět, že se někde v Indii umějí lidé k sobě chovat poněkud delikátněji.


Když si uvědomím, že existují zvrhlíci, kteří mě očima svlékají, mlsně očumují můj zadek a rozkrok a živě si představují ve své choré mysli, jak mě zatahují do svých orgií, raději bych chodil kanály!


Mateřské typy žen mají zřejmě ve zvláštní oblibě utírat pořád někomu zadek. Nemohou-li uklízet hovna svým dětem, uklízejí je alespoň po svých psech. Lidská matka je nejnižší forma života; je to potvora, jež se stále jen hrabe v hovnech.


Porcování dolní čtvrtky: Tady má člověk, toto vzpřímené zvíře, nejvíc masa. Svalová hmota je největší na nohách a na zadku. Celkový objem masa je zde poměrně velký, takže s ním můžeme udělat skoro cokoliv. Největšími kusy jsou zadek, neboli kýta, a horní část nohy, stehno. Obvykle odřezáváme nohu na konci zadku a pak odsekneme kolenní kosti, pokaždé asi 5-10 cm od těch míst.
(Euthanasijská církev: Úprava lidské mrtvoly ke konzumaci)


Vznikají až takové absurdity, že všude neustále přítomná a zasahující cenzura přejde nevšímavostí třebas i názorné obrázky vražd a násilností, ale jakmile se někde objeví odhalené ňadro, penis, vagína nebo i jen holý zadek, ihned je to důvod k vystrašenému zásahu. Možná je to tím, že zlo, mučení a krvavé řežby jsou lidstvu přirozenějším vyjádřením jeho povahy, než dobro volného nahého těla, jež je prostým projevem té nejobyčejnější lidské svobody a divokosti.


I lidoop s olysalým zarudlým zadkem a obrovskými plandavými varlaty je krásnější než průměrný nahý člověk!


Člověk se svou pošpiněnou myslí se zahaluje. Nevstoupil by s obnaženou hrudí a zadkem ani do obývacího pokoje, tak snadno se v něm a v jeho družkách probouzejí neslušné myšlenky.


Já se nebojím ničeho a nikoho a na "přátelské rady" zvysoka kálím, protože si vždycky budu dělat, cokoli se mi zamane, ani si nekecnu na zadek před žádným člověkem.


Každý člověk má taky svůj morální zadek, který ukazuje jen v nouzi a jejž pokud možno přikrývá kalhotami slušného chování.


Na zpáteční cestě se vyrojili dva lidáci. Jeden šel za mnou až na předměstí. "Strašně příjemné" mít na zadku přilepeného lidáka, to vám povím!


Lidé, tedy chodci, jsou odporná pakáž, která má naspěch. Zvlášť nesnáším jít s někým z nich v tandemu, za ním nebo ještě hůř před ním, abych ho měl jako ocásek věčně za zadkem!


Dnes je to hrozné. Ze spánku mě ruší stíhačky a také nějací houbaři, kteří prošli nedaleko od tábora.
"Sem budu asi chodit běhat," slyším zřetelně jednu čůzu houbařskou.
"Jenom to ne," dím na to polohlasem Já, až se vyplašila jedna z mých "myšiček".
"Spasme naše duše, jenom to ne!"
Už vidím, jak tu bude po lese mezi stromy běhat nějaká líná děvka s tlustým zadkem! To určitě! Leda otravovat s čoklem na provaze, na to je užije, ale sportovat? Tomu rád nevěřím.
*
Když vidím těch lidí všude se hemžit, s nezbytnými čokly u zadku, trochu mě ta chuť vytáhnout paty z mé lesní skrýše přechází.


Když jsem viděl nacistický propagační film o začátcích zahrádkářského hnutí, s tím jejich "Heil Hitler, Wernere!" "Heil Hitler, Gustave!" "Hm, také bych si propachtoval nějakou pěknou vlastní zahrádku..." a jejich komunistické pokračovatele a epigony s tím jejich "Čest práci, Klémo!" "Čest práci, Tondo!", "Jdeš dělat na kolchoz?", poznávám v dnešních chalupářích, kteří mě již z dálky vítají svými vystrčenými zadky, kdo je jejich věčnou inspirací a vzorem!
*
Ani na božích výsostech bych od nich neměl pokoj! Stačilo by, kdyby za mnou furt nelezli; kdybych je neměl furt u zadku; kdyby mě furt nešpehovali! Aspoň to!


To je moje představa politika budoucnosti: Politik-lidový vypravěč, politik-bavič, politik-šašek, politik-smutný cirkusový klaun, kterého nakopali do prdele. Úloha politiků je mi jasná: pobavit se na jeho účet, nakopat do zadku - a zabít.


Je to v nich, je to v lidech, je to v jejich zparchantělé přirozenosti, v jejich chlupatém přirození, v jejich lepkavé dotěrnosti. Znamená to nikdy nebýt sám, nemít na sebe čas, trávit život jako novodobý otrok ve dvanáctihodinových směnách prakticky jen za byt a stravu, snášet strkání zasopleného frňáku do našeho nedotknutelného soukromí, mít za zadkem neustále nějakého vztyčeného čuráka, navlečeného do taláru místo do šprcky, který má tu drzost ti říkat, co máš dělat nebo nedělat a radit ti, abys zůstával ohnutý s vystrčenou prdelí nebo s roztaženýma nohama, že je to ta nejpříjemnější poloha. Pro něj možná. Pro ně určitě. Pro mne nikdy!


Jsou pořád mimo. Vždycky si za to můžou sami. A pak ti řeknou, že jestli se nezvedneš ze zadku a alespoň se o něco nepokusíš, vlastně jsi nežil. Nežil v pekle, chcete asi říct.


Proč jsou sluhové oltáře nejobávanější z lidí? Proč máme podle španělského přísloví "vyhýbat se předku žen, zadku muly, hlavě býka - ale mnichu ze všech stran"? Skoro všechna přísloví se zakládají na zkušenosti a bývají skoro vždy pravdivá. Čemu máme tedy přičítat zlovolnost mnichovu?


Chraň se koňského (oslího) zadku, panského (ženského) předku, a kněze zpředu i zezadu (ze všech stran).
*
Kdo dvěma cestami choditi chce, buď zadek neb roucho si roztrhnouti musí.
*
Zadku holého nikdo neobloupí.


Je mi mnohem sympatičtější "civilizace" afrických černošských kmenů nebo amazonských indiánů, kteří sice mají jenom slaměnou chýši a jinak nic než holý zadek, zato však je pro ně každý den svátkem a tančí.


Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší;
teď na krk oprátku ti věší;
ať pozná, oč je zadek těžší.
(François Villon)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm